Železniční trať Lvov – Stryj – Čop

Železniční trať Lvov – Stryj – Čop se nachází na území Ukrajiny a vede ze Lvova přes Stryj a Mukačevo do uzlové stanice Čop, kde nedaleko trojmezí SlovenskoUkrajinaMaďarsko navazuje na slovenskou a maďarskou železniční síť.

Lvov-Stryj-Čop

Trať v Karpatech
StátUkrajina Ukrajina
Provozovatel dráhyUkrzaliznycja
Technické informace
Délka266 km
Rozchod koleje1520 mm
Napájecí soustava3 kV =
Počet kolejí2
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
z Rawa-Ruska, Kiwerzi, Sdolbuniw
0 Lvov (Львів)
na Černovice (Чернівці)
trať na Přemyšl (Перемишль)
trať z Přemyšle
manipulační kolej
5 Sknyliv (Скнилів)
11 Obrošyne (Оброшине)
trať na Sambir
16 Hlynna-Navariya (Глинна-Наварія)
18 Pustomyty (Пустомити)
Stavčanka (Ставчанка)
22 Semenivka (Семенівка)
26 Shchyrets' II (Щирець II)
28 Shchyrets' I (Щирець I)
32 Dmytre (Дмитре)
36 Čerkasy-Lvovská (Черкаси-Львівські)
40 Zadorožnja (Задорожня)
45 Mykolajiv
(Миколаїв-Дністровський)
Dněstr (Дністер)
52 Pisočna (Пісочна)
trať na Chodoriv (Ходорів)
59 Bilče (Більче)
67 Uhersko (Угерсько)
trať na Zagórz (Загір'я)
trať Stryj–Ternopil
trať z Chodorivu (Ходорів)
trať ze Zagórze
75 Stryj(Стрий)
trať na Ivano-Frankivsk(Івано-Франківськ)
trať z Ivano-Frankivsk
84 Konjuchiv (Конюхів)
88 Hirne (Гірне)
92 Ljubynci (Любинці)
95 Nyžna Stynava (Стинава-Нижня)
99 Nyžne Synovidne (Нижнє Синьовидне)
Stryj (Стрий)
Opir (Опір)
104 Verchne Synovidne
(Верхнє Синьовидне)
113 Skole (Сколе)
Opir
Opir
121 Grebenov (Гребенов)
Opir
Opir
Opir
tunel
129 Tuchlja (Тухля)
Opir
Opir
Opir
139 Slavske (Славське)
146 Ternavka (Тернавка)
147 Lavočne (Лавочне)
Opir
tunel
Opir
150 Oporec (Опорець)
Opir
155 Beskyd (Бескид)
Beskydský tunel
160 1641 km (1641 км)
tunel
tunel
163 Skotarske (Скотарське)
166 Huklyvyj (Гукливий)
170 Volovec (Воловець)
Viča (Теча)
174 Jabluniv (Яаблунів)
Viča
179 Zan'ka (Занька)
Viča
Viča
182 1662 km (1662 км)
Viča
Viča
Viča
188 Vovčij (Вовчий)
Viča
192 Sasivka (Сасівка)
194 Nelipino (Неліпино)
198 Svaljava (Свалява)
Svaljavka (Свалявка)
203 Dračino (Драчино)
205 Pasika (Пасіка)
Latorica (Латориця)
208 Karpaty (Карпати)
212 Činaďovo(Чинадійово)
215 Činaďovo(Чинадійово)
219 Kolčino (Кольчино)
Latorica (Латориця)
225 Mukačevo(Мукачеве)
227 Perevaločnaja baza(Перевалочная база)
manipulační kolej do Shenborn (Шенборн)
229 Ključarky (Ключарки)
236 Strabičovo (Страбичово)
242 Barkasovo (Баркасово)
244 Rivne(Serne) (Рівне)
trať Baťovo – Královo nad Tisou
trať z Králova nad Tisou
250 Baťovo(Батьово)
253 Svoboda (Свобода)
trať do Eperjeske, státní hranice UA/HU
256 Esen' (Есень)
Charonda
259 Esen'-platforma (Есень-платформа)
manipulační kolej směr Užhorod
262 Mineralnoye (Минеральное)
trať do Lvova přes Užhorod a Sambir
266 Čop(Чоп)
trať do Záhonů, státní hranice UA/HU
trať do Čierné nad Tisou, státní hranice UA/SK
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ze Lvova až po Baťovo má ruský široký rozchod 1520 mm, zbytek tratě je vybudován jako čtyřkolejná kolejová splítka v kombinaci normálního rozchodu 1435 mm a širokého ruského rozchodu 1520 mm.

Trať je součástí panevropského koridoru V. V rámci tohoto koridoru na ni navazuje trať BudapešťSzolnokZáhony v Maďarsku a větev Košice – Čierna nad Tisou na Slovensku.

Historie

O výstavbě tratě bylo rozhodnuto velmi velmi brzy jako důležitém spojení mezi Uherskem a rakouskou korunní zemí Halič. Koncese na výstavbu byla vydána 22. října 1871.[1] Následujícího roku byla 17. února 1872 založena akciová společnost K. k. priv. Erzherzog Albrecht-Bahn, která převzala výstavbu koncesované tratě. Výstavba prvního 73,5 km dlouhého úseku ze Lvova do Stryje byla z důvodu rychlého postupu prací relativně jednoduché stavby dokončena 16. října 1873. Dále se předběžně nepokračovalo z důvodu nedostatku financí, když navíc přípojné tratě v Uhersku nebyly dosud postaveny.

Úsek Stryj – Beskyd dlouhý 79,3 km s prodloužením do Mukačeva byl pod vedením Císařsko-královských státních drah dokončen 5. dubna 1887. Na hranici mezi Haličí a Uherskem byl přes horský hřeben Karpat pod Voloveckým sedlem proražen 1747 m dlouhý jednokolejný Beskydský tunel (ukrajinsky Бескидський тунель).[2] Celá trať měla normální rozchod 1435 mm. Roku 1891 převzaly provoz definitivně Císařsko-královské státní dráhy.

Po skončení první světové války spadla převážná část tratě (úsek Lvov – Beskyd) pod polskou správu, přičemž provoz zajišťovaly PKP. Zbývající, bývalá uherská část připadla pod správu Republiky Československé a provoz zajistily Československé státní dráhy.

Když roku 1938 byla jižní část Podkarpatské Rusi v důsledku první vídeňské arbitráže obsazena horthyovským Maďarským královstvím, došlo k odtržení úseku mezi hranicí s Polskem a Kolčinem od ostatní železniční sítě a k zastavení provozu na tomto úseku. Po obsazení celé Podkarpatské Rusi Maďary zajišťovaly provoz na československých tratích Maďarské železnice.

Když Sovětský svaz v rámci invaze do Polska obsadil v roce 1939 východní část Polska, připadla i polská část tratě do majetku Sovětských železnic (SŽD), které okamžitě začaly s přestavbou jednotlivých úseků na široký ruský rozchod 1520 mm. Tyto přestavby však byly po obsazení Německem v roce 1941 vráceny zpět a tratě podřízeny říšským Ostbahn (dceřiná společnost Deutsche Reichsbahn).[3]

Po připojení Podkarpatské Rusi k Ukrajinské SSR Sovětským svazem roku 1945 na základě zfalšovaného referenda pod dohledem sovětských vojsk a anexe východní části Polska Sovětským svazem odpadly hraniční kontroly v Karpatech a pod kontrolou Sovětských železnic (SŽD) byla trať včetně ostatních tratí přestavěna na široký ruský rozchod 1520 mm.

Rekonstrukce Beskydského tunelu 2016

Vzhledem k tomu, že dosud jednokolejný Beskydský tunel (kvůli špatnému technickému stavu průjezdný jen 40 km/hod) značně omezuje průjezdnost, byl v lednu 2016 pod Voloveckým sedlem proražen druhý tubus dlouhý 1822 m o vnitřní výšce 8,5 m a šířce 10,5 m. Nový tubus s dvoukolejnou trakcí má oboustranně umožnit rychlost 70 km/h. Oba tubusy mají být spojeny třemi štolami, přičemž původní jednokolejný tubus má sloužit jako nouzová úniková cesta.[4]

Galerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bahnstrecke Lwiw–Stryj–Tschop na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Nádraží ve Stryji
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.