Soupeření Federera a Roddicka

Třetí vzájemné utkání mezi Federerem a Roddickem se uskutečnilo ve čtvrtfinále Davidoff Swiss Indoors 2002 v basilejském rodišti Švýcara.

Úvodní sadu rozhodl Federer ve svůj prospěch zvládnutou zkrácenou hrou a ve druhém dějství dokázal prolomit soupeřovo podání. Při náskoku dvou her 3–1 zahrál další vítězný game na příjmu, v němž předvedl jeden ze svých „zázračných úderů“. Američan po servisu naběhl na síť a odehrál dva voleje. Po druhém z nich se soupeř bránil pomalým a krátkým lobem k síti. Roddick tak snadno zasmečoval zdánlivě vítězný míč. Přesto se švýcarský tenista nevzdal a míč doběhl do rohu dvorce. Z výskoku pak zahrál nechytatelnou kontrasmeč po lajně. Frustrovaný americký hráč pouze odhodil raketu na soupeřovu polovinu.

Druhou sadu dovedl basilejský rodák k výhře 6–1 a po hodině a deseti minutách postoupil do semifinále. Podruhé za sebou tak Američana vyřadil ve čtvrtfinále Swiss Indoors a navýšil aktivní bilanci vzájemných zápasů na 3–0.

Debutovým střetnutím na nejstarším turnaji světa ve Wimbledonu se stalo semifinále dvouhry v roce 2003. Na cestě do této fáze oba aktéři ztratili pouze jeden set a vítěz byl favoritem pro finálový duel, kde jej čekalAustralan Mark Philippoussis. Úvodní sada dospěla do tiebreaku. Roddick v něm nezužitkoval setbol za stavu míčů 6:5. Nepovedený forhend skončil v síti a soupeři nabídl pokračování setu. Švýcar toho využil k sérii tří míčů a zisku zkrácené hry poměrem 8:6. Poté, co Federer ve zbývajících dvou dějstvích vždy prolomil servis protivníka, dovedl utkání do vítězného konce výsledkem 7-6, 6-3 a 6-3. Boj o titul poté s australským hráčem zvládl a získal svou první wimbledonskou trofej.

Nejbližším vzájemným zápasem od červencového Wimbledonu se stalo semifinále na srpnovém Canada Masters 2003, jehož mužská polovina probíhala daný rok v Montréalu. Třetí nasazený Federer na dvorec vstupoval s vědomím, poprvé se stát světovou jedničkou, pokud by střetnutí dovedl k vítězství. Bilance obou hráčů vyznívala pro Švýcara, když všechna čtyři předchozí klání vyhrál.

Šestý nasazený Roddick si připsal úvodní set, ale druhý naopak ztratil. O vítězi tak rozhodlo až závěrečné třetí dějství, které dospělo do tiebreaku. Jednalo se o pátou vzájemnou zkrácenou hru v pěti odehraných zápasech, když všechny čtyři předtím získal švýcarský hráč. Američan však na montréalském dvorci odskočil ve zkrácené hře do vedení, které zužitkoval v přesvědčivou výhru poměrem míčů 7:3. Následně získal titul, když zvládl finále proti Mardymu Fishovi. Série letních titulů na Atlanta Tennis Championships, Cincinnati Masters, Canada Masters a US Open Američana katapultovala na první místo žebříčku ATP.

Premiérové finále na jakékoli události okruhu členové dvojice odehráli ve Wimbledonu 2004. Poprvé proti sobě také nastupovali jako první a druhý muž světové klasifikace. Čelu žebříčku vévodil Federer a z pozice obhájce titulu vstupoval na centrální dvorec v roli favorita.

Po ztrátě Švýcarova podání si první sadu připsal Roddick díky přesným a tvrdým forhendům. Následně však basilejský rodák zpřesnil hru a vyhrál další tři sety, v jejich průběhu také zvládl tiebreak na konci třetího z nich. Po dvou a půl hodinách dosáhl na druhý wimbledonský a třetí grandslamový titul kariéry.[4] Tímto finále odstartoval nepřetržitou sérii účastí ve 23 semifinále a 36 čtvrtfinále Grand Slamu, kterými vytvořil nové historické rekordy v tenisu.

Federer na Swiss Indoors, kde Roddicka vyřadil v letech 2001, 2002, 2010 a 2011

Pár se opět střetl ve finále Wimbledonu 2005. Švýcarskému tenistovi patřila první a americkému hráči druhá příčka mužské klasifikace.

Střetnutí o titul mělo jednoznačnější průběh než v předchozím ročníku, když Federer první sadu vyhrál hladce po prolomení dvou podání soupeře. Díky zvládnuté tiebreakové koncovce v poměru 7:2, navýšil vedení 2–0 na sety. Další zisk Američanova servisu ve třetím dějství mu stačil k zisku třetí wimbledonské trofeje v řadě a pátému kariérnímu grandslamu.

Poprvé od Wimbledonu 2005 na sebe oba hráči narazili ve finále newyorského US Open 2006. Jednalo se o jejich šestý vzájemný finálový zápas za sebou.

Během úvodní sady Federer prolomil soupeři dvakrát podání a dovedl ji bez potíží k výhře. Na počátku druhého setu však Roddick získal první break, jehož zisk potvrdil vyrovnáním poměru setů. Poslední dvě dějství pro změnu opanoval opět Švýcar, když se nejdříve vyhnul tiebreaku prolomením servisu v závěru prvního z nich. Američan poté ztratil rytmus hry a ve zbytku utkání získal pouze jediný game. Basilejský rodák slavil hattrick – třetí titul na US Open bez přerušení.

Před vzájemným semifinále na lednovém Australian Open 2007 Federer zdolal Američana ve finále US Open 2006 a také v základní skupině šanghajského Turnaje mistrů, když v každém z těchto střetnutí přišel o jeden set. Krátce před melbournským grandslamem se oba hráči utkali ještě ve finále exhibičního turnaje AAMI Classic, probíhajícího na stadionu Kooyong, který byl dějištěm Australian Open do sezóny 1988. Roddick v utkání vyhrál 2–0 na sety.

Roddick ve Wimbledonu, kde na Federera nestačil třikrát ve finále a jednou v semifinále

Do semifinále melbournského majoru vstoupil lépe švýcarský hráč výhrou v úvodním setu. Dokázal v něm prolomit soupeřův servis hned během úvodní hry, aby jej sám následně ztratil. Jedinkrát v duelu si tak Američan připsal podání protivníka. Od stavu 3–4 na gamy naopak basilejský rodák vyhrál jedenáct her v řadě a opanoval dění na dvorci. Ve druhém dějství Roddick od basilejského rodáka obdržel druhého kanára v kariéře. I třetí sadu Federer vyhrál bez potíží a po hladkém výsledku 6–4, 6–0 a 6–2 postoupil do finále. V něm zdolal Fernanda Gonzáleze a stal se tak prvním tenistou od Borgova výkonu v roce 1980, který zvítězil na grandslamu bez ztráty jediné sady.[5][6]

Po semifinálové výhře švýcarská světová jednička prodloužila šňůru neporazitelnosti na 36 zápasů a sdělila: „Měl jsem jeden z těch dnů, kdy se prostě všechno daří. Byl jsem neporazitelný. Hrál jsem jako beze smyslů. Jsem sám sebou šokován.“ V hledišti přihlížející australská tenisová legenda Rod Laver k jeho výkonu prohlásil: „Myslím, že zručný Roger je asi nejlepší hráč, jakého jsem kdy viděl … Způsob, kterým dosahuje na grandslamové tituly, z něj může udělat nejlepšího tenistu všech dob.“[7]

Před březnovým čtvrtfinále na Miami Masters 2008 měli oba členové dvojice slabší vstup do sezóny. Roddick vypadl ve třetím kole Australian Open a ve druhé fázi kalifornského Indian Wells Masters. Federer v březnu oznámil, že u něj byla dříve zjištěna infekční mononukleóza, kterou mohl trpět už od počátku prosince 2007. Před zahájením Australian Open také vykazoval příznaky vyskytující se při alimentárních otravách. Dodal, že jeho aktuální zdravotní stav je způsobilý k pokračování tenisové sezóny.[8]

Během čtvrtfinále se šestý nasazený Američan dostal do vedení 1–0 na sety, když zvládl zkrácenou hru poměrem míčů 7–4. Ve druhé sadě jej však soupeř připravil o podání. Dvougamový rozdíl v jejím konečném výsledku znamenal nutnost odehrání třetího dějství, které rozhodlo o vítězi zápasu. Roddick v něm dokázal vyhrát 6–3 a zaznamenal první vzájemné vítězství po téměř pěti letech. Snížil tak pasivní bilanci utkání na 2–15.

Oba aktéři se utkali potřetí ve finále wimbledonského turnaje v mužské dvouhře roku 2009. Jednalo se o první finálovou bitvu na turnaji od US Open 2006. Na cestě do finále ztratil druhý nasazený Federer jediný set. Naopak Roddickovi v prvních třech kolech odebral každý ze soupeřů po jedné sadě. Ve čtvrtfinále i semifinále pak Američan svedl dvě pětisetová dramata proti Hewittovi a Murraymu.

Na US Open Federer porazil Roddicka dvakrát – ve finále a čtvrtfinále

Boj o titul mělo vyrovnaný průběh. První čtyři sady si hráči rozdělili rovnocenně v poměru setů 2–2 a každý z nich si také připsal po jedné výhře v tiebreaku. Páté dějství nabídlo drama, když jej basilejský rodák získal poměrem gamů 16–14. Celkový počet 30 her rozhodujícího setu byl také novým rekordem Grand Slamu. Do historických statistik se duel výsledkem 5–7, 7–6, 7–6, 3–6 a 16–14 zapsal jako do té doby nejdelší grandslamové finále mužské dvouhry se 77 gamy, když poslední rozhodující sada trvala rekordních 95 minut.[9] Americká televizní stanice ESPN utkání nazvala „právě probíhající klasikou“ (instant classic).[10] Ve Velké Británii finále zaznamenalo nejvyšší televizní rating u jakéhokoli wimbledonského finále od roku 2001.[11]

Triumfem se Švýcar stal čtvrtým hráčem otevřené éry tenisu, jemuž se podařilo dosáhnout na tzv. Channel Slam, tj. tituly z French Open a Wimbledonu během jednoho kalendářního roku. Doplnil tak trojici Rafael Nadal (2008), Björn Borg (1978–1980) a Rod Laver (1969). Spolu s Nadalem drželi jako jediní dva hráči současně grandslamové tituly z antuky, trávy a tvrdého povrchu (Federer byl úřadujícím šampiónem US Open 2008, French Open 2009 a Wimbledonu 2009).

V následné pondělní klasifikaci ze 6. července Federer vystřídal Nadala na čele žebříčku ATP a pozici světové jedničky, již do konce sezóny neopustil.[12]

Naposledy, ve 24. vzájemném střetnutí, proti sobě oba tenisté nastoupili ve třetím kole floridského Miami Masters 2012. Utkání představovalo jejich jediný duel odehraný ještě před čtvrtfinálovou fází. Američan dokázal ukončit Federerovu 16zápasovou neporazitelnost, když do Key Biscayne Švýcar přijížděl jako úřadující vítěz předcházejících turnajů Rotterdam Open, Dubai Tennis Championships a kalifornského Indian Wells Masters. Od zářijového US Open 2011 držel výrazně aktivní bilanci výher a proher 40–2.[13]

Americký 34. hráč světové klasifikace v první a třetí sadě neztratil ani jedno podání. Úvodní dějství dospělo do tiebreaku, které zvládl poměrem míčů 7:5. Federer však díky prolomeným servisům soupeře druhý set vyhrál přesvědčivě 6–1. V úvodu třetího dějství naopak nedokázal proměnit ani jednu ze tří breakbolových příležitostí. V dalším gamu mu naopak Roddick sebral podání čtyřmi drtivými forhendy a dovedl utkání do vítězného konce. Po zápase k této fázi americký hráč sdělil: „V té hře jsem returnoval snad nejlépe v životě. Dal jsem myslím čtyři vítězné forhendy.“[13] Celkově tak snížil nepříznivý poměr vzájemných duelů na konečných 3–21. Na zářijovém US Open 2012 pak ukončil aktivní kariéru.

Federer, jenž podlehl poprvé po 77 výhrách hráči figurujícímu mimo elitní dvacítku tenistů, dodal: „Cítil jsem se trochu prázdný, trochu unavený, ale více psychicky než fyzicky. To je možná tím, že už mám za sebou třicítku zápasů a tohle je daň, ale to je normální.“[13]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Federer–Roddick rivalry na anglické Wikipedii.

(anglicky) Poměr vzájemných utkání: Federer vs. Roddick na oficiální stránce ATP Tour

• (anglicky) Roddick's Unrelenting Futility Against Federer, 9.11.2010 na Real Clear Sports
• (anglicky) Federer to face Roddick as longtime rivalry revives, 6.11.2010^{[nedostupný zdroj]} na e Kantipur