Noviny

Noviny se rozlišují podle periodicity (deníky, nedělní noviny), podle dosahu a působnosti na místní, regionální, celostátní a nadnárodní. Protože ve zpravodajství je důležitá rychlost a aktuálnost informací, vycházely dříve i ranní, polední a večerní noviny („večerníky“), někdy jako různá vydání téhož listu. S nástupem internetových novin, které mohou informovat okamžitě a po celý den, se tlak na aktuálnost v tištěných novinách snížil, takže vycházejí jen jednou denně.[1] Zato velké celostátní deníky mívají své regionální verze („mutace“). Někdy se rozlišují noviny seriózní a bulvární, které se vyznačují velmi nápadnou barevnou úpravou, velikými a senzačními titulky, krátkými texty a množstvím obrázků. Kromě všeobecných zpravodajských novin, které mívají i svoji politickou orientaci, vycházejí také noviny pro určité skupiny obyvatel (profesní a zájmové skupiny, věřící určitých církví, národnostní menšiny a pod.). Při významných veřejných událostech se někdy vydávají např. festivalové, olympijské nebo veletržní noviny. V rámci volební kampaně vydávají politické strany volební noviny.

Momentálně převládají nad tištěnými novinami internetové noviny. Díky internetu mají čtenáři online novinky z celého světa. Mezi důležitá média na internetu patří Idnes, Blesk, Novinky. Jde většinou o média, která vydávají tradiční tištěné noviny.

České noviny na stánku

Jednotlivé noviny se rozlišují typickou grafickou úpravou a záhlavím. Na první stránce bývají hlavní zprávy, úvodník a stručný přehled důležitých článků uvnitř. Obsah novin lze rozdělit na zpravodajství, publicistiku (úvahy, komentáře), další rubriky a reklamu, která je z velké části financuje; některé noviny se financují pouze z reklamy a rozdávají zdarma.

Tematicky se obsah novin dělí na rubriky, které se buď vyskytují v každém čísle (politika, hospodářství, počasí, kultura, sport), anebo jednou týdně, případně jako zvláštní příloha (typicky věda a technika, školství, hobby, motorismus, hodnocení výrobků a podobně). Velké noviny mívají několik složek, často tematicky odlišených, aby se v nich čtenáři snáze orientovali. V poslední době se do novin velmi často vkládají tematické přílohy, často barevné a tištěné na lepším papíře, které konkurují týdeníkům. Téměř každé větší noviny mívají týdenní přílohu s programy televize a čtením na víkend. Velmi časté je také vkládání reklam a letáků.

Obsah novin vzniká v redakci, řízené šéfredaktorem, a to obvykle pod vedením redaktora čísla. Jednotlivé redakce a redaktoři píší články na základě zpráv zpravodajských agentur, vlastní četby, rozhovorů a šetření atd. Kromě toho seriozní noviny zařazují články, úvahy a komentáře čelných politiků, umělců, vědců a myslitelů, kteří nejsou zaměstnanci redakce. Také reportáže a rozhovory dělají často externí spolupracovníci novin. [1] Zpravodajské redakce pracují pod značným časovým tlakem, kdežto jiné rubriky si činnost mohou rozvrhovat na delší dobu dopředu.

Historie novin spadá už do doby před naším letopočtem. První zprávy byly pravidelně tesány do kamene, později byly tyto zprávy psány ručně a vyvěšovány na veřejných místech. Poté se přešlo na rukopisné věstníky, které se v Pekingu objevovali už v 8 století. Obrovský průlom přinesl v 15. století knihtisk.

Dokud se noviny tiskly knihtiskem, který přinesl Johannes Guttenberg, musely se jednotlivé články vysázet a metér je sestavil do stran. První tištěné noviny vydal v roce 1605 Johann Carolus ve Štrasburku.

Od konce 19. století se velké noviny tiskly rotačním tiskem, pro který se sazba musela ještě upravit. Od poloviny 20. století přechází tisk novin na rotační ofset a sazba se dnes provádí na počítači. Výroba novin je vysoce automatizovaná včetně skládání i vkládání příloh a letáků. České i evropské noviny se nejčastěji tisknou ve středním formátu („berliner“, 460 x 315mm), ve světě se dosud používá i velký formát („broadsheet“, 600x380 mm), ale častěji i poloviční („tabloid“, 380x300mm). Tiskne se ve čtyřech až sedmi sloupcích, i když současná technologie dovoluje proměnnou šířku sloupce a pružnější úpravu tisku.

Noviny hrají v moderní společnosti důležitou společenskou roli. Předně tím, že veřejnost informují o důležitých událostech, dále jsou místem veřejné diskuse a tvorby veřejného mínění, zejména kritické kontroly vlády a politiky. Proto se někdy mluví o „hlídacích psech demokracie“. Kromě toho jsou ovšem noviny také významná oblast podnikání. Dříve se financovaly hlavně prodejem a předplatným, dnes je zdrojem financování hlavně reklama. Výše reklamních poplatků se ale odvozuje od výše nákladu nebo čtenářů, což je tak stále hlavní ekonomický parametr pro udržitelnost či ziskovost novin.[1]

(Údaje za srpen 2010 a za 3-4. Q 2015 podle https://web.archive.org/web/20101028055607/http://reklamavnovinach.cz/naklady_deniku, zaokrouhlené na tisíce.)

Anglická a hebrejská edice izraelského deníku Haaretz

Nadnárodní význam mají renomované a často citované noviny se spolehlivým zpravodajstvím a vynikajícími komentáři, i když zdaleka nedosahují nejvyšší náklady. V anglicky mluvící oblasti mezi ně patří například The New York Times, The Times, The Washington Post, The Wall Street Journal nebo International New York Times. Ve Francii je to Le Monde, Le Figaro a Libération, v Německu Frankfurter Allgemeine Zeitung, Frankfurter Rundschau nebo Süddeutsche Zeitung a ve Švýcarsku Neue Zürcher Zeitung.

Podle World Association of Newspapers (WAN) vykazovala v roce 2005 největší celkový náklad novin Čína s 93,5 miliony výtisků denně, za ní následuje Indie (78,8 milionů), Japonsko (70,4 milionů), USA (48,3 milionů) a Německo (22,1 milionů) Tabulku jednotlivých titulů s největším nákladem bezpečně vedou japonské noviny: Jomiuri šimbun se 14 miliony, Asahi šimbun s 12 miliony a další tři deníky jsou největší na světě. Z německých má největší náklad Bild (3,9 milionů), z anglických The Sun (2,4 milionů) a Daily Mail (2,1 milionů), z francouzských Ouest France (780 tisíc), z amerických USA Today (2,3 milionů) a Wall Street Journal (2,1 milionů).[2] Rekordní náklad 21,5 milionů výtisků měly v roce 1990 sovětské noviny Trud a týdeník Argumenty i fakty, 33 milionů výtisků.

Odlišné pořadí však vznikne, pokud se počítají (odhadovaní) čtenáři: tabulku vede japonský Asahi šimbun (9,3 milionů), následuje německý Bild (6,3 milionů), anglický News of the World (nedělní, 3,5 miliony) a další anglické i východoasijské tituly. V první desítce je i Moskovskij komsomolec se 2,3 miliony čtenáři.[3]

Titulní stránka Carolových novin (Štrasburk 1605)

První polské noviny (Krakov 1661)

Světová asociace novin (World Association of Newspapers, WAN) uvádí jako předchůdce novin jednak Acta diurna – „Denní události“, které dal pravidelně tesat do kamene a vyvěšovat Julius Caesar ve starověkém Římě v roce 59 př. n. l. Rukopisný věstník událostí začal vycházet na čínském císařském dvoře v Pekingu roku 713. V Evropě začaly být rozesílány rukopisné noviny od poloviny 15. století. Dostávaly je zpravidla jen členové královských rodin, nejbohatší šlechtici a vlivné církevní instituce. Rozšiřování novin do všech vrstev společnosti umožnil knihtisk (Johann Guttenberg, kolem 1450) a postupné zavádění pravidelného poštovního spojení. Od počátku 16. století běžně vycházely jednotlivé listy se zprávami o bitvách, podivuhodných úkazech, přírodních katastrofách a podobně.

• 1605 Johann Carolus začal vydávat ve Štrasburku (nyní ve Francii, tehdy ještě ve Svaté říši římské) první tištěné noviny Relation aller fürnemmen und gedenckwürdigen Historien.
• 1605–1645 vycházel v Paříži Mercure Francais, věstník důležitých událostí.[4]
• 1618 v Amsterodamu a 1621 v Londýně začal vycházet týdeník Courante (Corrant) „týdení novinky z Itálie, Německa, Uher, Polska, Čech a Nizozemí“, a to už ve foliovém formátu.
• 1631 začala vycházet v Paříži La Gazette, později Gazette de France.
• 1645 Začaly vycházet nejstarší noviny vydávané dodnes, i když jen elektronicky – švédské Post-och Inrikes Tidningar.
• 1656 poprvé vyšel v Haarlemu Opregte Haarlemsche Courant, nejstarší tištěné noviny, které vycházejí dodnes.
• 1661 vycházely v Krakově první polské noviny, Merkuriusz Polski Ordynarijny. Vycházely čtrnáctidenně, ale jen půl roku.
• 1690 Publick Occurrences Both Foreign and Domestick v Bostonu byly první noviny publikované v Severní Americe. Vyšlo pouze jedno vydání.
• 1690 Založeny noviny Worcester Post-Man, od roku 1753 Berrow’s Worcester Journal. Jde o nejstarší dosud vydávané nezávislé noviny.
• 1702 – 11. 3. založil Samuel Buckley první anglický deník Daily Courant (vydáván do roku 1735).
• 1719 – 4. února začal vzdělaný pražský knihtiskař Karel František Rosenmüller vydávat Pražské poštovské noviny (do roku 1772), v letech 1782–1819 „Schönfeldské c. k. noviny“.
• 1785 John Walters založil The Daily Universal Register, od 1. ledna 1788 pod názvem The Times.
• 1812 – pro londýnské The Times postavili Fridrich Koenig a Andreas Bauer stroj na zcela novém principu pohybu – rychlilis. Tím se urychlil tisk novin a varianty tohoto stroje se brzy staly nejpoužívanějším strojem ve všech tiskárnách.
• 1850 – Francouz Hippolyte Marinoni a Němec Jacob Worms postavili prototyp rotačky.
• 1853 – The Times jsou první noviny, tištěné na rotačce
• 1865 – Američan William Bullock postavil první tiskařskou rotačku, která tiskla na nekonečný pás papíru
• 1872 – La Liberté, první francouzské noviny, tištěné na rotačce. Rotačky vytvořené v 19. stol. dokázaly vytisknout 10–12 tisíc osmistránkových novin za hodinu, což byl předpoklad pro vznik masového tisku.
• 1896 postavil Otto Mergenthaler v Baltimoru sázecí stroj (linotyp), který odléval z roztavené liteřiny sazbu celých řádek najednou. To znamenalo velký skok ve vydávání novin, velmi se zrychlila příprava tiskové formy – sazba.
• 1912 – německá firma VOMAG vyrobila první ofsetovou rotačku.
• 1962 Při tisku novin Los Angeles Times se začaly děrné pásky pro linotypové stroje vytvářet na počítači.
• Od 1970 – ofsetové rotačky vytlačují dřívější knihtiskové.
• 1973 počátky fotosazby („studené sazby“) na film pro ofsetový tisk: na citlivou vrstvu se promítala jednotlivá písmena.
• 1985 počátky počítačové sazby (DTP): celá sazba se vytvoří na počítači a v osvitové jednotce přenese na kovový list pro ofset.

V novinách se objevují nejčastěji tyto žurnalisticko-literární útvary:

• zpráva
  • lokálka
  • denička
  • jednosloupek, dvousloupek…
• reportáž
• fejeton
• komentář
• sloupek, glosa
• názorová rubrika
• analýza (např. ekonomická)
• recenze, literární kritika

Ve světě existují tři základní typy formátu novin:

• broadsheet (největší) – největší novinový formát. Rozměry se ve světě mírně liší, přibližně 750 × 600 mm (vycházejí z formátu A2). Ve světě ho používají například noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung nebo The New York Times. Prvními novinami tohoto formátu byly Dutch Courante uyt Italien, Duytslandt, &c. z roku 1618.
• berliner (střední) – se velikostně řadí mezi formáty broadsheet a tabloid, rozměry 470 × 315 mm. V Evropě je velmi populární (The Guardian, Le Monde, Lidové noviny).
• tabloid (nejmenší) – nejmenší novinový formát. Rozměry 430 × 280 mm (vycházejí z formátu A3). Typický formát pro bulvární noviny (The Sun, Daily Mirror), dnes je využíván i serióznějšími deníky (El País).

V posledních letech se klade důraz na zmenšování formátu, což podporuje trend přibližování novin a časopisů. Tabloid se velice rozšířil v Rakousku a skandinávských zemích a ovlivňuje celou Evropu, kde deníky mění formát na berliner a tabloid. Zmenšení formátu ovlivňuje i grafickou úpravu novin.

Sušení bot pomocí zmuchlaných novinových listů

Listy novin mohou najít i další upotřebení, která využívají savost novinového papíru a velký formát listů. Mezi různé druhy užití patří zejména:[5][6][7][8][9]

• sušení obuvi, noviny též dokáží nasát pachy; též jako položka pod vlhké boty během zimního období
• noviny se uplatní obecně kdekoliv, kde je třeba snižovat vzdušnou vlhkost
• noviny velmi dobře hoří, proto slouží jako podpalový materiál
• obalový materiál – buď jako balicí papír nebo při uložení křehkých věcí ze skla a keramiky
• rozložené noviny mohou ochránit podlahu a nábytek během malování pokojů
• rozložené noviny se také mohou použít jako podklad pro sušení hub a ovoce, nevýhodou je zdravotní závadnost tiskařských barev
• noviny mohou sloužit jako tepelná izolace (buď pod oblečení, případně i do budov, oken, škvír nebo obalením PET láhve jako nouzová termoska)
• pomocí novin lze leštit
• zmuchlané noviny se dají využít jako ucpávka škvír a rour
• z novin lze vyrobit papírové čepice, papírové koule, tapety či je jinak výtvarně využít (koláž…)