Primogenitura

Primogenitura (lat. primus - první, gignere - rodit >> prvorozenství, také kognatická primogenitura, přesněji mužská primogenitura) je dědický řád zajišťující přednostní právo prvorozeného při dědické posloupnosti. Prvorozený příslušník dynastie tak získával nejdůležitější části státu nebo právo na nástupnictví. V primogenituře jako následnickém systému mají přednost muži před ženami, prvorozený syn před druhorozeným, prvorozená dcera před druhorozenou, ale nejmladší syn před nejstarší dcerou, dcera před strýcem, starší linie před mladšími liniemi. Muži tudíž mají přednost před ženami pouze na stejném stupni, na rozdíl od salického práva či jeho variant, kde mají ženy minimální či dokonce žádnou šanci usednout na trůn. Primogenitura patří spolu se salickým právem a jeho variantami mezi klasické následnické systémy, některé další z ní vycházejí (viz níže).

Užití

Tento nástupnický systém je v současnosti používán v následujících zemích: Bhútán, Commonwealth realm, Spojeném království, Monako, Španělsko, Thajsko a Tonga.

V minulosti používalo primogenituru mnoho monarchií, např.: Brazílie, Dánsko (1953-2009), Kastílie, Madagaskar, Navarra, Nepál, Nizozemsko (do 1983), Norsko (1970-1990) Portugalsku, Řecko, Skotsko a mnoho dalších.

Rovná (nebo absolutní) primogenitura

Plná rovná primogenitura nebo absolutní primogenitura je dědický řád zajišťující přednostní právo prvorozeného při dědické posloupnosti, ať už je mužského nebo ženského pohlaví. Rovná primogenitura se vyvinula z primogenitury; tento následnický či nástupnický systém je poměrně mladý, první zemí, jež jej zavedla, bylo v roce 1980 Švédsko. Princezna Viktorie (* 1977) se tak stala dědičkou trůnu, a to i přesto, že již měla bratra, prince Karla Filipa (* 1979). Je tak první dědičkou trůnu ženského pohlaví, jež trůn zdědila, i když měla mužské sourozence.

Tento následnický systém v současnosti používá Švédsko (od 1980), Nizozemsko (od 1983) a nově také Norsko (od 1990), Belgie (od 1991, ta do té doby používala salické právo) a nejnověji po referendu také Dánsko (od 2009)

V roce 2004 byl ve Spojeném království návrh změnit linii nástupnictví na britský trůn také na absolutní primogenituru. Neuspěl však kvůli tomu, že král Spojeného království je panovníkem také v dalších 15 zemích, což by mohlo vyvolat problémy v nástupnictví v jednotlivých zemích, a také díky tomu, že čtyři nejbližší následnící trůnu jsou muži (princ Charles, jeho synové a vévoda z Yorku).

Agnatická (také patrilineární) primogenitura

Agnatická primogenitura nebo také patrilineární primogenitura je dědické a následnické právo založené na senioritě (pořadí narození) mezi syny panovníka nebo hlavy rodiny, kde jsou synové a jejich mužští potomci s přednostním dědickým právem v mužské linii, a muži v mužské linii mají přednost před ženami ze strany mužské linie.[1] Je to totéž jako semi-salická primogenitura. Úplné vyloučení ženských potomků z dynastického následnictví je obvykle označováno jako uplatnění salického práva (viz Terra salica).

V 19. století to z historicky národních dynastií byly pouze královské domy Bourbonů a Savojských, které pokračovaly ve vylučování žen z následnictví, zatímco novější monarchie nebo dynastie ve Francii (za Bonapartů), v Belgii, Dánsku (od roku 1853), Švédsku (od roku 1810) a na Balkáně pak panovníci Albánie, Bulharska, Černé Hory, Rumunska a Srbska zavedly salický princip. Během tohoto období ve Španělsku probíhala občanská válka, která zastánce salické a následníky ženské linie dynastie postavila jednu proti druhé v nároku na trůn.

Ultimogenitura

Ultimogenitura je dědický řád, jenž přiznává právo na vládu nejmladšímu synu či nejmladší linii. Jde tak trochu o opak primogenitury. Tento následnický řád sloužil v minulosti především k tzv. zajištění krbu a postarání se o rodiče nejmladším synem, zatímco starší měli dost času na úspěch ve světě a zajistit sami sebe.

Primogenitura v českém království

Při nástupnictví na český královský trůn se primogenitura uplatnila v první polovině 13. století, kdy Přemysl Otakar I. určil za svého nástupce syna Václava I. Starší seniorát tak vystřídala primogenitura. To přispělo k ukončení bratrovražedných bojů mezi Přemyslovci. Usnadnila to navíc skutečnost, že poslední vedlejší větev panujícího rodu, Děpoltici, ve 13. století vymřela.

Odkazy

Reference

  1. MURPHY, Michael Dean. A Kinship Glossary: Symbols, Terms, and Concepts [online]. [cit. 2006-10-05]. Dostupné online.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.