Pravčice

Pravčice mají ve svém znaku v červeném štítě se stříbrným kuželem kosmo položený zlatý vinařský nůž; arcibiskupství olomoucké má svůj znak tvořený červeným štítem s šesti stříbrnými kužely, vinařský nůž je jedním ze základních symbolů křesťanství a v přeneseném slova smyslu vyjadřuje silná pokolení.

Vlajka je tvořena červeným listem s bílým žerďovým klínem vycházejícím z druhé a třetí čtvrtiny žerďového okraje a s vrcholem na vlajícím okraji, uprostřed listu je žlutý vinařský nůž ostřím k žerďovému okraji; poměr šířky k délce listu je 2:3.

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[3]

• od roku 1590: fojt Tomáš, řezník
• od roku 1596: rychtář Jan Ovesný
• od roku 1618: rychtář Pavel Rokyta
• od roku 1622: rychtář Bartoň Hrubý ze Záhlenic
• od roku 1643: rychtář Jan Hrubý
• od roku 1663: fojt Bartošek
• od roku 1664: fojt Matěj Hlobil
• od roku 1708: fojt Jura Kukla
• od roku 1747: fojt Ondřej Kukla
• od roku 1768: rychtář Tomáš Žůrek
• od roku 1771: rychtář Jan Zapletal
• od roku 1779: rychtář Jan Darebník
• od roku 1782: rychtář Martin Rozkošný
• od roku 1817: rychtář Josef Wlach
• od roku 1820: rychtář Josef Darebník
• od roku 1838: rychtář František Rozkošný
• od roku 1843: rychtář František Rozkošný
• od roku 1846: rychtář Jan Navrátil
• od roku 1849: rychtář Václav Rozkošný
• od roku 1850: starosta Václav Rozkošný (č. 15)
• od roku 1871: starosta Josef Dědičík (č. 27)
• 1880–1883: starosta František Hlobil (č. 17)
• 1883–1886: starosta František Dědičík (č. 24)
• v roce 1886: starosta František Kukla (č. 39)
• 1886–1889: starosta Josef Žůrek (č. 53)
• 1889–1892: starosta Josef Darebník (č. 23)
• 1892–1896: starosta Josef Vybíralík (č. 26)
• 1896–1899: starosta Jan Škubala (č. 30)
• 1899–1908: František Frantík (č. 51)
• 1908–1912: starosta Donát Darebník (č. 21)
• 1912–1919: starosta Josef Hrabal (č. 53)

• 1919–1923: starosta František Parobek (č. 100)
• 1923–1928: starosta Ignác Pavelka (č. 39)
• 1928–1931: starosta Josef Darebník (č. 21)
• 1931–1942: starosta František Kopecký (č. 2)
• 1942–1945: starosta František Hlobil (č. 17)

• v roce 1945: předseda MNV Karel Slovenčík (po dobu pouhých šestnácti dnů)
• 1945–1946: předseda MNV Alois Vystavěl
• 1946–1948: předseda MNV František Zapletal
• 1948–1950: předseda MNV Josef Ševčík
• 1950–1952: předseda MNV František Zlámal
• 1952–1963: předseda MNV Josef Ševčík
• 1963–1964: předseda MNV Eduard Opravil
• 1964–1971: předseda MNV Jindřich Novák
• 1971–1976: předseda MNV František Zaoral
• 1976–1981: předseda MNV Vítězslav Procházka
• 1981–1984: předseda MNV Antonín Mrhálek

V letech 1984–1990 byla obec místní částí sousedního města Hulína.

• 1990–1998: předseda, později starosta Ing. Ladislav Zapletal
• 1998-2018: starosta Jaroslav Šašek
• od 2018: starostka Šárka Gahurová

V roce 1866 byla postavena na návsi nová patrová budova školy. Součástí školy byl rovněž byt pana řídícího. Výuka v budově na návsi byla ukončena v roce 1928. V současné době je budova bývalé školy nazývaná „stará škola“ a slouží jako sídlo obecního úřadu.

Nová škola byla postavena v roce 1928 dle plánů stavitele Ing. Met. Matušky, architekta v Bystřici pod Hostýnem. V roce 1945 byla zabrána wehrmachtem, vyučování bylo zastaveno a v budově byla ubytována maďarská vojenská jednotka; škola byla zpustošena. Pravidelné vyučování bylo obnoveno již 17. května 1945, současně se začalo i s výukou v mateřské škole. Od roku 1948 se děti mohly ve škole rovněž stravovat. Ovšem v roce 1976 byla základní škola zrušena a děti i učitelky dojížděly do školy v Hulíně. Znovu otevřena byla 1. září 1992, a to jako jednotřídní, ředitelkou až do roku 2003 byla Marie Školoudová, poté byla škola sloučena s mateřskou a ředitelkou se stala Eva Čechová, roz. Žurmanová. Od školního roku 2010/2011 vydávají žáci spolu s učitelkami jednou ročně své vlastní číslo školního časopisu Pravčičák.

V knihovně jsou pro veřejnost k dispozici nejen knihy a časopisy, ale bezplatně i dva počítače napojené na internet. Součástí knižního fondu je kniha pravčického rodáka Ing. Františka Štourače PRAVČICE proti toku času, kniha Frant. Peřinky Vlastivěda moravská, kniha Václava Tetery Ovoce Bílých Karpat a sborník vítězných prací literární soutěže dětských autorů Zlínského kraje Jakou barvu má svět?. V květnu roku 2011 obdržela knihovna pamětní list, vytvořený Ing. Miroslavem Šotem ku příležitosti výročí 750 let první zmínky o obci Pravčice.

• František Popolanský, řídící učitel, první knihovník
• Alois Pecha, učitel
• Jan Dostál, učitel
• Ladislav Krejčiřík, ředitel školy
• Miroslav Rozkošný (od roku 1970), kronikář, předseda a pokladník Osvětové besedy
• Marie Škubalová, velmi sečtělá paní s širokým rozhledem
• Stanislava Páterová, učitelka mateřské školy
• Jana Rušáková, učitelka mateřské školy
• Alena Štěpaníková (od roku 1982), učitelka mateřské školy
• Bc. Michaela Hermanová (od roku 2016), kunsthistorička

Kruhová, uprostřed s hlavním motivem kostela sv. Floriana mezi okolní zelení. Heraldicky vpravo je položen kříž jako historický a vzácný monument obce. V horní ploše jsou uvedeny oslavné letopočty 1261 a 2011. Obvodem v okruží horní části je uveden nápis obce „PRAVČICE“, v dolní části výročí obce „750 LET“, oboje v uzavřené stuze. Levá část kruhového pásu hovoří o říčce Rusavě, na které stál mlýn obce – proto mlecí kámen, žernov. Byla zde stará historická lípa, která se v medaili připomíná listem a květem, a pila, jejíž činnost se udává kolem roku 1888. Jako hlavní plodinou a jejího zpracování je obilí – proto jsou zde vyobrazeny klasy. Novější doba hovoří v pravé části o činnosti jezdeckého oddílu obrázkem koně s brizůrkou – hvězdičkou, jako dobré a známé aktivity obce. Opět se zde nachází stará lípa a květ, tentokrát na vyvážení plochy a oslavu obce, a dále dnešní pěstované plodiny a zemědělská činnost – klas kukuřice a jetel v květu. Obě horní části okružního pásu jsou zakončeny ornamentací ze základního kamene mlýna, datovaného 1789, tzv. zralé klasy.

Hlavní středová část je tvořena znakem obce z uváděné listiny 1688 s doplněním arabes. Kolem znaku je v horní půli nápis „DIEDINA PRAWCZYCZE“ z původního znění listiny, dolní část uvádí „ZALOŽ.1261 OBCZE“ v tomtéž typu písma.

Část chléva v obecním hostinci byla roku 1889 upravena na požární zbrojnici, v roce 1926 pak byla zbrojnice přestěhována do arcibiskupského velkostatku. Nová hasičská zbrojnice byla sboru předána do užívání v roce 1972. V roce 1979 byl v sousedství hasičské zbrojnice byl upraven malý parčík a roku 2008 byla kompletně rekonstruována.

Pravčičtí hasiči se také angažovali společensky, v roce 1903 např. pořádali sbírku na Národní divadlo v Praze, která vynesla částku 10 K. V meziválečném období první republiky se spolek věnoval bohaté kulturní činnosti, sehrál několik divadelních představení a spolupodílel se na osvětě v kulturní činnosti obce. U příležitosti 80. výročí od založení Sboru byla roku 1968 nazkoušena Hanácká svajba v čele s bratrem Stanislavem Uličným st. a v roce 1970 sbor uspořádal „Hanácké právo“. I v současné době se členové sboru zúčastňují a podílejí na mnohých kulturních akcích v obci, každoročně pořádají vodění medvěda s tradiční ostatkovou zábavou.

Sbor dobrovolných hasičů má bohatou sportovní minulost. Má za sebou spoustu úspěchů. Mezi ty největší patří účast mladých hasičů na Mistrovství České republiky v požárním sportu a hry Plamen v roce 2001 v Třebíči. Obsadili zde celkovou sedmou příčku, za požární útok získali stříbrnou medaili. V roce 2005 se Klára Šenkyříková stala mistryní ČR v požárním sportu v kategorii jednotlivců. O rok později svůj úspěch zopakovala.

SDH Pravčice se zúčastňuje Podhostýnské hasičské ligy, Zlínské ligy požárního sportu, Velké ceny OSH Přerov, Velké ceny OSH Uherského Hradiště a Extraligy ČR v požárním útoku. Pro tréninky i závody hasičům slouží především tzv. „hasičská louka“ vedle řeky Rusavy.

Dne 4. srpna 1924 byla předána do užívání nová sokolovna postavená z darů shromážděných od příznivců Sokola. V roce 1932 byla dokončena její přístavba ve směru k letnímu cvičišti (k dnešní Sokolské zahradě). Celý areál sokolovny byl 5. září 2006 převeden za 1 Kč na obec Pravčice, která sokolovnu zrekonstruovala. Kolaudace proběhla o dva roky později, obnovení provozu bylo doprovázeno sérií tří večerních plesů – sportovním, masopustním a mysliveckým, a odpoledním maškarním plesem pro děti. V roce 2009 následovala instalace umělé horolezecké stěny v budově a také otevření víceúčelového hřiště s umělým povrchem mezi Sokolskou zahradou, školou a kostelem s farou. Budově zůstal název Sokolovna, zahradě, která byla roku upravena roku 2011, Sokolská zahrada. TJ Sokol Pravčice má i nadále k těmto svým bývalým nemovitostem zajištěno předkupní právo a areál stále využívá ke své sportovní činnosti. Kromě toho se zde pořádají akce obecní, školní i soukromé.

Fotbalový oddíl TJ Sokol Pravčice datuje svůj vznik k 11. listopadu 1944, v té době ještě pod názvem SK Pravčice. Prvním předsedou byl zvolen Alois Vystavěl. V roce 1953 ale musel oddíl pro nedostatek hráčů své působení přerušit, na krátkou dobu byla jeho činnost obnovena v letech 1954 až 1956, v roce 1956 byla ovšem odehrána jen jarní část soutěže. K opětovnému obnovení došlo v roce 1958 a opět po jedné sezóně byla činnost opět ukončena, a to až do roku 1967. V roce již 1968 již plně fungující oddíl nastupoval k zápasům ve IV. třídě jih, založeno bylo rovněž mužstvo žáků.

V roce 1984 oddíl oslavil čtyřicet let od založení, k přátelskému utkání v rámci oslav nastoupilo pravčické mužstvo proti oddílu Baník Ostrava – staří páni; zápas skončil výsledkem 1 : 3 a jedinou branku Pravčic vstřelil Antonín Mrňka. O deset let později oddíl oslavil padesát let od založení oddílu. V tomto roce se splnil sen všech hráčů a fanoušků a mužstvo postoupilo do okresního přeboru; po jedné sezoně však mužstvo opět sestoupilo do III. třídy.

Při zápase proti Admiře Hulín 22. srpna 1999 postihl na pravčickém hřišti domácího hráče Zdeňka Mlčáka kolaps; Zdeněk byl odvezen do nemocnice, kde po třech hodinách zemřel. Od roku 2000 se tak vždy v létě hraje na pravčickém hřišti turnaj pod názvem Memoriál Zdeňka Mlčáka. V létě 2008 byla zahájena svépomocí rekonstrukce trávníku na hřišti, za brankami byly postaveny nové ochranné sítě a bylo upraveno okolí hřiště. Roku 2011 bylo na hřišti nainstalováno ozvučení a světelná tabule. V letech 1997 a 2010 postihla obec povodeň a na hřišti se pokaždé vytvořilo velké jezero. Byly vyplaveny i šatny a vznikla škoda na majetku i na trávníku. Fotbalisté si však pokaždé s těmito pohromami dokázali poradit. Na svou činnost se snaží oddíl získávat prostředky pořádáním různých akcí, tanečních zábav, plesů, sběrem kovového odpadu a podobně.

V říjnu 1985 byl založen šachový oddíl pod hlavičkou TJ Sokol Pravčice, měl 7 členů (Miloš Ondruška, Jaroslav Šašek, Jindřich Valášek, Vítězslav Procházka, Karel Procházka, Milan Pospíšil a František Pavelka). Po několika týdnech se oddíl rozrostl o další dva členy. Podařilo se jim v krátkém čase sehnat potřebný materiál a vyřídit nutné formality. Šachový oddíl pokračuje ve své činnosti od svého založení v roce až do dnešních dnů a za ta léta si vychoval již další generaci hráčů. K pravidelným tréninkům se schází každý týden.

V současné době (2019) hraje družstvo "A" Regionální přebor okresu Kroměříž, družstvo "B" regionální soutěž okresu Kroměříž, někteří z hráčů hostují i v jiných oddílech ve vyšších třídách.

V červnu roku 1961 byl založen první jezdecký oddíl při TJ Sokol Pravčice ve spolupráci s místním JZD. Zakládajícími členy byli František Smělík st., předseda JZD, Otakar Dědičík, Vojtěch Chytil st., Václav Dvořák, Ladislav Blabla a František Mrhálek. Prvními koňmi, tvořícími jednak základ pravčického chovu a jednak působícími jako sportovní koně, byly klisny Bramína a Lorna.

Dne 1. února 1969 ukončil oddíl činnost při TJ Sokol Pravčice a v následujících letech měnil názvy, nejdříve přešel pod Juvenu (1967, JK Juvena Pravčice). V roce 1972 JK změnil název z Juveny na JK SSM Pravčice, aby se vrátil pod Jednotné zemědělské družstvo Kostelec u Holešova, pod které v té době Pravčice jako farma patřily (1989). V roce 1992 byl chov koní zemědělským družstvem z ekonomických důvodů zrušen.

Někteří chovatelé koní (František Rozkošný, Zdeněk Rozkošný, Antonín Pospíšilík a Václav Dvořák) se nechtěli se zrušením chovu koní v Pravčicích smířit a odkoupili část koní, založili nové kluby a tím chov koní v Pravčicích zachránili. Novým místem pro chov a sportovní přípravu se staly hospodářské budovy a pozemky bývalého arcibiskupského mlýna. V roce 2003 byla zahájena rekonstrukce jezdeckého areálu dotovaná státem, v jehož správě areál je, demolice větší části budovy mlýna, která byla ve velmi špatném stavebně technickém stavu. Nová zídka oddělila dvůr od soukromých pozemků, byly nově pokryty střechy, udělány nové fasády a elektrické rozvody.

• JK Sport Pravčice (Josef Dvořák a kol.)
• Stáj Pospíšilík Pravčice (Antonín Pospíšilík a kol.)
• JK Morava Pravčice (Vojtěch Chytil a kol.)
• JK Pravčice o. s. (Václav Dvořák a kol.)

Členskou základnu všech jmenovaných subjektů tvořilo v roce 2011 cca 50 členů, kteří pracovali s přibližně 35 koňmi. Základnu tvořili jak jezdci a ošetřovatelé nelicencovaní i licencovaní – tedy s oprávněním startovat na oficiálních soutěžích v jezdeckých disciplínách, majitelé cvičitelského průkazu, rozhodcovské a trenérské licence, ale patřili mezi ně také příznivci a přátelé koní, jejichž každoroční podpory a pomoci při pořádání závodů si všichni velmi váží. Všechny kluby spadají pod nově vytvořenou Zlínskou oblast České jezdecké federace (dále jen ZO ČJF).

První ročník Hanáckého poháru, prestižní parkurové soutěže, byl uspořádán v roce 1963. Tradice Hanáckého poháru je každoročním pořádáním udržována dodnes. V roce 1964 byl JK poprvé pověřen pořádáním mistrovství mužů a žen v Přerově ČSTV. Od tohoto roku byli pravčičtí jezdci a koně pravidelnými účastníky všech mistrovství – ať už jednotlivců či družstev – a také mezinárodních závodů, především v Polsku a Maďarsku.

Stěžejní náplní činností je účast na parkurových soutěžích a příprava začínajících jezdců pro jezdecký sport. Další z priorit jednotlivých klubů je za podpory obce Pravčice, Zlínského kraje a města Hulína každoroční pořádání

• Hanáckého poháru (JK Sport Pravčice),
• jarních závodů O pohár obce Pravčice a křest hříbátek (Stáj Pospíšilík),
• obnova Pravčického derby (JK Pravčice o. s.) a
• Memoriálu Otakara Dědičíka (JK Morava).

Koně využívané pro sport jsou jezdcům poskytováni soukromými majiteli – Tamarou a Milanem Skýpalovými, Antonínem Pospíšilíkem a Václavem Dvořákem, Bohumil Cupák s Vojtěchem Chytilem a Hanou Pěnčíkovou reprezentují se svými vlastními koňmi. Jezdecké kluby mají také na starosti údržbu areálu, pravidelně se umožňuje svezení na svých koních na nejrůznějších akcích a někteří členové poskytují své schopnosti a zkušenosti také vedení Zlínské oblasti ČJF v různých komisích a organizačních výborech.

Zejména mezi roky 1970–1980 organizace pořádala a zúčastňovala se řady výstav jak místních, tak okresních, kde hlavně u plemene holubů moravský pštros dosahovala řadu výborných výsledků. Nebyla na celé Moravě taková kvalita ani kvantita těchto holubů, jako v Pravčicích. Chovali ji František Rozkošný (moravský pštros červený), Stanislav Mlčák (moravský pštros modrý), Otakar Dědičík (moravský pštros žlutý), Václav Batoušek (Moravský pštros černý) a Antonín Kejík (moravský pštros černý šupinatý). Z národních i speciálních výstav i z výstav místních a okresních vozili čestné i vítězné ceny a dá se říci, že neměli téměř žádnou konkurenci.

V posledních letech pořádají chovatelé již tradiční místní výstavu, která svým rozsahem a kvalitou vystavených zvířat řadí tuto organizaci mezi nejlepší v celém okrese. Odbor králíků zastoupený plemenem Vídeňský králík, chovaný především Pavlem a Tomášem Pospíšilovými a Vojtěchem a Ivanou Bartoškovými, je označen tou nejvyšší známkou kvality v celé republice. Také holubi, především Zdeňka Rozkošného Moravský pštros červený, dosahují kvality daleko za hranice našeho okresu. Obec Pravčice dotovala koupi klecí, které splňují nové podmínky jak estetické, tak i rozměrové dle norem EU, a poskytuje k výstavám, ale i stolních ocenění a schůzím, krásný areál v místní Sokolské zahradě.

• Římskokatolická farnost Pravčice

• František Štourač: PRAVČICE proti toku času
• Pravčické noviny z května 2011, vydala obec Pravčice jako mimořádné vydání v roce 750. výročí od první zmínky o obci

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pravčice na Wikimedia Commons
• Pravčice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce Pravčice
• Mikroregion Holešovsko