Solotvina

Solotvina, též Slatinské Doly (ukrajinsky Солотвино, Solotvyno; rumunsky Ocna Slatina; maďarsky Aknaszlatina; rusky Солотвина) je obec (sídlo městského typu) na západní Ukrajině. Leží v okresu Ťačovo Zakarpatské oblasti na řece Tise, která je odděluje od rumunského města Sighetu Marmaţiei (Marmarošská Sihoť). Žije zde necelých 9000 obyvatel – Rumuni, Maďaři a Ukrajinci.

Solotvina, Slatinské Doly
Солотвино (Solotvyno)
Solné jezero

znak
Poloha
Souřadnice47°56′53″ s. š., 23°52′47″ v. d.
Nadmořská výška283 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajina Ukrajina
OblastZakarpatská
rajónOkres Ťačovo
Solotvina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha11,1 km²
Počet obyvatel8 977 (2011)
Hustota zalidnění792 obyv./km²
Správa
Vznik1360
Adresa obecního úřaduвул. Харківська 1
90575 смт. Солотвино
Telefonní předvolba(+380) 313
PSČ90575
KOATUU2124455900
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městem prochází silnice spojující Mukačevo, Rachov a Ivano-Frankivsk; stejným směrem vede i železnice, avšak Solotvina je konečnou stanicí osobních vlaků od Baťova, neboť následující úsek trati prochází rumunským územím. V lednu 2007 byl za účasti prezidentů V. Juščenka a T. Băsescu po mnoha letech otevřen hraniční most přes Tisu, který o něco usnadnil dosažitelnost zdejšího odlehlého regionu.[1]

Solné doly a slaná jezera

Město je známé především svými rozlehlými solnými doly a jezery. Voda odčerpávaná z hlubinných solných dolů se shromažďuje v povrchových jezerech s nasycenou slanou vodou, kolem nichž je vybudována rekreační zóna s lunaparkem, restauracemi, diskotékou. Od roku 1918 bylo město po rozpadu Rakouska-Uherska [2], až do roku 1939 součástí Československa. Místní sanatorium funguje od roku 1968.

Významní rodáci
  • Ian Robert Maxwell, vlastním jménem Abraham Leib Hoch, později též Ján Ludvík Hoch, britský žurnalista a multimilionář.

Odkazy

Reference
  1. http://www.bbc.co.uk/romanian/news/story/2007/01/070115_basescu_iuscenko.shtml BBC Romanian – Preşedinţii Băsescu şi Iuşcenko deschid podul peste Tisa
  2. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.