Habří (Řehlovice)

Habří je malá vesnice, část obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi půl kilometru severozápadně od Řehlovic. V roce 2011 zde trvale žilo 46 obyvatel.

Habří
Horní část návsi
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecŘehlovice
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°37′17″ s. š., 13°56′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel46 (2011)[1]
Katastrální územíŘehlovice (6,21 km²)
Nadmořská výška223 m n. m.
PSČ403 13
Počet domů26 (2011)[1]
Habří
Další údaje
Kód části obce145017
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Habří leží v katastrálním území Řehlovice o výměře 6,21 km².[2]

Historie

První písemná zmínka o Habří pochází z roku 1334. Vesnice patřila k panství hradu Kyšperk a po jeho zániku v první polovině šestnáctého století byla připojena k Chlumci, u kterého zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo třináct obydlených usedlostí, z nichž bylo šest selských. Ve druhé polovině dvacátého století se vesnice nerozvíjela a část domů na západní straně návsi byla zbořena.[3]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[4][5]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 155158155162187177189105989158393346
Domy 2930303032323430192621242526

Pamětihodnosti

Kaple Nejsvětější Trojice

Na návsi stojí památkově chráněná kaple Nejsvětější Trojice z roku 1738. Má obdélný půdorys s půlkruhovým kněžištěm a střechu krytou bobrovkami. Fasády jsou členěné toskánskými pilastry. V hlavním průčelí se nachází kamenný obloukový portál s klenákem zdobeným dvěma vystouplými zrcadly. V zrcadle nad portálem je reliéf latinského kříže. Ve štítu se nachází konchou zaklenutý výklenek, ve kterém bývala umístěna socha svatého Jana Nepomuckého. Ze štítu vybíhá hranolová zvonička z devatenáctého století, podepřená čtveřicí krakorců.[6]

Z dochovaných staveb lidové architektury je cenný zejména dům čp. 4 se zděným přízemím, hrázděným patrem a zapuštěnou pavlačí. Původní charakter s jednoduchými fasádami si v roce 2002 uchovávaly domy čp. 3, 5, 19 a 20, zatímco další stavby byly pozměněny novodobými modernizacemi. U některých usedlostí stojí dochované stodoly postavené z čediče.[3]

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02.
  3. PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 81–82.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 416, 417.
  5. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319.
  6. Kaple Nejsvětější Trojice [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.