Mariazell

Mariazell je město ležící v rakouské spolkové republice Štýrsko. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel.

Mariazell
Mariazell

znak
Poloha
Souřadnice47°46′23″ s. š., 15°18′59″ v. d.
Nadmořská výška868 m n. m.
StátRakousko Rakousko
Spolková zeměŠtýrsko
OkresBruck-Mürzzuschlag
Mariazell
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha414,1 km²
Počet obyvatel3 813 (2018)[1]
Hustota zalidnění9,2 obyv./km²
Správa
Statusstatutární město
StarostaHelmut Pertl
Vznik1157
Oficiální webwww.mariazell.gv.at
E-mailoffice@mariazell.gv.at
PSČ3100
Označení vozidelBM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je největším poutním místem Rakouska a jednou z nejvýznamnějších mariánských svatyní střední Evropy. Podle pramenů bylo poutní místo Mariazell založeno 21. prosince 1157. Mariazellu se podle v tamější bazilice uchovávané sošky Panny Marie ze 13. století někdy přezdívá Magna Mater Austriae (č. Velká Matka Rakouska). Statut města získal Mariazell až v roce 1948. V posledních třech desetiletích dochází k obnovování tradice pěších poutí Via Mariana do Mariazell ze všech zemí bývalého Rakousko-Uherska a z přilehlých římskokatolických regionů.

Historie

Podle pramenů bylo poutní místo Mariazell založeno 21. prosince 1157, v této době byla donesena socha Panny Marie mnichem Magnusem z benediktinského kláštera Svatého Lambrechta. Někdy kolem roku 1200 vybudoval kníže Vladislav Jindřich první kostel Mater Gentium Slavorum, kterým chtěl poděkovat za své uzdravení z nemoci. V roce 1370 daroval král Ludvík Veliký jako poděkování za vítězství nad náboženskými odpůrci města Mariazell z východu Kapli milosti (Gnadenkapelle). Období baroka znamená pro Mariazell nový rozkvět. Město se stává hlavním poutním místem Podunajské monarchie. Gotický chrám, který do té doby sloužil věřícím, již nestačí přívalu poutníků, a tak opat Benedikt Pierin provedl v letech (16441683) velkou a honosnou barokní přestavbu. Z této doby pochází dnešní podoba poutní baziliky. Mariazell byla v minulosti cílem mnoha českých a moravských poutníků, např. z Mariánské Hory u Horního Třešňovce ve východních Čechách.

Bazilika

Basilika

Současná stavba trojlodní baziliky se třemi věžemi v průčelí měla do 17. století raně barokní stavební podobu od švýcarsko-italského stavitele Domenica Sciassia. Císař Karel VI. daroval městu jako děkovný dar hlavní oltář, který byl do kostela instalován v roce 1692 a posvěcen v roce 1704 na základě plánovaných úprav císařského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Ten na oltář navrhl střední baldachýn pro trůn sedící milostné madony s Ježíškem posazeným na klíně. Pravděpodobný vznik sochy je odhadován ještě před rokem 1300.

Kostel byl povýšen na baziliku v roce 1907.

Město

Ve městě nalezneme např. kavárnu na rohu Hlavního náměstí a pekárnu medových perníků Pirker, vyrábějící čistě přírodní produkty. Před Vánočními svátky odtud do světa putuje až deset tisíc perníků každý den. Výrobna svíček z včelího vosku se nachází hned v sousedním domě a o ulici výše již 132 let vzniká nápoj Arzberger ve stejnojmenné malé likérce. Likér je vyráběn tajnou recepturou z 33 druhů bylinek.

Turistika

Město je centrem letní i zimní turistiky a mimo návštěvy baziliky stojí za zhlédnutí mnoho dalších turisticky významných cílů v okolí města. Jsou to: * vrchol Bürgeralpe v nadmořské výšce 1254 m nad městem.

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]

Literatura

  • Mariazell.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.