Miloslav Stehlík

Miloslav Stehlík (2. dubna 1916 Milovice – 15. srpna 1994) byl český dramatik, režisér, herec a prozaik.

Miloslav Stehlík
Narození2. dubna 1916
Milovice
Úmrtí15. srpna 1994 (ve věku 78 let)
Benešov
Povoláníspisovatel, dramatik, dramaturg, režisér, překladatel a herec
Oceněnízasloužilý umělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

V letech 1936–1937 studoval na dramatickém oddělení pražské konzervatoře. V období 1940–1944 hrál v divadelních společnostech Z. Valdena, J. Burdy, F. Sece a J. Marečka [1]. Podílel se na založení Realistického divadla v Praze, kde pak v letech 1945 až 1949 působil. V letech 1949–1951 působil ve funkci uměleckého ředitele Divadla Jiřího Wolkra. V divadelní sezóně 1952/1953 byl hercem a režisérem Divadla J. K. Tyla v Plzni. V následující sezóně (1953/1954) byl dramaturgem činohry Národního divadla v Praze, do této funkce se vrátil ještě v letech 1970–1976, kdy odešel do důchodu. V období let 1955–1966 byl dramaturgem a režisérem Divadla na Vinohradech [2].

Vyučoval na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v letech 1952/1953. Byl manželem herečky Věry Budilové a otcem herce Milana Stehlíka.

Dílo
Hrob Miloslava Stehlíka na hřbitově ve vesnici Straky

M. Stehlík se ve svém díle věnoval převážně tématu, jenž nahlížel na revoluční proměnu poválečné vesnice a s tím spojenou proměnu člověka.[3] Ve své oblasti byl výjimečným, jelikož „úspěch“ svých her nestavěl pouze na konfrontaci s kapitalismem a na „úspěších“ socialismu, ale pokoušel se i zde dodržovat alespoň některé zásady dramatu. V některých hrách se mu podařilo spojit všechny „nepřátele socialismu“ do jedné postavy – fašistický sedlák ap.

Drama a próza

  • Vesnice Mladá, 1947, realistická hra z vesnického prostředí
  • Lodi naděje, 1948
  • Mordová rokle, 1949
  • Jarní hromobití, 1952, opět se jedná o hru z vesnice, ale zde již zemědělci radostně budují socialismus
  • Nositelé řádu, 1953
  • Vysoké letní nebe, 1955
  • Selská láska, 1956
  • Vesnická kronika, 1959
  • Procesí k Panence, 1961

Tvorba pro mládež

  • Perníková chaloupka, 1951
  • Černí rytíři, o hornicích

Mimo vlastní tvorby dramatizoval řadu sovětských děl: Jak se kalila ocel (Alexandr Nikolajevič Ostrovskij), Začínáme žít (Anton Semjonovič Makarenko) a rovněž román Antonína Zápotockého Vstanou noví bojovníci. Zfilmování se v roce 1961 dočkala jeho prozaická prvotina Procesí k panence (Hrají: V. Lohniský, J. Kemr, F. Filipovský, V. Menšík, S. Zázvorková, J. Bohdalová, P. Filipovská a další. Scénář M. Stehlík. Kamera J. Kučera. Režie Vojtěch Jasný).

Je autorem televizního seriálu Hostinec U koťátek (1971).

Ocenění

Odkazy

Reference
  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 463
  2. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  3. PROCHÁZKA, Vladimír a kol. Příruční slovník naučný IV. díl. 1. vyd. Praha: Academia, 1963. S. 267.

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.