Chyšky

Střed obce u kostela, v levé části snímku je pomník místním občanům padlých v první světové válce

První písemná zmínka pochází z roku 1291. Obec vznikla v raném středověku v blízkosti křižovatky obchodních cest. Dřívější používaný název obce byl Malá Chýše nebo Malá Chýška.[3] V roce 1390 byl majitelem Jindřich z Rožmberka.[3] V roce 1480 koupili Chyšky Doudlebští z Doudleb.[3]

Roku 1593 zde žil Jindřich Doudlebský z Doudleb a založil roku 1599 špitál pro chudé, faru a také obnovil kostel.[3] Roku 1610 nechal vystavět u kostela kapli Svaté Trojice, kde byl po své smrti 1614 pohřbený.[3] Před svou smrtí odkázal Chyšky, s kostelem, farou a s příslušenstvím městu Písku.[3] Zároveň věnoval městu také finanční hotovost na milosrdné skutky, na kněze pod obojí a na zaopatření nemocných v chyšeckém špitále.[3]

Město Písek o vesnici přišlo konfiskací po bělohorské době.[3] Roku 1651 prodal císař Ferdinand III. Habsburský Chyšky Jaroslavu z Kolovrat.[3] Poté se majitelé často střídali. V roce 1685 byly Chyšky v držení řádu strahovského kláštera, který je roku 1703 prodal. V držení rodu Kinských z Vchynic a Tetova byla ves v létech 1715–1724. V tomto roce jeho syn Jan Václav ves prodal Kryštofu Malovcovi z Malovic.[3] Z dalších majitelů to byl v roce 1731 Leopold z Ohrheimbu, po jeho úmrtí jeho manželka.[3] Od ní ves koupil Jan Vančura 1744.[3] Po jeho smrti 1760 byla ves v majetku jeho manželky Jany, která se opět provdala za Adama Skronského z Budšova.[3] Po jejím úmrtí manžel vesnici prodal v roce 1790 chirurgovi Ferdinandu Hlaváčovi.[3] Po něm dědictvím přešla ves na jeho syna Jana.[4] Karel Mladota ze Solopysk byl majitelem v roce 1842.[3] Posledním držitelem byl František Síbrt a po jeho smrti jeho syn Jan.[4]

Významnou měrou zasáhl do života venkovského místního lidu učitel Josef Tomášek, který v letech 1898–1912 vyučoval na místní škole.[5] Podařilo se mu přesvědčit zprvu správce, který v nepřítomnosti vedl hospodářství majitelky nadějkovského panství, a později v roce 1911 i samotnou hraběnku Karolínu Vratislavovou z Kokořova, aby rozparcelovala dvorec v Růžené.[5] Tyto pozemky byly za příznivou cenu odprodané 84 dlouholetým nájemcům. Chalupníci a drobní rolníci v Chyškách, Růžené, Květuši, Chlístově mohli pracovat na svých pozemcích.[5] Sám posléze stejným způsobem zakoupil a také rozdělil další část pozemků. Po ukončení učitelské činnosti se věnoval hospodaření, byl členem několika správních rad a komisí a v letech 1919–1920 poslancem Národního shromáždění. Nemalou měrou se zasloužil o rozvoj tohoto kraje.[5] Zemřel roku 1926 a byl pohřbený na místním hřbitově.[5]

Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založený roku 1893.[5] V roce 1933 byly pozemky reformou rozparcelovány.[4] V roce 1934 byly Chyšky poškozeny velikým požárem, který se pokoušelo uhasit 32 hasičských sborů.[6]

Kostel sv. Prokopa v Chyškách

• Kostel svatého Prokopa založený pány z Rožmberka je společně s farou nejstarší částí Chyšek.[3] První zmínky o něm jsou již z roku 1350.[3]
• Před vchodem do kostela se po pravé straně nachází kamenný kříž. Na podstavci kříže je uvedeno: LP 1828 OPRAVEN 1922
• U kostela se nachází kamenný pomník padlým občanům v první světové válce.
• Na místním hřbitově se nachází další kamenný kříž. Svislé břevno kříže nese také dvě datace: 1852, 1927 a je reliéfně zdobené motivem kalicha.

• V Chyškách čp. 22 se narodil 5. ledna 1899 akademický malíř krajinář a ilustrátor Alois Moravec († 1987)[5]
• V Nosetíně (části obce Chyšky) žil, tvořil a zemřel akademický malíř Antonín Šít (1915–1983)[7]
• Josef Tomášek († 1926), místní učitel, později poslanec Národního shromáždění – v Chyškách se zasloužil o provedení pozemkové reformy již před první světovou válkou[8]

• Chyšky patří k nejvýše položeným obcím v okrese (670 m n. m.).[9]

Obec Chyšky se skládá z dvaceti částí na osmi katastrálních územích.

• Branišov (leží v k. ú. Nosetín)
• Branišovice (k. ú. Branišovice u Ratiboře)
• Hněvanice (leží v k. ú. Branišovice u Ratiboře)
• Hrachov (leží v k. ú. Chyšky)
• Chyšky (i název k. ú.)
• Kvašťov (leží v k. ú. Květuš)
• Květuš (i název k. ú.)
• Mezný (i název k. ú.)
• Nálesí (leží v k. ú. Ratiboř)
• Nosetín (i název k. ú.)
• Nová Ves (leží v k. ú. Chyšky)
• Podchýšská Lhota (i název k. ú.)
• Radíkovy (leží v k. ú. Mezný)
• Ratiboř (i název k. ú.)
• Ratibořec (leží v k. ú. Ratiboř)
• Rohozov (i název k. ú.)
• Růžená (leží v k. ú. Nosetín)
• Vilín (leží v k. ú. Nosetín)
• Voděrady (leží v k. ú. Mezný)
• Záluží (leží v k. ú. Branišovice u Ratiboře)

• Chyšky a okolí
• 
  Pomník padlým u kostela
• 
  Pohled na obec z vrchu Kozlov
• 
  Kříž před kostelem
• 
  Kvašťov
• 
  Záluží
• 
  Ratiboř
• 
  Růžená
• 
  Hrachov
• 
  V polích ...Růžená
• 
  Podchýšská Lhota v zimě
• 
  Anděl na chyšeckém hřbitově
• 
  Zelená na chyšecku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chyšky na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Chýška v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Chyšky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)