Barcelona Open
Barcelona Open, od roku 2008 sponzorovaný bankovním domem Banco Sabadell a známý také pod názvy Torneo Godó, Trofeo Conde de Godó či Open Banc Sabadell, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný ve španělské Barceloně. Probíhá v areálu Real Club de Tenis Barcelona na otevřených antukových dvorcích. Na okruhu ATP Tour se od sezóny 2009 řadí do kategorie ATP Tour 500. Založen byl v roce 1953.
Barcelona Open | |
---|---|
Barcelona Open Banc Sabadell | |
Centrální dvorec Real Club de Tenis Barcelona | |
Založeno | 1953 |
Odehráno | Barcelona Open Banco Sabadell 2022 |
Místo | Barcelona Španělsko |
Dějiště | Real Club de Tenis Barcelona |
Souřadnice | 41°23′36″ s. š., 2°7′2″ v. d. |
Povrch | antuka / venku |
Soutěže | 56 dvouhra (28 kval.) / 24 čtyřhra (do 2012) 48 dvouhra (28 kval.) / 16 čtyřhra (od 2013) |
Dotace | 2 802 580 EUR |
Prize money | 2 661 825 EUR |
Období | duben |
Ředitel | David Ferrer |
ATP World Tour | |
1990–1997 | Championship Series |
1998 | International Series |
1999–2008 | Series Gold |
2009– | ATP Tour 500 |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V období 1970–1989 byl součástí mužského okruhu Grand Prix a v sedmdesátých letech hrán také jako součást World Championship Tennis. Na Grand Prix v roce 1990 navázal zařazením do nově založeného okruhu ATP Tour. V letech 1999–2007 probíhal pod názvem Open SEAT. Po Mastersu Madrid Open představuje kvalitativně druhou nejvyšší mužskou tenisovou událost ve Španělsku.
Do soutěže dvouhry nastupuje čtyřicet osm hráčů a čtyřhry se účastní dvacet čtyři dvojic. Nejvíce singlových titulů získal bývalý první hráč světa Rafael Nadal, když mezi lety 2005 až 2022 vyhrál dvanáckrát a ze závěrečného boje o titul neodešel nikdy poražen.
Vývoj názvu turnaje
- 1977–1998: Trofeo Conde de Godó
- 1999–2005: Open Seat Godó
- 2006–2007: Open Seat
- 2008– : Open Sabadell Atlántico
- 2009–2011: Barcelona Open Banco Sabadell
- 2012– : Barcelona Open Banc Sabadell
Přehled rekordů
- nejvíce titulů ve dvouhře
- Rafael Nadal: 12 (2005–2009, 2011–2013, 2016–2018, 2012)
- nejvíce titulů ve čtyřhře
- Roy Emerson: 7 (1959, 1960 a 1962 spoluhráč Fraser; 1963 spoluhráč Santana; 1964 spoluhráč Fletcher; 1965 spoluhráč Krishnan; 1966 spoluhráč Stolle)
- páry s nejvíce tituly
- Roy Emerson / Neale Fraser: 3 (1959, 1960 a 1962)
- Anders Järryd / Hans Simonsson: 3 (1981–1983)
- Bob Bryan / Mike Bryan: 3 (2003, 2008 a 2016)
- vítězové dvouhry a čtyřhry v jediném ročníku
- Vic Seixas: 1953
- Tony Trabert: 1954
- Neale Fraser: 1959
- Roy Emerson: 1963 a 1964
- Manuel Orantes: 1969 a 1970
- Ilie Năstase: 1973 a 1974
- Björn Borg: 1975
- Ivan Lendl: 1980
- Andrés Gómez: 1990
- nejvíce finálových účastí ve dvouhře
- Rafael Nadal: 12 (vítěz 2005–2009, 2011–2013, 2016–2018, 2012)
- nejvíce odehraných ročníků
- Feliciano López: 20 (1998, 2001–2012 a 2014–2019, 2021)
Přehled finále
Dvouhra
Rok | vítěz | finalista | výsledek |
---|---|---|---|
1953 | Vic Seixas | Enrique Morea | 6–3, 6–4, 22–20 |
1954 | Tony Trabert | Vic Seixas | 6–0, 6–1, 6–3 |
1955 | Art Larsen | Budge Patty | 7–5, 3–6, 7–5, 2–6, 6–4 |
1956 | Herbert Flam | Robert Howe | 6–2, 6–3, 6–0 |
1957 | Herbert Flam (2) | Mervyn Rose | 6–4, 4–6, 6–3, 6–4 |
1958 | Sven Davidson | Mervyn Rose | 4–6, 6–2, 7–5, 6–1 |
1959 | Neale Fraser | Roy Emerson | 6–2, 6–4, 3–6, 6–2 |
1960 | Andrés Gimeno | Giuseppe Merlo | 6–1, 6–2, 6–1 |
1961 | Roy Emerson | Manuel Santana | 6–4, 6–4, 6–1 |
1962 | Manuel Santana | Ramanathan Krishnan | 3–6, 6–3, 6–4, 8–6 |
1963 | Roy Emerson (2) | Juan Manuel Couder | 0–6, 6–4, 6–3, 4–6, 6–3 |
1964 | Roy Emerson (3) | Manuel Santana | 2–6, 7–5, 6–3, 6–3 |
1965 | Juan Gisbert | Martin Mulligan | 6–4, 4–6, 6–1, 2–6, 6–2 |
1966 | Thomaz Koch | Nikola Pilić | 6–3, 6–2, 3–6, 7–5 |
1967 | Martin Mulligan | Rafael Osuna | 5–7, 7–5, 6–4, 6–3 |
1968 | Martin Mulligan (2) | Ingo Buding | 6–0, 6–1, 6–0 |
1969 | Manuel Orantes | Manuel Santana | 6–4, 7–5, 6–4 |
1970 | Manuel Santana (2) | Rod Laver | 6–4, 6–3, 6–4 |
1971 | Manuel Orantes (2) | Bob Lutz | 6–4, 6–3, 6–4 |
1972 | Jan Kodeš | Manuel Orantes | 6–3, 6–2, 6–3 |
1973 | Ilie Năstase | Manuel Orantes | 2–6, 6–1, 8–6, 6–4 |
1974 | Ilie Năstase (2) | Manuel Orantes | 8–6, 9–7, 6–3 |
1975 | Björn Borg | Adriano Panatta | 1–6, 7–6(7–5), 6–3, 6–2 |
1976 | Manuel Orantes (3) | Eddie Dibbs | 6–1, 2–6, 2–6, 7–5, 6–4 |
1977 | Björn Borg (2) | Manuel Orantes | 6–2, 7–5, 6–2 |
1978 | Balázs Taróczy | Ilie Năstase | 1–6, 7–5, 4–6, 6–3, 6–4 |
1979 | Hans Gildemeister | Eddie Dibbs | 6–4, 6–3, 6–1 |
1980 | Ivan Lendl | Guillermo Vilas | 6–4, 5–7, 6–4, 4–6, 6–1 |
1981 | Ivan Lendl (2) | Guillermo Vilas | 6–0, 6–3, 6–0 |
1982 | Mats Wilander | Guillermo Vilas | 6–3, 6–4, 6–3 |
1983 | Mats Wilander (2) | Guillermo Vilas | 6–0, 6–3, 6–1 |
1984 | Mats Wilander (3) | Joakim Nyström | 7–6(7–5), 6–4, 0–6, 6–2 |
1985 | Thierry Tulasne | Mats Wilander | 0–6, 6–2, 3–6, 6–4, 6–0 |
1986 | Kent Carlsson | Andreas Maurer | 6–2, 6–2, 6–0 |
1987 | Martín Jaite | Mats Wilander | 7–6(7–5), 6–4, 4–6, 0–6, 6–4 |
1988 | Kent Carlsson (2) | Thomas Muster | 6–3, 6–3, 3–6, 6–1 |
1989 | Andrés Gómez | Horst Skoff | 6–4, 6–4, 6–2 |
1990 | Andrés Gómez (2) | Guillermo Pérez Roldán | 6–0, 7–6(7–3), 3–6, 0–6, 6–2 |
1991 | Emilio Sánchez | Sergi Bruguera | 6–4, 7–6(9–7), 6–2 |
1992 | Carlos Costa | Magnus Gustafsson | 6–4, 7–6(7–3), 6–4 |
1993 | Andrej Medveděv | Sergi Bruguera | 6–7(7–9), 6–3, 7–5, 6–4 |
1994 | Richard Krajicek | arlos Costa | 6–4, 7–6(8–6), 6–2 |
1995 | Thomas Muster | Magnus Larsson | 6–2, 6–1, 6–4 |
1996 | Thomas Muster (2) | Marcelo Ríos | 6–3, 4–6, 6–4, 6–1 |
1997 | Albert Costa | Albert Portas | 7–5, 6–4, 6–4 |
1998 | Todd Martin | Alberto Berasategui | 6–2, 1–6, 6–3, 6–2 |
1999 | Félix Mantilla | Karim Alami | 7–6(7–2), 6–3, 6–3 |
2000 | Marat Safin | Juan Carlos Ferrero | 6–3, 6–3, 6–4 |
2001 | Juan Carlos Ferrero | Carlos Moyà | 4–6, 7–5, 6–3, 3–6, 7–5 |
2002 | Gastón Gaudio | Albert Costa | 6–4, 6–0, 6–2 |
2003 | Carlos Moyà | Marat Safin | 5–7, 6–2, 6–2, 3–0skreč |
2004 | Tommy Robredo | Gastón Gaudio | 6–3, 4–6, 6–2, 3–6, 6–3 |
2005 | Rafael Nadal | Juan Carlos Ferrero | 6–1, 7–6(7–4), 6–3 |
2006 | Rafael Nadal (2) | Tommy Robredo | 6–4, 6–4, 6–0 |
2007 | Rafael Nadal (3) | Guillermo Cañas | 6–3, 6–4 |
2008 | Rafael Nadal (4) | David Ferrer | 6–1, 4–6, 6–1 |
2009 | Rafael Nadal (5) | David Ferrer | 6–2, 7–5 |
2010 | Fernando Verdasco | Robin Söderling | 6–3, 4–6, 6–3 |
2011 | Rafael Nadal (6) | David Ferrer | 6–2, 6–4 |
2012 | Rafael Nadal (7) | David Ferrer | 7–6(7–1), 7–5 |
2013 | Rafael Nadal (8) | Nicolás Almagro | 6–4, 6–3 |
2014 | Kei Nišikori | Santiago Giraldo | 6–2, 6–2 |
2015 | Kei Nišikori (2) | Pablo Andújar | 6–4, 6–4 |
2016 | Rafael Nadal (9) | Kei Nišikori | 6–4, 7–5 |
2017 | Rafael Nadal (10) | Dominic Thiem | 6–4, 6–1 |
2018 | Rafael Nadal (11) | Stefanos Tsitsipas | 6–2, 6–1 |
2019 | Dominic Thiem | Daniil Medveděv | 6–4, 6–0 |
2020 | zrušeno kvůli pandemii koronaviru | ||
2021 | Rafael Nadal (12) | Stefanos Tsitsipas | 6–4, 6–7(6–8), 7–5 |
2022 | Carlos Alcaraz | Pablo Carreño Busta | 6–3, 6–2 |
Čtyřhra
Rok | vítězové | finalisté | výsledek | |
---|---|---|---|---|
1953 | Enrique Morea Vic Seixas |
Jaime Bartrolí Lennart Bergelin |
6–3, 3–6, 6–3, 6–1 | |
1954 | Vic Seixas (2) Tony Trabert |
Jack Arkinstall Malcolm Fox |
6–3, 6–4, 6–2 | |
1955 | Mervyn Rose George Worthington |
Art Larsen Budge Patty |
6–2, 2–6, 6–2, 6–1 | |
1956 | Don Candy Lew Hoad |
Robert Howe Art Larsen |
6–1, 6–1, 6–2 | |
1957 | Robert Howe Mervyn Rose (2) |
Herbert Flam Sidney Schwartz |
6–3, 6–3, 5–7, 6–1 | |
1958 | Jaroslav Drobný Budge Patty |
Mervyn Rose Warren Woodcock |
7–5, 6–3, 6–2 | |
1959 | Roy Emerson Neale Fraser |
Luis Ayala Rod Laver |
6–2, 4–6, 6–4, 13–11 | |
1960 | Roy Emerson (2) Neale Fraser (2) |
José Luis Arilla Andrés Gimeno |
6–4, 6–0, 6–4 | |
1961 | Bob Hewitt Fred Stolle |
Bob Mark Manuel Santana |
2–6, 6–3, 6–4, 6–4 | |
1962 | Roy Emerson (3) Neale Fraser (3) |
Bob Hewitt Fred Stolle |
8–6, 8–6, 6–4 | |
1963 | Roy Emerson (4) Manuel Santana |
José Luis Arilla Eduardo Soriano |
5–7, 6–2, 3–6, 7–5, 6–3 | |
1964 | Roy Emerson (5) Ken Fletcher |
José Mandarino Eduardo Soriano |
6–3, 8–6, 1–6, 5–7, 6–3 | |
1965 | Roy Emerson (6) Ramanathan Krishnan |
José Luis Arilla Manuel Santana |
6–2, 6–1, 6–1 | |
1966 | Roy Emerson (7) Fred Stolle (2) |
Thomaz Koch José Mandarino |
9–7, 6–4 | |
1967 | Thomaz Koch José Mandarino |
Ramanathan Krishnan Rafael Osuna |
6–2, 6–4, 8–6 | |
↓ začátek open éry ↓ | ||||
1968 | Carlos Fernandes Patricio Rodríguez |
Thomaz Koch José Mandarino |
6–2, 3–6, 6–3, 6–1, 6–4 | |
1969 | Manuel Orantes Patricio Rodríguez |
Terry Addison Ray Keldie |
8–10, 6–3, 6–1, 5–7, 6–2 | |
1970 | Lew Hoad (2) Manuel Santana (2) |
Andrés Gimeno Rod Laver |
6–4, 9–7, 7–5 | |
1971 | Željko Franulović Juan Gisbert |
Cliff Drysdale Andrés Gimeno |
7–6, 6–2, 7–6 | |
1972 | Juan Gisbert (2) Manuel Orantes (2) |
Frew McMillan Ilie Năstase |
6–3, 3–6, 6–4 | |
1973 | Ilie Năstase Tom Okker |
Antonio Muñoz Manuel Orantes |
4–6, 6–3, 6–2 | |
1974 | Juan Gisbert (3) Ilie Năstase (2) |
Manuel Orantes Guillermo Vilas |
3–6, 6–0, 6–2 | |
1975 | Björn Borg Guillermo Vilas |
Wojciech Fibak Karl Meiler |
3–6, 6–4, 6–3 | |
1976 | Brian Gottfried Raúl Ramírez |
Bob Hewitt Frew McMillan |
7–6, 6–4 | |
1977 | Wojciech Fibak Jan Kodeš |
Bob Hewitt Frew McMillan |
6–0, 6–4 | |
1978 | Željko Franulović Hans Gildemeister |
Jean-Louis Haillet Gilles Moretton |
6–1, 6–4 | |
1979 | Paolo Bertolucci Adriano Panatta |
Carlos Kirmayr Cássio Motta |
6–4, 6–3 | |
1980 | Steve Denton Ivan Lendl |
Pavel Složil Balázs Taróczy |
6–2, 6–7, 6–3 | |
1981 | Anders Järryd Hans Simonsson |
Andrés Gómez Hans Gildemeister |
6–1, 6–4 | |
1982 | Anders Järryd (2) Hans Simonsson (2) |
Carlos Kirmayr Cássio Motta |
6–3, 6–2 | |
1983 | Anders Järryd (3) Hans Simonsson (3) |
Jim Gurfein Erick Iskersky |
7–5, 6–3 | |
1984 | Pavel Složil Tomáš Šmíd |
Martín Jaite Víctor Pecci |
6–2, 6–0 | |
1985 | Sergio Casal Emilio Sánchez |
Jan Gunnarsson Michael Mortensen |
6–3, 6–3 | |
1986 | Jan Gunnarsson Joakim Nyström |
Carlos di Laura Claudio Panatta |
6–3, 6–4 | |
1987 | Miloslav Mečíř Tomáš Šmíd (2) |
Javier Frana Christian Miniussi |
6–1, 6–2 | |
1988 | Sergio Casal (2) Emilio Sánchez (2) |
Claudio Mezzadri Diego Pérez |
6–4, 6–3 | |
1989 | Gustavo Luza Christian Miniussi |
Sergio Casal Tomáš Šmíd |
6–3, 6–3 | |
1990 | Andrés Gómez Javier Sánchez |
Sergio Casal Emilio Sánchez |
7–6(7–1), 7–5 | |
1991 | Horacio de la Peña Diego Nargiso |
Boris Becker Eric Jelen |
3–6, 7–6(7–2), 6–4 | |
1992 | Andrés Gómez (2) Javier Sánchez (2) |
Ivan Lendl Karel Nováček |
6–4, 6–4 | |
1993 | Shelby Cannon Scott Melville |
Sergio Casal Emilio Sánchez |
7–6(7–4), 6–1 | |
1994 | Jevgenij Kafelnikov David Rikl |
Jim Courier Javier Sánchez |
5–7, 6–1, 6–4 | |
1995 | Trevor Kronemann David Macpherson |
Andrea Gaudenzi Goran Ivanišević |
6–2, 6–4 | |
1996 | Luis Lobo Javier Sánchez (3) |
Neil Broad Piet Norval |
6–1, 6–3 | |
1997 | Alberto Berasategui Jordi Burillo |
Pablo Albano Àlex Corretja |
6–3, 7–5 | |
1998 | Jacco Eltingh Paul Haarhuis |
Ellis Ferreira Rick Leach |
7–5, 6–0 | |
1999 | Paul Haarhuis (2) Jevgenij Kafelnikov (2) |
Massimo Bertolini Cristian Brandi |
7–5, 6–3 | |
2002 | Nicklas Kulti Mikael Tillström |
Paul Haarhuis Sandon Stolle |
6–2, 6–7(2–7), 7–6(7–5) | |
2001 | Donald Johnson Jared Palmer |
Tommy Robredo Fernando Vicente |
7–6(7–2), 6–4 | |
2002 | Michael Hill Daniel Vacek |
Lucas Arnold Ker Gastón Etlis |
6–4, 6–4 | |
2003 | Bob Bryan Mike Bryan |
Chris Haggard Robbie Koenig |
6–4, 6–3 | |
2004 | Mark Knowles Daniel Nestor |
Mariano Hood Sebastián Prieto |
4–6, 6–3, 6–4 | |
2005 | Leander Paes Nenad Zimonjić |
Feliciano López Rafael Nadal |
6–3, 6–3 | |
2006 | Mark Knowles (2) Daniel Nestor (2) |
Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski |
6–2, 6–7(4–7), [10–5] | |
2007 | Andrei Pavel Alexander Waske |
Rafael Nadal Tomeu Salvà |
6–3, 7–6(7–1) | |
2008 | Bob Bryan (2) Mike Bryan (2) |
Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski |
6–3, 6–2 | |
2009 | Daniel Nestor (3) Nenad Zimonjić (2) |
Maheš Bhúpatí Mark Knowles |
6–3, 7–6(11–9) | |
2010 | Daniel Nestor (4) Nenad Zimonjić (3) |
Lleyton Hewitt Mark Knowles |
4–6, 6–3, [10–6] | |
2011 | Santiago González Scott Lipsky |
Bob Bryan Mike Bryan |
5–7, 6–2, [12–10] | |
2012 | Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski |
Marcel Granollers Marc López |
2–6, 7–6(9–7), [10–8] | |
2013 | Alexander Peya Bruno Soares |
Robert Lindstedt Daniel Nestor |
5–7, 7–6(9–7), [10–4] | |
2014 | Jesse Huta Galung Stéphane Robert |
Daniel Nestor Nenad Zimonjić |
6–3, 6–3 | |
2015 | Marin Draganja Henri Kontinen |
Jamie Murray John Peers |
6–3, 6–7(6–8), [11–9] | |
2016 | Bob Bryan (3) Mike Bryan (3) |
Pablo Cuevas Marcel Granollers |
7–5, 7–5 | |
2017 | Florin Mergea Ajsám Kúreší |
Philipp Petzschner Alexander Peya |
6–4, 6–3 | |
2018 | Feliciano López Marc López |
Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer |
7–6(7–5), 6–4 | |
2019 | Juan Sebastián Cabal Robert Farah |
Jamie Murray Bruno Soares |
6–4, 7–6(7–4) | |
2020 | zrušeno kvůli pandemii koronaviru | |||
2021 | Juan Sebastián Cabal (2) Robert Farah (2) |
Kevin Krawietz Horia Tecău |
6–4, 6–2 | |
2022 | Kevin Krawietz Andreas Mies |
Wesley Koolhof Neal Skupski |
6–7(3–7), 7–6(7–5), [10–6] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Torneo Godó na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Barcelona Open na Wikimedia Commons
- Barcelona Open – oficiální stránky (anglicky), (španělsky), (katalánsky)
- Barcelona Open na ATP Tour (anglicky)