Milešovské středohoří
Milešovské středohoří je geomorfologický podcelek ve střední a jihozápadní části Českého středohoří. Jméno je odvozeno od nejvyšší hory v Českém středohoří Milešovky (836,6 m n. m.).
Milešovské středohoří | |
---|---|
Milešovka | |
Nejvyšší bod | 836,6 m n. m. (Milešovka) |
Rozloha | 544,73 km² |
Střední výška | 331,7 m n. m. |
Nadřazená jednotka | České středohoří |
Sousední jednotky | Verneřické středohoří |
Podřazené jednotky | Kostomlatské středohoří Teplické středohoří Bořeňské středohoří Ranské středohoří |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Milešovské středohoří | |
Horniny | magmatické horniny, slínovec, písky, jíly, tufity[1] |
Povodí | Labe |
Souřadnice | 50°32′27″ s. š., 13°54′27″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIIB-5B |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rozloha podcelku je 544,73 km², střední výška dosahuje 331,7 metrů a střední sklon 6°44’’.[1] Nachází se především na levém břehu řeky Labe. Středohoří je tvořeno především výraznými vulkanickým kužely, kupami a krátkými hřbety. Rozsáhlá část povrchu leží na křídových usazeninách. Milešovské středohoří se dělí na čtyři okrsky: Kostomlatské středohoří, Teplické středohoří, Bořeňské středohoří a Ranské středohoří.
Sousedním podcelkem je Verneřické středohoří.
Reference
- Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Milešovské středohoří, s. 296.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milešovské středohoří na Wikimedia Commons
Portály: Česko | Geografie
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.