Červený mlýn

Červený mlýn je vodní mlýn na řece Loděnici nedaleko Unhoště v okrese Kladno. Mlýn má velmi dobře zachované strojní zařízení.[1]

Červený mlýn
Areál mlýna (v zeleni viditelný mlynářský znak na fasádě)
Poloha
AdresaUnhošť, Česko Česko
Souřadnice50°3′25,82″ s. š., 14°6′19,26″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Ve mlýně se vystřídalo množství majitelů i nájemců.[2]

Majitelé:[2]

  • Čejkové z Olbramovic - počátek 17. století (třicetiletá válka)
  • Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat - původně mlýn od Čejků pronajímal, po požáru roku 1631 jej koupil, v roce 1654 už měl mlýn instalována dvě mlýnská kola
  • Maxmilián Norbert Krakovský z Kolovrat - zdědil mlýn po svém otci Vilému Albrechtovi
  • Antonie hraběnka Černínová - 1721
  • Karel Joachim hrabě Breda ze Špandavy - 1722
  • Ferdinand Adam hrabě Kustoš ze Zubří a Lipky - 1727
  • Marie Josefa hraběnka Kustošová - 1741, snacha Ferdinanda Adama
  • Anna Lucie Hartmannová - uvádí se 1761
  • Melichar Ignác Küttl - 1780, doktor medicíny, mlýn vlastnil s manželkou Marií Annou
  • František Josef Budínský a Anna Marie Fišerová - 1783
  • Jan Štulc - mlýn získal emfyteuticky 1783
  • Vojtěch Kalivoda - 1796
  • Chodouňští - 1801
  • Trnkovi - 1810
  • František Bejšovec
  • Antonín Mifka - 1813
  • Jan a Barbora Vojáčkovi - 1814
  • Zimovi - 1817
  • Václav Chot
  • Langrovi - 1822, ve mlýně nehospodařili, pronajali jej Janu Vranovskému
  • manželé Štulzovi - 1828
  • Vincenc Štulz - 1835, syn Štulzových
  • František Zajíček
  • František a Marie Kopřivovi
  • Adolf Wild - 1862
  • manželé Procházkovi - 1872
  • kvůli dluhům získala mlýn Okresní záložna v Unhošti
  • manželé Štěpánkovi - 1898, v roce 1906 mlýn vyhořel a v roce 1911 oba manželé zemřeli
  • V. Kubálek
  • František a Anna Hošnovi - 1915
  • mlýn fungoval do 20. let 20. století, poté už Hošnovi hospodařili pouze na polích
  • v majetku rodiny Hošnových je mlýn dodnes (květen 2020)

Až do konce 18. století majitelé ve mlýně nehospodařili a mlýn byl pronajímán. Nájemci:[2]

  • manželé Svaškovi - pronajali mlýn roku 1662
  • Václav a Salomena Varvažovští - 1664
  • Jan a Veronika Protivovi - 1668
  • Lukáš Pokorný - 1674
  • Jiří Zahrádka - 1685
  • Kuchyňka - 1692
  • Jan Bělohlávek - 1715
  • Tomáš z Bubna - 1735
  • Matěj Bělohlávek s manželkou Kateřinou - 1737
  • Jan Štulc - 1770
  • Matěj Bělohlávek - 1780, Štulcův vnuk
  • v roce 1783 mlýn získal emfyteuticky dědeček stávajícího majitele Jan Štulc

Architektura a vybavení

Komplex mlýna je zděný, jednopatrový a dochoval se bez výraznějších přestaveb. Na stavbě se dochovaly některé zajímavé architektonické prvky, v exteriéru například plastická výzdoba na omítce, v interiéru pak sloupy, trámy, krov apod. Velmi cenná je zachovalá mlýnská technologie - v podkolí mlýna je zachována několikanásobná mlýnská hranice se zdobenými sloupy a zhlavím, která pochází pravděpodobně již ze 17. století, dále pak je zachováno několik mlecích stolic a další stroje.[1]

Reference

  1. Červený mlýn | Vodnimlyny.cz. vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
  2. VEVERKOVÁ, Irena. Co zůstalo z vodních mlýnů. Slaný: [s.n.], 2014.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.