Povodně ve střední Evropě v květnu 2010

Povodňové naplaveniny na hlásném profilu Ostrava na Ostravici

Lidé plnící pytle pískem ve Valašském Meziříčí

První den byla obětí starší žena z Třince.

Druhý den 17. května musela být evakuována nemocnice v Bohumíně, kde voda zatápěla sklepy a město čeká stoletou vodu.[1] Plný provoz městské nemocnice byl obnoven 19. května a evakuováno zní bylo 160 lidí.[2] Všechny přístupové cesty z české strany do Karviné byly zatopeny nebo uzavřeny. Po dlouhém a vydatném dešti, kdy se začaly srážkové úhrny blížit celoročnímu maximu nejsušších českých oblastí, se vylily z koryt řeky Olše, Odra, Bečva, Morava a další; mnohde se situace začala nápadně přibližovat stavu z počátku července 1997. V okolí Těšína došlo k zvýšení hladiny některých přehrad (např. Těrlicko).

Ve 161 obcích Zlínského kraje a 141 obcích Moravskoslezského kraje byl vyhlášen stav nebezpečí.[3] Ten byl vyhlášen také v Olomouckém kraji. V Zubří voda zbořila několik domů.[1] Byly také zaplaveny Troubky, ve kterých povodeň v roce 1997 zničila 150 domů a 9 lidí zemřelo. Na Vsetínsku, kde voda 18. května už pomalu začala ustupovat, se objevily první sesuvy půdy.[4]

Přehrady v povodí řek Odra (Šance, Morávka, Olešná, Žermanice, Těrlicko a Kružberk) a Morava (Bystřička, Bojkovice, Ludkovice, Opatovice a Výrovice) byly plné a voda tekla přes bezpečnostní přelivy.[5]

Hladiny řek v Moravskoslezském kraji 19. května výrazně klesly, ale např. část Karviné a několik okolních obcí bylo stále pod vodou.[2] V oblastech, kde už voda opadla, dochází k řadě sesuvů půdy. V obci Kunčičky u Bašky v okrese Frýdek-Místek nevydržel prostřední pilíř mostu přes řeku Ostravici a vyhnul se o 30 cm. Most byl uzavřen. Na mnoha místech se objevují sesuvy půdy. Jen v Moravskoslezském kraji bylo k 28. květnu zaznamenáno na 60 sesuvů.[6]

S postupným klesáním hladin řek na severovýchodní Moravě, se postupně začaly zvedat hladiny na jižní Moravě v povodí řeky Moravy. Zde však voda nenapáchala žádné výrazné škody.[7]

Povodeň na Slovensku zasáhla jeho severozápadní část (Žilinský kraj a Trenčínský kraj) a východní část (Košický kraj a Prešovský kraj) 16. května. Zde přívalovíé deště zatopili řadu vesnic a na nejvyšší (3.stupeň) stouply hladiny řek Hornád, Olšava, Torysa, Roňava, Ida, Bodva a Výrava. [9]

Už 17. května začaly hladiny řek na východě postupně klesat. Ale silný vítr, který lámal stromy a vytrvalí déšť zvednul hladiny řek na severovýchodě země.[10] V obci Bukovce u Humenného strhla voda most a na řece Hornádu se pod Košicemi protrhla hráz.[11] Další hráz protrhla řeka Ondava u Trebišova a rozlila se do okolí.[12] Ještě 25. května, kdy už na většině postižených oblastí voda opadla a hladiny řek klesly, je řada míst, kde nadále platí pro vysoké hladiny řek stav ohrožení.[13][14]

18. května mělo Slovensko jednu oběť povodní, ale policie má pochybnosti, zda je starší muž oběť povodní.[15]

rozvodněná řeka Jasiołka (17. 5. 2010)

Povodeň v Polsku zasáhla jeho jižní oblasti (Malopolské vojvodství, Podkarpatské vojvodství, Slezské vojvodství, Opolské vojvodství). V Krakově hladina řeky Visly překročila výšku 9 metrů, což je více než při povodni v r. 1997.[15] Podle polského ministra vnitra Jerzyho Millera je povodeň srovnatelná s rokem 1997. Na pomoc ohroženým oblastem vláda poslala 8 000 vojáků.

27. května mělo Polsko již devatenáct obětí záplav.[16]

Tehdejší polský premiér Donald Tusk uvedl, že záplavy překročily škody za 10 miliard złotych (2,43 miliard €). Polsko požádalo o pomoc Evropskou unii. Mezi členy EU, kteří individuálně poslali záchranné týmy a vybavení byla Francie, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Německo a Česká republika (Německo a ČR povodně rovněž zasáhly).[17] 25. května 2010 poslalo Rusko (nečlen EU) do Polska transportní letadlo Iljušin Il-76 naložené 18 vysokotlakými pumpami, 34 čluny a 5 mobilními elektrárnami na základě bilaterální dohody o vzájemné pomoci z roku 1993.[18]

Hlavní poradce premiéra Tuska Michał Boni uvedl, že muselo být evakuováno 23 000 lidí, celkem se záplavy dotkly až 100 000 lidí.[17]

I když zde nebyly přívalové deště jako v ostatních státech, je oblast Braniborska postižena povodní v povodí řeky Odry, která přitéká z Polska. Povodňová vlna sem dorazila 27. května. U obce Ratzdorf, kde se Odra poprvé dotýká německého území, dosáhla hladina řeky výšky 6,3 m.[19]

Povodeň v Maďarsku zasáhla jeho severní a východní oblasti. Nejvíce postižené jsou oblasti podél řek Hornád a Slaná.[20] Rozvodnila se také řeka Bodva. [21] Bylo evakuováno asi 2 300 lidí. Mimo jiných byly zatopeny města Edelény, Diósgyőr, Miškolc a Sátoraljaújhely.

17. května mělo Maďarsko dvě oběti záplav.[22]

Silné deště způsobily záplavy na západní Ukrajině, kde je nejhorší situace v zakarpatské oblasti. Vážná je také situace v oblasti Lvova a Ivano-Frankivska. Bylo již zaplaveno několik stovek domácností.[23]

V Srbsku se rozvodnila řeka Pčinja a zatopila několik desítek domů a poškodila silnice.[24] V jihosrbské obci Trgovište se při povodni utopili dva lidé.[25]

Silné deště postihly také Rakousko a Bulharsko.