Kosířské lomy

Důvodem ochrany lomů je významné paleontologické naleziště pozůstatků prvohorní mořské fauny v souvrství devonských vápenců a skalní ekosystémy skal a drolin. Nejsevernější výskyt na Moravě zde má silně ohrožená růže bedrníkolistá.[4]

Důvodem ochrany lokality Vápenice je území tvořené několika typy velmi cenných vápnomilných společenstev. Nejrozsáhlejší částí jsou zvláštní terénní nerovnosti, pravděpodobně těžebního původu, porostlé suchými trávníky. Větší obnažené kameny jsou místy porostlé epilitickými lišejníky, významnými indikátory čistoty ovzduší. Soustava mezí reprezentuje zajímavý a erozně stabilizační celek. V severní části lokalit najdeme zbytky sadů s travnatým, extenzivně využívaným podrostem. Z chráněných rostlin zde nalezneme např. koniklec velkokvětý a lněnku Dollinerovu. Chráněné živočichy reprezentuje motýl přástevník kostivalový a ohniváček černočárý. Od roku 1999 je pravidelně zaznamenáván výskyt kudlanky nábožné.[4]

Důvodem ochrany strání je pestrá mozaika bylinných společenstev a teplomilných křovin se zbytky sadů.

Území náleží jak k pásmu Velkého Kosíře patřícího k Bouzovské vrchovině, tak k Hornomoravskému úvalu.

Podloží lomů tvoří devonské vápence vystupující z třetihorních a čtvrtohorních sedimentů. Na severozápadě převládají kulmské břidlice, droby a slepence.

Území Vápenice je tvořeno devonskými dolomity a lažaneckými vápenci, místy vystupují vápnité jíly a písky. Kvartérní pokryv je tvořen ze sprašových hlín.[4]

V lokalitě lomů působil v 19. století i slavný francouzský inženýr a paleontolog Joachim Barrande.[5]

Nejlepší přístup k lomům je ze silnice třetí třídy z Čelechovic na Hané do Kaple. Z ní vede asfaltová cesta na vrchol Kosíře. Hned na začátku cesty je vybudováno malé parkoviště. Zároveň po cestě vede zelená a žlutá turistická značka z Čelechovic na Hané, které se na rozcestí Bunička rozdvojují - zelená značka po asfaltové cestě prochází přírodní památkou a vede na vrchol Velkého Kosíře. Žlutá vede úpatím Růžičkova lomu do Čech pod Kosířem.[6]

K lokalitě Vápenice se můžeme dostat po polní cestě vycházející z pravoúhlého lomu již zmíněné asfaltové cesty na vrchol Kosíře. Nebo můžeme odbočit na Slatinky ze silnice druhé třídy číslo 449 spojující Prostějov s Litovlí. První polní cesta po levé straně vede k Vápenici.[7]