Řehlovice

Podloží Řehlovic tvoří většinou třetihorní vulkanické horniny (čediče, znělce, tufy). V okolí Habří se ostrůvkovitě vyskytují třetihorní horniny (písky, jíly). Malý cíp východně od Stadic skrývá druhohorní horniny (pískovce, jílovce).

Z geomorfologického hlediska jsou Řehlovice součástí Krušnohorské subprovincie, kde většina jejich území náleží do celku České středohoří, podcelků Milešovské a Verneřické středohoří, v jejichž rámci spadají pod geomorfologické okrsky Litoměřické, respektive Teplické středohoří. Malá část území se řadí pod celek Mostecká pánev, podcelek Chomutovsko-teplická pánev, v jejímž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Chabařovická pánev.[3]

Podle taxonomického klasifikačního systému půd (TKSP) se na většině území obce vyskytují kambizemě modální. Při západní hranice Radejčína a pod silnicí I/63, dálnicí D8 a železnicí je černice fluvická. Severně od Habří a na většině katastrálního území Lochočice je antropozem haldová.[4]

Podle Quittovy klimatické klasifikace náleží celé území Řehlovic do teplé klimatické oblasti T2.[5] Pro tu jsou charakteristická dlouhá, teplá a suchá léta, a mírně teplá jara a podzimy. Zimy jsou krátké, mírně teplé a suché, přičemž sněhová pokrývka má během nich pouze velmi krátké trvání. Platí pro ni průměrné lednové teploty –2 až –3 °C a průměrné červencové teploty 18 až 19 °C. Ve vegetačním období se úhrn srážek pohybuje mezi 350 a 400 mm, v zimním pak mezi 200 a 300 mm.[6]

Oblast Řehlovic spadá hydrologicky do povodí řeky Labe, konkrétně náleží do dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe. Zasahuje sem povodí tří vodních útvarů, kterými jsou „Bílina od toku Bouřlivec po Ždírnický potok“ (většina území obce), „Zalužanský potok od pramene po ústí do toku Ždírnický potok“ (menší část území na severu) a „Labe od toku Ohře po tok Bílina“ (jižní část, zhruba polovina Radejčína). Hlavním tokem území je řeka Bílina, levostranný přítok Labe, která je s ohledem na jakost vod k roku 2012 hodnocena jako silně znečištěná.[7] Mezi zdejší drobné vodní toky patří Řehlovický potok, Radejčínský potok, Žichlický potok, Stadický potok, Moravanský potok či Dubina.

Dle biogeografického členění ČR náleží Řehlovice do hercynské podprovincie, v níž se nachází na pomezí Milešovského a Mosteckého bioregionu (většina obce spadá do prvního zmíněného). Z botanického hlediska leží území ve fytogeografické oblasti termofytikum a jejího okresu Labské středohoří (4b).[8]

Na území Řehlovic zasahuje několik zvláště chráněných území. Obcí prochází hranice chráněné krajinné oblasti České středohoří. Ta byla vyhlášena 19. března 1976 výnosem ministerstva kultury ČSR na ploše 1063 km² k „ochraně typického pohoří, tvořeného třetihorními vyvřelinami s řadou významných ekosystémů a velkou druhovou rozmanitostí.“[9] Severozápadně od centra Řehlovic se na katastrálním území Lochočice nachází přírodní rezervace Rač. Vyhlášena byla roku 1953 na 15,41 hektarech a předmětem ochrany jsou „teplomilná společenstva a ukázka sukcese na bývalých obdělávaných pozemcích“.[10] Západní hranice Řehlovic z východu ohraničuje přírodní rezervaci Malhostický rybník, která se však již nachází na území obce Rtyně nad Bílinou. Byla vyhlášena v roce 2002 na 23,57 hektarech a jde o ojedinělou ornitologickou lokalitu.[11] Ve Stadicích, které jsou součástí Řehlovic, stojí u Královského pramene památný strom lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), chráněný od roku 1994.[12]

Obec je sídlem římskokatolické farnosti, která spadá pod ústecký vikariát litoměřické diecéze.[18][19] Na území farnosti se nachází farní kostel Nejsvětější Trojice v Řehlovicích, kde se každou neděli konají pravidelné bohoslužby.[20] Dále je její součástí filiální kostel svatého Václava v Brozánkách, kaple Nejsvětější Trojice v Habří, kaple Nejsvětější Trojice v Žichlicích a kaple Narození sv. Jana Křtitele v Řehlovicích, kde se však pravidelné bohoslužby nekonají.

Při censu prováděném v roce 2011 se 7,2 % obyvatel Řehlovic označilo za věřící, z toho 3,3 % se hlásilo k církvi či náboženské obci. Nejvíce obyvatel (1,9 %) se označilo za následovníky římskokatolické církve, 0,5 % byla zastoupena Církev československá husitská a okrajově též Českobratrská církev evangelická. Plných 39,8 % uvedlo, že je bez náboženské víry, a 53,1 % lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[16]

Hlavní silniční komunikací procházejícím územím Řehlovic je silnice I/63, která u Stadic přechází v dálnici D8. V této lokalitě by se na dálnici měl napojit její budovaný úsek z Lovosic do Řehlovic. Mezi další komunikace patří silnice II/258 z Duchcova do Trmic. Územím vede také dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 131 z Ústí nad Labem do Bíliny. V rámci Řehlovic na ní osobní vlaky staví v zastávkách Stadice, Řehlovice a Brozánky.

• Kostel Nejsvětější Trojice stojí na náměstí v obci. Písemně je doložený k roku 1352, znovu vystavěný roku 1741, západní průčelní věž z roku 1383 měla jehlancovou špici, která byla roku 1892 nahrazena novobarokní bání. Na věži visí větší zvon od mistra Tomáše z Litoměřic z roku 1535 a menší zvon od Františka Herolda z roku 1856. Oba zvony jsou zavěšeny v patře nad hodinami, jejichž strojem jsou pravidelně každou hodinu (velký) či čtvrthodinu (malý) rozeznívány, ač oba zvony mají též svá původní srdce. Jsou zavěšeny na dřevěné konstrukci, na níž je černou barvou napsáno datum 1926. Lucerna věže je prázdná. Kostel je jednolodní, se dvěma barokními oltáři sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory, kazatelna a křtitelnice jsou rovněž barokní.[22] Na počátku 18. století zde byl farářem teolog a spisovatel Jan Tomáš Vojtěch Berghauer. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[23] U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která je rovněž kulturní památkou.[24]

Pomník Přemysla Oráče na Královském poli

• Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče – národní kulturní památka[25]
• Socha P. Marie (Immaculata) – kulturní památka[26]
• Zvonička vidlák – před mostkem přes Bílinu, chráněna jako kulturní památka.[27]
• Studánka – Královský pramen – kulturní památka[28]
• Silniční most – most přes Bílinu, kulturní památka[29]
• Myslivna, hájenka – kulturní památka[30]

• Kostel svatého Václava – Kostel, doložený roku 1352, stojí na návrší v obci. V západní věži kostela dnes žádný zvon není, je zde pouze jeden ocelový závěs a dvě dřevěné hlavy. Pod nimi jsou odložena čtyři zvonová srdce; v minulosti zde tedy byly tři nebo čtyři zvony, z nichž známe pouze zvon z roku 1541 od mistra Matěje Špice. Chráněn jako kulturní památka.[31]
• Socha Piety – kulturní památka[32]
• Silniční most přes Bílinu – kulturní památka[33]

Náves a kostel sv. Barbory v místní části Dubice

• Kostel sv. Barbory v Dubicích – Kostel z roku 1579 stojí na okraji obce nad labským údolím. Ve východní průčelní věži se nachází bohatě zdobený zvon z roku 1595 od Brikcího z Cimperka. Kostel je kulturní památkou.[34]
• Zvonička v Moravanech – Zvonička tvořená rozvětveným kůlem stojí na návsi v obci. Zvon v ní je litinový, s nápisem na věnci.
• Kříž v Moravanech – Litinový kříž, chráněný jako kulturní památka.[35]
• Kaple Nejsvětější Trojice v Habří – Kaple z roku 1738 stojí na návsi při průjezdní silnici. Ve věžičce se nachází litinový zvon na dřevěné hlavě, nezdobený, natřený šedou barvou. Kaple je kulturní památkou.[36]
• Sýpka v Radejčíně – Nachází se při domě čp. 1 a je kulturní památkou.[37]
• Koňská hasičská stříkačka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Řehlovice na Wikimedia Commons
• Řehlovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální internetové stránky