Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat

Během let 1636 až 1642 držel Vilém Albrecht dům čp. 644–51 ve Štěpánské ulici na Novém Městě pražském, posléze v roce 1642 dům č. 933 na Staroměstském rynku. V něm pak žili členové rodu Kolovratů při svých pobytech v Praze až do roku 1763, kdy dům koupil rytíř Jan František z Goltzu. V roce 1651 za 1100 zlatých rýnských zakoupil dům v Loretánské ulici 174/3, který však tehdy nebyl v dobrém stavu. Následně nabyl sňatkem s Marií Elizabetou ovdovělou hraběnkou z Altringenu domu Altringenovského, později Hrzánského paláce, v sousedství - Loretánská 177/9; a již následujícího roku 1652 dům čp. 3 prodal Matyáši Gerstorffovi z Gerstorffu, podkomořímu v království českém za 2500 zlatých. V roce 1657 připojil k Hrzánskému paláci parcelu v Úvoze 28. V letech 1658–9 zde nechal vybudovat zadní pětipodlažní dům, spojovací západní křídlo a dále rozsáhlé konírny do prostoru pod nádvořím.

První manželka Viléma Albrechta Anna po svém otci zdědila statek Týnec a krátce po sňatku v roce 1624 jej postoupila svému manželovi. Ten později uvážlivou hospodářskou politikou získal finanční prostředky na nákup několika okolních vesnic. Obnovená týnecká tvrz se stala centrem panství, ke kterému v polovině 17. století patřilo 16, v polovině 18. století pak 34 vesnic.

V roce 1648 koupil Vilém Albrecht ves Petrovice nad Úhlavou, kterou později připojil k dešenickému panství. O dva roky později pak koupil dvůr v Unhošti a stavbu Červeného mlýna. Čejkovský a Vlkovský dvůr, které přijal od zástavy od Václava Jindřicha Čejky z Olbramovic, byly posléze Vilému Albrechtovi postoupeny i s chalupou kvůli Čejkově neschopnosti dluh splatit.

V polovině 17. století se k majetku Krakovských přidávají také ves Střeziměř, statek Malá Chýška u Milevska, ves Srbice či Dolní Adršpach i se třemi vesnicemi. V roce 1657 zakoupil hrabě míšeňské panství Skály se Starkovem a Bystrým v Teplických skalách.

V roce 1658 získal Vilém Albrecht Zvěstovice se Sirákovicemi a Spyticemi, o rok později ves Sobětice.

Během dalšího desetiletí přikoupil hrabě statek Těšetín, panství Chyše, statek Kouskova Lhota a zdědil statky Žichovice a Frymburk na Sušicku. V roce 1673 se ujal statku Dolany, který se později stal součástí majetku Tovaryšstva Ježíšova v Klatovech. Posledním velkou koupí v roce 1674 získal hrabě tvrz, dvůr a ves Běšiny a dvory Hubenov a Úlch s vesnicemi Hubenov, Úlch, Javoří, Rajský, Zahrádka a Tvrdoslav, které byly posléze připojeny k Týnci.

Jako donátor se zapojil se do stavby jedné ze 44 kaplí při poutní cestě „Via sancta“ z Prahy do Staré Boleslavi, kde byl zavražděn sv. Václav, a k Palladiu země české. Z kaplí se dochovalo pouze 29, a to bez vnitřní výzdoby. Čtyřicátá, tzv. Tejnecká kaple, nad jejíž výstavbou v roce 1678 převzal Vilém Albrecht záštitu, byla zasvěcena invokaci Královno apoštolů a vyzdobena zobrazením svatého Václava, který se zjevil nemocnému moravskému markraběti Jindřichovi a vyzýval jej k pouti do Mariazellu, dále vyobrazením Týnce s milostnou sochou Madony ze 16. století a rodovým erbem, na kterém byl mylně ztvárněn dvouhlavý orel místo jednohlavé orlice.

Vilém Albrecht byl nejen majitelem Týnce, ale i spolupatronem místního farního chrámu. Při presbytáři nechal přistavět věž se sakristií a oratoriem, v roce 1674 pak okna oratoria doplnilo vyřezávané obložení s nápisem Stant CoLoVrateo bIna / oratoria Voto / Ne tarDas BInIS faVtor / a Desse Deus - tj. Stojí jako záslibný (zbožný) dar Kolovratův dvojí oratoř, abys, Bože, neváhal být ochráncem dvěma. (Myšleni jsou tím patrně hrabě a jeho choť Ludmila Eva Františka.) Později byl přidán i alianční erb Kolovratů a Vrbnů.

Hrabě nechal pro chrám vyrobit i dva zvony o výšce 68 a 62 cm. Větší, zasvěcený sv. Šebestiánovi, nese nápis Per Intercessionem tvam. O sancte Sabastiane libera nos a peste + A.D. 1667 - tj. Na tvoji přímluvu, svatý Šebestiáne, vysvoboď nás od moru + L.P. 1667. Na plášti je pak erb Kolowratů a český nápis: Wysocze Vrozeny Pan Pan Wylem Albrecht Krakowsky z Kolowrat Pan na Teynczy, Chlumczy a Zychowiczych G.M.C. Rada, Komornik, Krakowsky Mistodtziczy a Neyvyzssy SVdi Zemsky w Kralowstwy Czeskem Tento Zwon Keczti a Chwale Bozi a Swatemv Šebestyanovi. Patronv Proti Morv na Wlastni Naklad. Vdelati Sati Gest Raczil Letha Panie 1667. Menší zvon nese na plášti alianční erb hraběte a jeho choti a také nápis Sentiant omn / es tvvm / ivvamen qvicv / nqve cele / brant tvam / sanctam / annvnciationem / tv Kolowratae os / protege virgo tvos - tj. Ať pociťují všichni tvoji pomoc, všichni, kdo oslavují tvoje svaté Zvěstování, ty ostatky kolowratské, Panno, ochraňuj své ctitele.

V roce 1678 nechal hrabě pro farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Týnci zhotovit cínovou křtitelnici s aliančním erbem Kolovratů a Hýzrlů z Chodů.

• JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 59–61.

• Rodokmen rodu Kolowrat-Krakowský
• Profil na webu rodu Kolowratů