Dubice (Řehlovice)

Dubice je vesnice, část obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem. Je tvořena dvěma propojenými vesnicemi, severozápadní část nese název Dubice a jihovýchodní část Dubičky.[2] Dubice leží v katastrálním území Dubice nad Labem o rozloze 2,47 km².[3]

Dubice
Náves a kostel sv. Barbory
Lokalita
Charaktervesnice
ObecŘehlovice
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°35′43″ s. š., 14°0′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel261 (2011)[1]
Katastrální územíDubice nad Labem (2,47 km²)
PSČ400 04
Počet domů88 (2011)[1]
Dubice
Další údaje
Kód části obce33499
Kód k. ú.633496
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Ves byla založena počátkem 13. století, roku 1344 je zmiňován Zdeněk „z Dupicz“, který ves kolem kostelíku svaté Barbory rozšířil. Roku 1436 císař Zikmund pronajal Dubice Janu Kaplířovi ze Sulevic. Roku 1579 postavil Jindřich Kauč z Kauče v Dubičkách na místě bývalé kaple rytíře z Kamýka luteránský kostel svaté Barbory. V následujících letech ji připojil ke svému panství Horní Trmice. Roku 1643 byl kostel pobořen a následně opraven, poté byl přestavován roku 1820, a je státem chráněnou kulturní památkou.[4] Mše je v kostele každou třetí neděli měsíci.[5]

Přírodní poměry

Nad Dubicemi se tyčí na severu Dubický kopec (358 metrů) a na jihu Výsluní (364 metrů), na Výsluní je Doerellova vyhlídka a nedaleko Dubického kopce vyhlídka Mlynářův kámen. Mimo ně byla na návrší mezi Dubicemi a železniční zastávkou Radejčín v roce 2009 postavena rozhledna Radejčín. Z Dubiček teče k Labi krátký potok Dubina.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 284 obyvatel (z toho 136 mužů), z nichž bylo sedmdesát Čechoslováků a 214 Němců. Až na jednoho člena církve československé a devět lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 358 obyvatel: 152 Čechoslováků, 204 Němců a dva cizince. Převažovala římskokatolická většina, ale žil zde také jeden evangelík, deset členů církve československé, jeden žid a sedmnáct lidí bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8][9]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 273305281296351284358190204175197161171261
Domy 4247484849506368954953565988
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místních částí Moravany a Radejčín.

Doprava

Dubice se nacházejí asi 5 km na východojihovýchod od Řehlovic, odkud do nich vedou silnice III/25828, 25832 a 25839 přes Habrovany a 1,5 km vzdálený Radejčín. V Dubicích se křižují silnice III/25839 (2 km na sever do Stebna), III/24727 (1 km na severovýchod do Moravan, zúžené pokračování do Dolních Zálezel), III/25834 na jihozápad k železniční stanici Radejčín, do Dubiček vede pouze silnice III/24726 z Dubic. Na východě se svažuje od Dubiček strmá stráń k Labi, které je od nich vzdáleno asi půl kilometru.

Železniční stanice Dolní Zálezly na trati 090 podél labského břehu je vzdálena pěší cestou i po silnici kolem 3 kilometrů. Stejně vzdálená je po turistické značce zastávka Radejčín na trati 097. Dubice a Dubičky obsluhuje autobusová linka provozována ústeckým krajem, která jede z Ústí nad Labem přes Trmice, Stadice, Řehlovice, Habrovany a Radejčín.

Přes Dubice a Dubičky vede zeleně značená pěší turistická trasa ze Stadic do Dolních Zálezel, kterou v Dubičkách křižuje žlutě značená trasa sledující hřeben podél levého labského břehu. Přes Dubice vedou cyklotrasy č. 3091 a 3092.

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
  4. Dubický Kostelík Archivováno 22. 6. 2014 na Wayback Machine, Má vlast.cz, nedatováno, autor neuveden
  5. Bohoslužby v Trmicích a okolí, web římskokatolické farnosti Trmice a přidružených farností
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 199.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 388.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 416, 417.
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.