Kosířské lomy

Kosířské lomy je národní přírodní památka ev. č. 6125 mezi obcemi Slatinky a Čelechovice na Hané.[3] Leží na východním a jihovýchodním úbočí Velkého Kosíře v okrese Prostějov.

Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Kosířské lomy
IV - území pro péči o stanoviště/druhy
Státní lom
Základní informace
Vyhlášení5. duben 2017
VyhlásilMinisterstvo životního prostředí ČR
Nadm. výška264–318 m n. m.
Rozloha23,52 ha[1][2]
SprávaAOPK ČR - RP Olomoucko
Poloha
StátČesko Česko
OkresProstějov
UmístěníČelechovice na Hané, Slatinky
Souřadnice49°31′55,32″ s. š., 17°5′10,2″ v. d.
Kosířské lomy
Další informace
Kód6125
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Chráněné území je v péči Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, regionální pracoviště Olomoucko. Území je též chráněno jako evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 pod názvem Kosíř-Lomy.[4] Sestává se ze tří dříve samostatně chráněných území (Státní lom, Růžičkův lom a Vápenice) a ze suchých strání se zbytky sadů v místech zvaných Vinohrady.

Předmět ochrany

Důvodem ochrany lomů je významné paleontologické naleziště pozůstatků prvohorní mořské fauny v souvrství devonských vápenců a skalní ekosystémy skal a drolin. Nejsevernější výskyt na Moravě zde má silně ohrožená růže bedrníkolistá.[4]

Důvodem ochrany lokality Vápenice je území tvořené několika typy velmi cenných vápnomilných společenstev. Nejrozsáhlejší částí jsou zvláštní terénní nerovnosti, pravděpodobně těžebního původu, porostlé suchými trávníky. Větší obnažené kameny jsou místy porostlé epilitickými lišejníky, významnými indikátory čistoty ovzduší. Soustava mezí reprezentuje zajímavý a erozně stabilizační celek. V severní části lokalit najdeme zbytky sadů s travnatým, extenzivně využívaným podrostem. Z chráněných rostlin zde nalezneme např. koniklec velkokvětý a lněnku Dollinerovu. Chráněné živočichy reprezentuje motýl přástevník kostivalový a ohniváček černočárý. Od roku 1999 je pravidelně zaznamenáván výskyt kudlanky nábožné.[4]

Důvodem ochrany strání je pestrá mozaika bylinných společenstev a teplomilných křovin se zbytky sadů.

Geomorfologie a geologie

Území náleží jak k pásmu Velkého Kosíře patřícího k Bouzovské vrchovině, tak k Hornomoravskému úvalu.

Podloží lomů tvoří devonské vápence vystupující z třetihorních a čtvrtohorních sedimentů. Na severozápadě převládají kulmské břidlice, droby a slepence.

Území Vápenice je tvořeno devonskými dolomity a lažaneckými vápenci, místy vystupují vápnité jíly a písky. Kvartérní pokryv je tvořen ze sprašových hlín.[4]

V lokalitě lomů působil v 19. století i slavný francouzský inženýr a paleontolog Joachim Barrande.[5]

Přístup

Nejlepší přístup k lomům je ze silnice třetí třídy z Čelechovic na Hané do Kaple. Z ní vede asfaltová cesta na vrchol Kosíře. Hned na začátku cesty je vybudováno malé parkoviště. Zároveň po cestě vede zelená a žlutá turistická značka z Čelechovic na Hané, které se na rozcestí Bunička rozdvojují - zelená značka po asfaltové cestě prochází přírodní památkou a vede na vrchol Velkého Kosíře. Žlutá vede úpatím Růžičkova lomu do Čech pod Kosířem.[6]

K lokalitě Vápenice se můžeme dostat po polní cestě vycházející z pravoúhlého lomu již zmíněné asfaltové cesty na vrchol Kosíře. Nebo můžeme odbočit na Slatinky ze silnice druhé třídy číslo 449 spojující Prostějov s Litovlí. První polní cesta po levé straně vede k Vápenici.[7]

Fotogalerie

Lokalita Státní lom
Lokalita Růžičkův lom
Lokalita Vápenice
Panorama
Území Vápenice

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. Kosířské lomy [online]. Agentura ochrany přírody ČR [cit. 2020-09-27]. Dostupné online.
  4. CZ0714076 - Kosíř - Lomy [online]. Natura 2000 [cit. 2020-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-10.
  5. Státní lom [online]. Hrady.cz [cit. 2020-09-27]. Dostupné online.
  6. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2020-09-27]. Dostupné online.
  7. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2020-09-27]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.