Zakarpatská oblast

Zakarpatská oblast (ukrajinsky Закарпатська область, rusínsky Закарпатьска область, maďarsky Kárpátontúli terület, v běžném úzu Kárpátalja), též zvaná Zakarpatská Ukrajina, je nejzápadnější oblast Ukrajiny, víceméně shodná s někdejší Podkarpatskou Rusí. Obyvatelé jsou převážně Ukrajinci a Rusíni, kteří hovoří rusínštinou; ukrajinskou administrativou jsou však považováni za Ukrajince. Významnou menšinou jsou Maďaři, tvořící asi osminu obyvatelstva a soustředění na jihozápadě u hranic s Maďarskem. Hlavním městem je Užhorod, sekundárním centrem Mukačevo. Kraj je turisticky dosti přitažlivý, především pro milovníky dobrodružnějších horských túr. Je to jediná ukrajinská oblast (a jeden z mála správních celků na světě), která sousedí se čtyřmi různými státy.

Zakarpatská oblast
Закарпатська область
Zakarpatska oblasť

vlajka
Geografie

Zakarpatská oblast na mapě Ukrajiny

Slepá mapa s vyznačením hranic rajonů
Hlavní městoUžhorod
Souřadnice48°24′36″ s. š., 23°17′24″ v. d.
Rozloha12 777 km²
Časové pásmo+3
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 258 155 (2 020)
17, místo v rámci Ukrajiny
Hustota zalidnění98 obyv./km²
Jazykukrajinština (oficiální), rusínština, maďarština[1], romština, rumunština, ruština
Národnostní složeníUkrajinci 80,5 %, Maďaři 12,1 %, Rusíni 0,8 %, Rumuni, Rusové, Romové, Slováci, Židé
Náboženstvířeckokatolické a pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Nadřazený celekUkrajina Ukrajina
Druh celkuoblast
Podřízené celky6 rajonů (13 do r. 2020)
Vznik1946
předseda oblastní správyIgor Bondarenko [zdroj?!]
předseda oblastní radyIvan Baloha
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba+380-31
Označení vozidelAO a KO
Oficiální webwww.carpathia.gov.ua
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

Související informace naleznete také v článku Podkarpatská Rus.

Od 10. století až do počátku 20. století bylo území Zakarpatské oblasti součástí uherského království. V letech 1919/19201938 patřilo usnesením mírové smlouvy saint-germainské a trianonské meziválečnému Československu, roku 1938 bylo jihozápadní pohraničí připojeno k Maďarsku, které pak v letech 19391944 okupovalo celou oblast, než ji obsadil Sovětský svaz. Zakarpatská oblast v současné podobě byla ustavena 22. ledna 1946. Její hranice se mírně liší od hranic Podkarpatské Rusi v rámci ČSR, která nezahrnovala mj. město Čop a obce Ašvaň, Batva, Galoč, Komárovce, Malé Slemence, Palaď, Palov, Rátovce, Surty, Šalamúnová a Téglás.

Geografie

Karpatská biosférická rezervace

Oblast hraničí na západě se Slovenskem, na jihu s Maďarskem a Rumunskem, na severu krátce s Polskem a na severovýchodě s Lvovskou a Ivanofrankivskou oblastí Ukrajiny. Povrch se zvedá od Panonské nížiny na jihozápadě k vrcholkům Karpat na severovýchodě; na východní hranici oblasti se tyčí nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2061 m). Nejvýznamnější řekou je Tisa, která pramení nedaleko Rachova a tvoří značnou část jižní hranice oblasti (s Rumunskem a Maďarskem). I další větší řeky – Uh (), Latorica, Rika, Tereblja, Teresva (a ostatně celé území oblasti) patří do jejího povodí.

Krajní body

Krajními body oblasti jsou na západě 9° 22'E, 48° 27'N 1,5 km od obce Solomonovo na hranici se Slovenskem. Na východě 24° 37'E, 4° 48'N na hřebeni Čornohora 12 km od vsi Luhy v Rachovském okresu. Na severu 22° 35'E, 49° 5'N; na jihu 24° 18'E, 47° 53'N. Geografický střed Zakarpatí se nachází v blízkosti hory Kuk ve Svaljavském okresu.

Administrativní členění

Zakarpatská oblast se od svého vzniku (mimo přechodné změny v 60. letech) do r. 2020 dělila na 13 rajonů. Pět měst oblastního významu (viz níže) spravují městské rady podléhající přímo oblastní radě.

Nová administrativně-teritoriální struktura (od roku 2020)

V rámci reformy, která byla dokončena v létě 2020, získal kraj novou administrativně-územní strukturu. Základními jednotkami je 64 územních společenství. Na subregionální úrovni bylo vytvořeno 6 okresů. Mezi rysy reformy patří ztráta samostatného statutu měst regionálního významu zařazením do nově vzniklých rozšířených obvodů. Na druhé straně se postavení územních společenství zvýšilo rozšířením pravomocí, zdrojů a odpovědností.

Okresní rozdělení Zakarpatské oblasti od července 2020
Název okresu Správní centrum okresu Obyvatel

(tisíce)

Plocha

(tisíc km²)

1 okres Berehovo Berehovo 209,2 1,5
2 okres Mukačevo Mukačevo 254,6 2,1
3 okres Rachov Rachov 82,8 1,8
4 okres Ťačiv Ťačiv 185,3 1,9
5 okres Užhorod Užhorod 255,8 2,4
6 okres Chust Chust 269,1 3,2

Města a obce

V Zakarpatské oblasti je 11 měst, 19 sídel městského typu a 579 vesnic. Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou). Tučně jsou vyznačena města oblastního významu. Vesnice nejsou v přehledu zahrnuty, i když některé mají více než 5000 obyvatel (např. Dovhe, Ilnycja či Koločava) a byly v minulosti sídly městského typu).

Jezero Siněvir
Město Rachov
Město Ukrajinské jméno Ruské jméno Maďarské jméno Rusínské jméno Obyvatel[2]
Užhorod Ужгород Ужгород Ungvár Уґоград 115 512
Mukačevo Мукачево (do r. 2017 – Мукачеве) Мукачево Munkács Мукачово 85 796
Chust Хуст Хуст Huszt Густ 28 321
Berehovo Берегове Берегово Beregszász Берегово 25 556
Vynohradiv Виноградів Виноградов Nagyszőlős Севлюш 25 260
Svaljava Свалява Свалява Szolyva 16 867
Rachov Рахів (Rachiv) Рахов Rahó Рахово 15 117
Iršava Іршава Иршава Ilosva 9 515
Mižhirja Міжгір'я Межгорье Ökörmező Волове (Волове Поле) 9 395
Ťačiv Тячів Тячев Técső Тячево 9 358
Velký Bočkov Великий Бичків (Velykyj Byčkiv) Великий Бычков Nagybocskó 9 331
Solotvina (Slatinské Doly) Солотвино Солотвина Aknaszlatina 9 276
Dubove Дубове Дубовое Dombó 9 246
Velyki Lučky Великі Лучки Великие Лучки Nagylucska 9 029
Čop Чоп Чоп Csap 8 798
Buštyno Буштино Буштына Bustyaháza 8 563
Korolevo Королево Королёво Királyháza 8 285
Vyškovo Вишково Вышково Visk 8 143
Jasiňa Ясіня Ясиня Kőrösmező 8 122
Teresva Тересва Тересва Taracköz 7 429
Perečín Перечин Перечин Perecseny 6 819
Velký Berezný Великий Березний (Velykyj Bereznyj) Великий Берёзный Nagyberezna 6 819
Čynadijovo Чинадійово Чинадиево Szentmiklós 6 723
Volovec Воловець Воловец Volóc 5 046
Kolčyno Кольчино Кольчино Kölcsény 4 289
Seredné Середнє Среднее Szerednye 3 453
Kobylecka Poljana Кобилецька Поляна Кобылецкая Поляна Gyertyánliget 3 396
Vylok Вилок Вилок Tiszaújlak 3 346
Baťovo Батьово Батёво Bátyú 3 008
Usť-Čorna Усть-Чорна Усть-Чорна Királymező 1 471
Ždenijevo Жденієво Ждениево Szarvasháza 1 013
Mapka oblasti s vyznačením původních rajónů a jejich sídel

Doprava

Doprava na hlavní trati v okolí Volovce

Přes Zakarpatskou oblast vstupuje na Ukrajinu několik důležitých silničních a železničních tahů ze střední Evropy.

Železnice

Železniční síť Zakarpatí je určena jednak hornatým reliéfem, jednak někdejší příslušností k Uhrám, kdy byly tratě směrovány od Budapešti. Z toho důvodu například největší města Užhorod a Mukačevo nejsou železnicí spojeny přímo, ale značnou oklikou.

Hlavní magistrálou je elektrifikovaná dvoukolejná železniční trať Lvov – Stryj – Čop ze Lvova (Lvovská oblast) přes Volovecké sedlo a Mukačevo do Čopu, která je součástí 5. panevropského dopravního koridoru; z Čopu vedou frekventované hraniční přechody na Slovensko (Čierna nad Tisou) a do Maďarska (Záhony). Ukrajinské železnice zde provozují rychlíky do různých míst Ukrajiny, do Moskvy a několika středoevropských měst[3] a je zde velmi silná nákladní doprava. Z Čopu vychází také trať do Užhorodu (kde jsou ukončeny některé rychlíky z vnitrozemí), pokračující údolím Uhu přes Perečín a Užocký průsmyk dále směrem na Lvov.

Další osou je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať Baťovo – Královo nad Tisou, na niž navazuje trať Královo nad TisouChustTeresvaSolotvinaVelký Bočkov (poslední není v provozu od r. 1995); úsek Teresva (obec)Trebušany vede peáží přes rumunské Sighetu Marmației, přičemž osobní a většinou i nákladní doprava je v peážním úseku v současnosti zastavena a osobní vlaky tak končí na jedné straně v Solotvině, na druhé v Rachově; úsek RachovJasiňaIvanofrankivská oblast je tak izolovanější. V provozu jsou také odbočky z Králova nad Tisou do Ďakova s hraničním přechodem do rumunského Halmeu, z Baťova do maďarského Eperjeske, z Užhorodu do slovenských Maťoviec (víz Železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach) a úzkorozchodná trať v okolí Iršavy.

Silnice

Síť hlavních silnic je podobná železniční, napojuje však i Mižhirjský okres, který železnici nemá. Mezinárodní silniční tahy se křižují v západní části oblasti, s uzly v Užhorodě a Mukačevu. Oblastí prochází evropská silnice E50 (z Košic přes Užhorod, Mukačevo a Latorku směrem na Stryj a Ternopil), s větví E471 do Lvova. V Užhorodě se napojuje E573 vedoucí přes Čop z Debrecína. Souběžně s E50 vede evropská silnice E58, která se v Mukačevu odpojuje spolu s E81 přes Berehovo a Výlok směr Rumunsko.

Meziměstské autobusové linky jezdí poměrně často a na východě oblasti jsou dostupnější a využívanější než železnice, která se uplatňuje spíše v okolí Užhorodu a Mukačeva. Existuje několik přímých autobusových linek spojujících Zakarpatí s Českem a Slovenskem přes hraniční přechod Užhorod/Vyšné Nemecké. V provozu je několik hraničních přechodů do Maďarska a od roku 2007 rovněž do Rumunska (v Solotvině).[4] V Užhorodě je v provozu také menší letiště.

Zakarpatí je jedinou oblastí Ukrajiny a Užhorod jediným oblastním městem, kde není v provozu tramvajová ani trolejbusová síť. Městskou dopravu v posledních letech (po 2010) obstarávají hlavně maršrutky.

Turistické zajímavosti

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.