Sie Su-wej

Narodila se roku 1986 v severotchajwanském městě Sin-ču do rodiny Sie Tze-lunga a Ho Fom-ju. Vyrostla v Kao-siungu. K tenisu ji v pěti letech přivedl otec. Mladší sourozenci, bratr Sie Čcheng-pcheng a sestra Sie Jü-ťie (dříve hrající jako Sie Šu-jing), jsou také profesionální tenisté. V tchajpejské tenisové škole ji vedla bývalá tenistka Hu Na, která v roce 1982 odešla z kontinentální Číny do Spojených států.[3]

Po trofeji ve wimbledonaké čtyřhře 2013 její otec prohlásil, že dcera obdržela nabídku 10 milionů jüanů a rok od čínské likérky reprezentovat západní provincii Čching-chaj v čínských národních soutěžích. Takový krok by obnášel změnu občanství z tchajwanského na čínské. Sie Su-wej měla podle otce takovou možnost zvažovat. Zpráva vyvolala tlak na tchajwanskou vládu, která vyzvala národní firmy k finanční kompenzaci tenistky. Státem vlastněná tchajwanská tabáková firma vyrábějící také alkoholické nápoje souhlasila Sieové vyplatit cca 167 tisíc dolarů v rámci podpory tchajwanského piva.[3]

Forhendový i bekhendový úder hraje obouruč s minimální rotací míče. Neortodoxní herní styl znamená řadu křížových úderů směřovaných v ostrých úhlech z dvorce a pro soupeřky ztíženou očekávatelnost směru letu míče. Na antukovém povrchu zařazuje do své hry kraťasy a slajsované míče.

Několik elitních tenistek ocenilo její nezvyklý styl. Maria Šarapovová po výhře ve třetím kole Wimbledonu 2012 sdělila: „Častokrát jsem se s ní střetla mezi juniorkami. Představovala pro mě noční můru díky slajsům a zkráceným míčům, které hrála na antuce. Říkala jsem si: ‚Kde se takhle učí hrát tenis?' Raketu si přesouvala mezi oběma rukama. To je její hra, obsahující hodně kraťasů a slajsů, kterými lidi dohání až k určité míře nepříčetnosti.“[4]

V tchajwanském fedcupovém týmu debutovala v roce 2003 utkáním základního bloku 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Indonésii, v němž prohrála dvouhru s Angelique Widjajovou. V soutěži nastoupila k dvaceti osmi mezistátním utkáním s bilancí 15–10 ve dvouhře a 6–2 ve čtyřhře.

Tchaj-wan reprezentovala na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde v singlové soutěži skončila v úvodním kole na raketě stabilní deblové partnerky Pchen Šuaj, s níž o měsíc dříve vyhrála ve stejném areálu All England Clubu wimbledonský turnaj. V ženské čtyřhře prošla po boku Čuang Ťia-žung do čtvrtfinále, kde je vyřadily pozdější stříbrné medailistky Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká ve dvou setech.

Zúčastnit se také měla Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru, kde plánovala startovat s Čuang Ťia-žung v ženské čtyřhře. Den před zahájením olympiády však oznámila, že po slovní roztržce se zástupcem vedoucího tchajwanské olympijské delegace Tsai Szu-chuehem nebude již nikdy reprezentovat Tchaj-wan. Měsíc před startem se rozhodla odstoupit ze čtyřhry, když kritizovala svaz za nefinancování účasti jejího trenéra v Riu, zatímco druhý tchajwanský deblový pár měl přítomnost kouče zajištěnu. Své měsíc staré rozhodnutí nezměnila a po roztržce s činovníkem se vzdala i účasti ve dvouhře.[5][6]

Za tchajwanské družstvo dvakrát nastoupila v Hopmanově poháru, vždy ve dvojici s krajanem Lu Jan-sunem. Při obou účastech v letech 2008 i 2009 skončili v základní skupině, když z celkových šesti mezistátních zápasů dovedli k výhře jediný, v ročníku 2008 nad Argentinou v poměru 3–0.

Na svých prvních Asijských hrách 2002 konaných v jihokorejském Pusanu byla členkou týmu, který skončil na bronzové příčce v soutěži družstev. O čtyři roky později na Asijských hrách 2006 v Dauhá si již s tchajwanským výběrem odvezla zlatou medaili, kterou doplnila dalším bronzem ze smíšené čtyřhry. Z Asijských her 2010 v čínském Kantonu doplnila sbírku o dva stříbrné kovy, ze soutěže družstev a ženské čtyřhry.