Miloslav Uličný

Život

Roku 1959 maturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole v Kroměříži a pak pracoval rok jako soustružník v podniku Pal Magneton. V letech 1960-1965 vystudoval španělštinu a italštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a jako třetí obor portugalštinu. Studoval také katalánštinu a postgraduálně v letech 1966-1968 estetiku. Roku 1982 získal titul doktora filozofie.[1]

Roku 1965 pracoval v Československé tiskové kanceláři, v letech 1966-1971 byl zaměstnán jako překladatel v Československém rozhlasu, v letech 1971-1973 působil v Díle, podniku Českého fondu výtvarných umění a pak do roku 1980 v Orientálním ústavu Akademie věd Československé republiky. Mezi lety 1981-1993 se věnoval překladatelské činnosti ve svobodném povolání.[1]

Roku 1993 začal pracovat jako odborný asistent Ústavu translatologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde přednášel dějiny španělské a hispanoamerické literatury a vedl semináře uměleckého překladu. Roku 2006 se stal v oboru translatologie docentem. Absolvoval také řadu zahraničních stáží a zúčastnil se mnoha mezinárodních konferencí. Byl rovněž vedoucím Klubu kultury překladu, kde od roku 1994 organizoval veřejné přednášky, zaměřené na problematiku překladatelské práce. Roku 2012 odešel do důchodu a v Ústavu translatologie FF UK působí jako externista.[2]

Je autorem řady odborných statí a článků, publikovaných v českých i zahraničních časopisech, dále více než dvaceti předmluv a doslovů k vlastním překladům a také několika desítek recenzí. Těžištěm jeho překladatelské činnosti jsou překlady krásné literatury, především španělské, ale přeložil také přes 300 filmů, televizních inscenací a seriálů z různých jazyků pro dabing, nebo pro podtitulkování a vytvořil také titulky k dvanácti televizním inscenacím italských oper. Vydal také devět sbírek vlastních básní a jednu knihu povídek. Píše rovněž fejetony a úvahy a pro rozhlas připravuje literární pořady.[2]

Ocenění

  • 1991: Medaile Centra hispanistických básnických studií v Madridu („za šíření poezie španělského jazyka“).[1]
  • 1992: Překladatelská prémie Ceny Josefa Jungmanna za titul Stín ráje, tisíc let španělské poezie.[3]
  • 1994: Překladatelská prémie Ceny Josefa Jungmanna za titul Píseň o Cidovi.[3]
  • 2001: Tvůrčí odměna Ceny Josefa Jungmanna za titul Španělské romance.[3]
  • 2004: Krameriův vinš Obce překladatelů za vedení Klubu kultury překladu.[4]
  • 2006: Mimořádná tvůrčí odměna Ceny Josefa Jungmanna za titul Heroldové jasu.[3]
  • 2009: Nakladatelská cena za nejlepší překlad, vydaný v Mladé frontě roku 2008 (za titul Ráj a peklo lásky).[1]
  • 2012: Udělení čestného členství Jednotou tlumočníků a překladatelů za celoživotní přínos překladu literatury hispánské oblasti, dlouholetou pedagogickou činnost a organizaci i moderování více než šedesáti pořadů Klubu kultury překladu.[5]
  • 2015: Řád za občanské zásluhy s hodností komtura udělený španělským králem Filipem VI.[1]
  • 2018: Mimořádná tvůrčí odměna Ceny Josefa Jungmanna za titul Pražské romancero.[3]

Dílo

Básnické sbírky

  • První brázda (1977).
  • Druhý pokus (1981).
  • Třetí možnost (1990).
  • Nervy v kýblu (1990).
  • Čtvrtá třetina (1991).
  • Nultá série (1992).
  • Achillova pátá (1995).
  • Šesté prokázání (2008).
  • Sedmé (po)zastavení (2017).

Próza

  • Příhody a nehody Jaroše Konečníka (2017), povídky.

Odborné knihy

  • Historia de las traducciones checas de literaturas de España e Hispanoamérica, Praha: Karolinum 2005.
  • České verze Cervantesova Dona Quijota (1864-2015), Praha: Nová vlna 2016.

Překlady z angličtiny

Překlady z italštiny

Překlady z katalánštiny

  • Joan Salvat-Papasseit: Malý vůz, Praha: Ivo Železný 1999
  • V Barceloně, velkém městě, sto katalánských romancí, Praha: Nová vlna 2015.

Překlady z portugalštiny

  • Prstýnek od přítele, Medailon a verše galicijských trubadúrů, Literární příloha deníku Telegraf, 31. 7. 1993.

Překlady ze španělštiny

  • Terezie od Ježíše: Sebe ve mně hledat musíš, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 2015.
  • Jan od Kříže: Toužím uhasit svou žízeň, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 2016.
  • Pražské romancero, sto španělských romancí, Praha: Argo 2018.
  • Pětihvězdí španělských sonetistů, Praha: Nová vlna 2018.
  • Nová kytice ze starých španělských romancí, Praha: Nová vlna 2019.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.