Inkubační doba
Inkubační doba představuje období mezi vstupem infekčního původce do organismu a prvním nástupem klinických příznaků či symptomů nemoci (případně mezi požitím jedu a prvními příznaky otravy, zde používáme spíše pojem doba latence). U infekčních onemocnění hraje inkubační doba významnou roli při posuzování nebezpečnosti onemocnění. Například u nemoci covid-19 může infikovaná osoba v inkubační době vylučovat virus do prostředí před nástupem klinických příznaků.[1] Dosud ale není znám způsob přenosu, který hraje největší roli u bezpříznakových osob. Virus vztekliny se vylučuje do slin zhruba 2-4 dny před nástupem příznaků u infikovaných psů.
Nemoci můžeme rozdělit na nemoci s krátkou inkubační dobou (v rozmezí hodin až dní, např. chřipka, cholera) a nemoci s dlouhou inkubační dobou (v rozmezí měsíců a let, např. vzteklina, AIDS). Creutzfeldtova–Jakobova nemoc má inkubační dobu třicet let.
Jiné významy
- Zoologie: U živočichů rozmnožujících se vejci (vajíčka plazů, ptáků a vejcorodých savců) se pojem inkubační doba používá k označení doby mezi snesením vajec a vylíhnutím mladých jedinců. Viz inkubace vejce.
- Mikrobiologie: V mikrobiologických laboratořích nebo studiích se pojem inkubační doba používá k označení doby potřebné k pomnožení mikroorganismu (bakterie, viru aj.) v podmínkách in vitro.
Odkazy
Reference
- ROTHE, Camilla; SCHUNK, Mirjam; SOTHMANN, Peter. Transmission of 2019-nCoV Infection from an Asymptomatic Contact in Germany. New England Journal of Medicine. 2020-03-05, roč. 382, čís. 10, s. 970–971. Dostupné online [cit. 2020-03-17]. ISSN 0028-4793. DOI 10.1056/NEJMc2001468.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu inkubační doba na Wikimedia Commons