Tchaj-pej

Oblast Tchajpejské pánve obývali nejprve domorodé lidé z etnika Ketagalan.[2] V 18. a 19. století sem přicházeli imigranti z Číny, a na území dnešní Tchaj-peje vznikala významná města Monka (dnešní Wan-chua), Twatutia (Dadaocheng), Dalongdong a další. V roce 1875 bylo poblíž těchto měst založeno nové město Čcheng-nej (城內 Chengnei, doslova uvnitř hradeb), dnešní centrum Tchaj-peje.[3] Z tehdy vystavených hradeb dnes zbyla jen pětice městských bran, přičemž jen severní brána je zachována v původní podobě.[4] V roce 1887 byla města sjednocena a stala se hlavním městem nově vyhlášené provincie Tchaj-wan, rozkládající se nad tou částí ostrova, která byla pod kontrolou Říše Čching. Při té příležitosti bylo město přejmenováno na Tchaj-pej (臺 Tchaj(wan) + 北 pej – sever).[2]

Severní brána bývalého městského opevnění.

Od doby, kdy v roce 1895 Tchaj-wan na základě Šimonosecké smlouvy připadl Japonskému císařství, začal další rozvoj města. Již v roce 1905 byly zbourány městské hradby, aby na jejich místě vznikly městské bulváry a železniční koridor.[2] Roku 1919 byl dokončen Úřad guvernéra (dnešní Prezidentský palác), v roce 1921 Nemocnice NTU. Nejvýznamnější obchodní čtvrtí se stalo bývalé město Twatutia (Dadaocheng). Město ke konci války zažilo nálety spojeneckých sil.[5]

Po válce město spolu se souostrovím spadlo pod správu Kuomintangu, která v roce 1947 vyústila v nepokoje a následný Masakr 228.[6][7] O dva roky později, kdy komunisté obsadili Čínu a Kuomintang ustoupil na Tchaj-wan, se Tchaj-pej stala „provizorním“ hlavním městem Čínské republiky a nastala další vlna rozrůstání města.[2] Začátkem 60. let zde žilo přes milion obyvatel, o dekádu později již více než dva miliony.

V Roce 1968 byly k městu připojeny okolní města Nan-kang, Ťing-mej, Mu-ča, Nej-chu, Pej-tchou a Š'-lin bývalého okresu Tchaj-pej. Celkový počet 16 městských částí byl v roce 1990 restrukturalizován do dnešních 12.[2]

V roce 1990 se v Tchaj-peji konalo shromáždění Hnutí Wild Lily, které pomohlo ukončit vládu jedné strany a přispělo k demokratizaci země.[8] Od doby, kdy se v roce 1996 konají svobodné volby, město slouží jako sídlo vlády Tchaj-wanu.

Jako první linka metra byla v roce 1996 zprovozněna nadzemní linka Wen-chu. Město se mezi lety 2004 a 2010 pyšnilo nejvyšší budovou světa, mrakodrapem Tchaj-pej 101.

Tchaj-pej se dělí na 12 městských částí (區 čchü):[9]

Mapa	Městská část					Počet obyvatel (zdroje:[10])	Rozloha (km2)
	Český přepis	Znaky	Hanyu pinyin	Tongyong pinyin	Tchajwansky
Pej-tchou Š’-lin Nej-chu Čung-šan Sung- šan Ta-tchung Čung- čeng Wan-chua Ta-an Sin-i Nan-kang Wen-šan	Sung-šan	松山區	Sōngshān	Songshan	Siông-san	210 539	9,29
	Sin-i	信義區	Xìnyì	Sìnyì	Sìn-gī	229 211	11,21
	Ta-an	大安區	Dà'ān	Dà-an	Tāi-an	312 909	11,36
	Čung-šan	中山區	Zhōngshān	Jhongshan	Tiong-san	231 286	13,68
	Čung-čeng	中正區	Zhōngzhèng	Jhongjhèng	Tiong-chèng	158 814	7,61
	Ta-tchung	大同區	Dàtóng	Dàtóng	Tāi-tông	130 929	5,68
	Wan-chua	萬華區	Wànhuá	Wànhuá	Báng-kah	189 052	8,85
	Wen-šan	文山區	Wénshān	Wúnshan	Bûn-san	274 227	31,51
	Nan-kang	南港區	Nángǎng	Nángǎng	Lâm-káng	121 134	21,84
	Nej-chu	內湖區	Nèihú	Nèihú	Lāi-ô͘	287, 861	31,58
	Š’-lin	士林區	Shìlín	Shìhlín	Sū-lîm	290 682	62,37
	Pej-tchou	北投區	Běitóu	Běitóu	Pak-tâu	255 713	56,82

Stav v roce 2019

Tchaj-pej je také centrem vzdělávacích zařízení Tchaj-wanu. Ve městě se nacházejí následující důležité státní a soukromé vysoké školy:

Stav v roce 2004

Kromě toho se ve městě nacházejí důležité vyšší odborné školy:

Chrám Lung-šan ve čtvrti Wan-chua

Stav v roce 2004

Mrakodrap Tchaj-pej 101, kdysi nejvyšší budova světa (509 m), (první je Burdž Chalífa v Dubaji).

Od roku 2014 je starostou tchajwanský chirurg a politik Kche Wen-če (柯文哲).

Na místo starosty byli lidé jmenováni od doby zahrnutí Tchaj-peje pod centrální vládu v roce 1967 až po první veřejné volby, které se konaly v roce 1994. Volí se jednou za 4 roky. Prvním zvoleným starostou byl Čchen Šuej-pien (陳水扁) z Demokratické pokrokové strany (民主進步黨; DPP), který byl v letech 2000 až 2008 prezidentem Čínské republiky (Tchaj-wanu).

Podle výsledků voleb v předchozím desetiletí voliči vykazují určitou náklonnost k pro-KMT táboru (tzv. „Modrý“ tábor)^[zdroj?], nicméně obhájci tábora pro-DPP (tzv. „Zelený“ tábor) reprezentují nezanedbatelnou část voličů. Současný starosta Ko Wen-je kandidoval jako nezávislý.

Jako město, které je sídlem prezidentského úřadu, centrální legislativy a mnoha dalších administrativních celků, je Tchaj-pej často sužována velkými politickými kampaněmi a náhodnými srážkami mezi zastánci odlišných táborů. Masové pochody a demonstrace na bulváru Ketagalan před prezidentským úřadem po volbách v roce 2004 či v rámci Slunečnicového hnutí v roce 2014 jsou příhodným příkladem politického tlaku, který ve městě je.

Tchaj-pej je hlavním tchajwanským dopravním uzlem pro vnitrostátní i mezinárodní leteckou, silniční a železniční dopravu.

Letecky město obsluhuje Mezinárodní letiště Tchaj-wan Tchao-jüan ležící 40 km západně od města a Letiště Tchaj-pej Sung-šan, které se nachází přímo ve městě. Tchaj-pej je napojena na vysokorychlostní vlakové tratě HSR skrze dvě stanice (Tchaj-pej a Nan-kang) a prochází zde západní linka Tchajwanské železnice (TRA). Centrální železniční uzel města je hlavní nádraží Taipei Main Station.

Na silniční dopravu je území napojeno přes dálnice č. 1 a 3, propojující sever a jih ostrova, a dálnici č. 5, propojující hlavní město s okresem I-lan.

Metro

Podrobnější informace naleznete v článku Metro v Tchaj-peji.

Tchajpejské metro má v současné době šest hlavních linek s celkovým počtem 131 stanic.[11] Dále je propojeno s linkou metra města Tchao-jüan, která zajišťuje spojení mezi oběma městy a letištěm Tchaj-wan Tchao-jüan. Doba jízdy z centra města na letiště trvá 35 min.

Mapa Tchajpejského metra

• Tchaj-wan
• Dějiny Tchaj-wanu
• Nová Tchaj-pej
• Computex Taipei

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchaj-pej na Wikimedia Commons
• Galerie Tchaj-pej na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Tchaj-pej ve Wikislovníku