Lymeská nemoc

Erythema migrans – zarudlá kůže

Borelióza je typické onemocnění přenosné ze zvířete na člověka, tzv. antropozoonóza. V přírodě napadá hlavně hlodavce, ale i vysokou zvěř a některé ptáky. V přenosu se uplatňují především klíšťata. Prvním příznakem onemocnění je tzv. Erythema migrans, červená skvrna či skvrny s blednoucím středem nejen v okolí kousnutí, ale i po celém těle. Objevují se nepříliš specifické příznaky jako je horečka, bolesti svalů, únava. Tyto příznaky, připomínající chřipku, se však nemusejí objevovat ve všech případech. Pokud onemocnění zůstává neléčeno, tak postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. Některým z těchto komplikací bývá připisován autoimunitní původ, spuštěný imunitní reakcí namířenou proti infekci. Vakcína proti borelióze je ve vývoji.[9]

Příznaky lymské boreliózy jsou velice proměnlivé, a stejně tak i její inkubační doba, která se pohybuje od 2 do 32 dní, nebo i několik měsíců. Běžným příznakem je šířící se červená skvrna, která se objeví v místě přisátí klíštěte či tzv. Erythema migrans, červené skvrny s blednoucím středem nejen v okolí kousnutí, ale i po celém těle; absence této skvrny/skvrn však nic neznamená, důležité jsou i jiné příznaky. Dalším častým příznakem může být silná bolest hlavy, horečka, bolesti ve svalech, třesavka, únava, bolest kloubů (hlavně v kolenou, ale i jinde), celková vyčerpanost. V pozdějším stádiu onemocnění (po několika týdnech) se mohou vyskytnout další projevy postižení nervového a kardiovaskulárního systému.

V počátečních stádiích bývá účinná léčba penicilinem, při neúspěšnosti léčby či alergii na penicilin je alternativní volbou například doxycyklin ze skupiny tetracyklinů. Dostačující délka léčby je kolem 14 dní[10][11].

Účinná vakcína pro použití v humánní medicíně je předmětem intenzivního zkoumání několika farmaceutických firem a univerzitních týmů. V USA byla vytvořena vakcína Lymerix založená na použití rekombinantního proteinu OspA, což je metodou genového inženýrství připravený povrchový protein B. burgdorferi. Má účinnost kolem 80 % a hladiny protilátek v krvi se během času snižovaly.[12]. V Evropě je tato však nepoužitelná, protože většina infekcí je zde způsobena druhy B. afzelii a B. garini.

V případě prodělání tohoto onemocnění nesmí postižený pacient půl roku[13] darovat krev.