Železniční trať Brno–Přerov
Železniční trať Brno–Přerov (v jízdním řádu je úsek Brno–Vyškov součástí tratě 260 a úsek Blažovice–Přerov součástí tratě 300) je jednokolejná elektrifikovaná železniční trať. Trať vede z Brna přes Újezd u Brna, Vyškov a Kojetín do Přerova. Provoz na trati byl zahájen 30. srpna 1869, v letech 1993–1996 byla provedena elektrifikace celé dráhy. V roce 1934 byla vybudována spojka tratě z Holubic do Blažovic na Vlárské dráze.
Úsek Blažovice – Holubice – Přerov je součástí celostátní dráhy, navazující úsek Brno–Holubice je kategorizován jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) v roce 2008 byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať. Správa železnic plánuje mezi Brnem a Přerovem stavbu nové dvoukolejné tratě.
Od 11. prosince 2011 přestaly být stanice Holubice a Komořany u Vyškova a zastávka Velešovice uváděny v jízdním řádu pro cestující. Ve stanicích Rousínov a Luleč zastavují jen několik málo vlaků ráno a večer. Ostatní osobní vlaky jsou ukončeny buď ve Vyškově nebo na horním nádraží v Křenovicích.[zdroj?]
V prosinci 2012 byla stanice Chrlice přejmenována na Brno-Chrlice.[1]
Budoucnost
Železniční trať Brno–Přerov by měla být ve třetím desetiletí 21. století modernizována. Rozhodla o tom 1. září 2015 Centrální komise ministerstva dopravy na základě výsledků studie proveditelnosti.[2] V letech 2021–2025 by měl být realizován úsek Blažovice – Přerov,[3] úsek Brno – Blažovice by mohl být realizovaný mezi roky 2024–2030. Pro modernizaci byla vybrána varianta M2, která spočívá ve zdvoukolejnění a zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h.[4] Varianta modernizace trati a současné výstavby vysokorychlostní trati na 350 km/h byla z ekonomických důvodů zamítnuta. Stavba by mohla začít v roce 2022.[5]
Parametry modernizace
Modernizace proběhne mezi km 21 (Ponětovice) a km 88 (vjezd do Přerova). Rychlost 200 km/h bude možné dosáhnout v souvislém úseku od km 21 po km 85, což představuje 95 % modernizované trati. Součástí modernizace bude výstavba šesti nových dvoukolejných tunelů a lokálních přeložek trati mezi Blažovicemi a Kojetínem. Po dokončení by vlaky typu Ex (bez zastávky) měly mít jízdní dobu Brno–Přerov 30 minut.
Součást české vysokorychlostní železniční sítě
Modernizovaná trať se stane součástí páteřního vysokorychlostního spojení RS1 Praha–Brno–Ostrava.[6] To se předpokládá okolo roku 2040, po dokončení vysokorychlostní tratě Praha–Brno.
Trasa modernizované trati
Modernizovaná trať má vést z přesunutého brněnského hlavního nádraží. První dopravnou na trase je Letiště Tuřany. Trať má poté vést jižně od stávající dráhy. U Holubic má být kolejové propojení směrem na Vlárskou dráhu a Slavkov u Brna. Studií doporučená varianta M2 dále vede přes stanici Vyškov na Moravě a kolem vesnice Pustiměřské Prusy. Po průchodu stanicí Ivanovice na Hané vede varianta ve stávající stopě (s občasnými přeložkami) přes obce Chvalkovice na Hané, Dřevnovice, Němčice nad Hanou, Měrovice nad Hanou a Kojetín. Po průjezdu stanicí Kojetín trasa překračuje vodní cestu Dunaj–Odra–Labe. Poté trasa pokračuje k městu Chropyně ve stávajícím železničním koridoru bez přeložky. Dále vede ve vlastní stopě a obchází obce Kyselovice, Vlkoš a Věžky. Poté se napojí na stávající trať a zamíří na přerovské nádraží.[7]
Navazující tratě
Brno hlavní nádraží
- Trať 250 (Kúty ŽSR) Lanžhot st. hr./(Hohenau OBB) Břeclav st. hr. – Břeclav – Zaječí – Šakvice – Vranovice – Hrušovany u Brna – Brno-Hor. Heršpice – Brno hl. n. – Brno-Židenice – Tišnov – Křižanov – Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod
- Trať 340 Brno hl. n. – Odbočka Brno-Černovice – Blažovice – Nemotice – Kyjov – Bzenec – Veselí nad Moravou – Odbočka Olšavská – Kunovice/Uherské Hradiště
Blažovice
- Trať 340 Brno hl. n. – Odbočka Brno-Černovice – Blažovice – Nemotice – Kyjov – Bzenec – Veselí nad Moravou – Odbočka Olšavská – Kunovice / Uherské Hradiště
Nezamyslice
Kojetín
Přerov
- Trať 270 Česká Třebová – Třebovice v Č. – Rudoltice v Č. – Zábřeh na Mor. – Červenka – Olomouc hl. n. – Výh. Dluhonice – Přerov
- Trať 271 Přerov – Prosenice – Hranice na Mor. – Suchdol n. O. – Studénka – Ostrava-Svinov – Ostrava hl. n. – Bohumín – Bohumín st. hr. (Chalupki PKP)
- Trať 330 Břeclav – Hodonín – Rohatec – Moravský Písek – Staré Město u Uherského Hradiště – Otrokovice – Hulín – Přerov
Stanice a zastávky
Brno-Chrlice
Újezd u Brna
Hostěrádky-Rešov%252C_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_(2).jpg.webp)
Holubice.jpg.webp)
.jpg.webp)
Němčice nad Hanou
%252C_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD.jpg.webp)
Věžky
Odkazy
Reference
- BOŘIL, Martin. Nádraží v Chrlicích dostane po čtyřech desetiletích do názvu Brno [online]. Idnes.cz, 2012-12-07 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- KAPLAN, Lubomír. STUDIE PROVEDITELNOSTI TRAŤ BRNO – PŘEROV [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz, 2015-08-30 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
- Trať do Přerova získala posudek EIA. Železničáři přestěhují mravence. iDNES.cz [online]. 2018-01-04 [cit. 2018-01-04]. Dostupné online.
- KAPLAN, Lubomír. MODERNIZACE TRATI BRNO – PŘEROV NA 200 KM/H [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz, 2015-10-27 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
- Vysokorychlostní trať mezi Brnem a Přerovem? Stavba má začít za čtyři roky. Brněnský deník [online]. 2018-09-12 [cit. 2018-11-09]. Dostupné online.
- KAPLAN, Lubomír. RYCHLÁ SPOJENÍ MINISTERSTVA DOPRAVY [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz, 2013-05-13 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
- Modernizace trati Brno – Přerov na 200 km/h. Vysokorychlostní železnice [online]. 2015-10-27 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Brno–Přerov na Wikimedia Commons - na ZelPage.cz
- Historie železničních tratí
