Moravský pštros

Moravský pštros, též holub pštros,[2] je plemeno holuba domácího pocházející z jižní a střední Moravy.[3] V České republice je to po českém stavákovi druhé nejrozšířenější plemeno holubů.[1] Původní moravský pštros je užitkovým holubem v extenzivních chovech, v posledních několika desetiletích je však šlechtění zaměřeno především na zdokonalování barvy a kresby opeření.[1]

Moravský pštros
Moravský pštros červený
Základní informace
Země původuČesko Česko
Tělesná charakteristika
Hmotnost samce600 - 750 g[1]
Hmotnost samice500 - 650 g[1]
Tělesný rámecvelký
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaUžitkoví holubi
multimediální obsah v kategorii na Commons

Historie

Moravský pštros patří mezi nejstarší známá česká plemena holubů. Pochází z Moravy, původní oblastí jeho rozšíření bylo Mikulovsko, okolí Brna, Olomoucko, Uherskohradišťsko a Kroměřížsko. O jeho původu se nezachovaly žádné zprávy, ale vyšlechtěný byl pravděpodobně počátkem 19. století zkřížením domácích holubů s některým plemenem v pštrosí kresbě.[3] Zřejmě se jednalo o některého slepičáka,[2] ti byli dále přikřižováni prokazatelně na konci 19. a začátku 20. století.[3] Na začátku 20. století bylo plemeno zušlechťováno plemenem florentýn a přilita byla i krev vídeňského slepičáka.[3] V roce 1920 byl v časopise Zvířena uveřejněn "vzorový popis" moravského pštrosa a v roce 1923 byl založen klub chovatelů, který funguje dodnes.[3]

Popis

Moravský pštros je původně užitkový holub silnějšího polního typu. Je to pták většího vzrůstu, dosahuje hmotnosti až 800 g.[2] Postava je statná a krátká, nesená v mírném sklonu nazad. Důležitým znakem je široká, hluboká a dobře zmasilá hruď, která přesahuje před ohbí křídel. Hlava je středně velká, dobře klenutá s vyšším a širším čelem, zobák je silný, široce nasazený, zkrácený, s jemným a hladkým ozobím. Oko je jasně rybízově červené, u hnědých barevných rázů nepravě perlové, obkroužené jemnou a úzkou obočnicí. Krk je středně dlouhý a široce přechází v hrdě nesené tělo klínovitého tvaru. Záda holuba jsou široká a spíše kratší, křídla jsou silná, svalnatá, dobře kryjí celá záda, spočívají na krátkém ocase a jejich letky se nekříží. Nohy jsou středně vysoké, silné a v patních kloubech mírně podklesávají, běháky jsou neopeřené a živě červené.

Opeření je krátké a dobře přilehlé. Pštrosi mají typickou kresbu, která se nazývá gazzi, v Česku se ale nejčastěji označuje jako kresba pštrosí.[2] Barevná je hlava s obojkem, křídla, záda a ocas, ostatní opeření je bílé. Barevné opeření může být ve všech barevných a základních i orientálních kresebných rázech. Všechny barvy musí být syté, hluboké, čisté a rovnoměrně rozložené, požadován je intenzivní lesk peří a pravidelnost a ostré ohraničení kresby.[3] Nejrozšířenějšími rázy moravského pštrosa je černý, modrý, červený a žlutý plnobarevný.[1]

Odkazy

Reference

  1. PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Moravský pštros, s. 116. (česky)
  2. TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. Kapitola Užitkoví holubi, s. 93–94. (česky)
  3. Moravský pštros - nový vzorník z roku 2011 schválený a vydaný UOK [online]. Klub chovatelů moravských pštrosů [cit. 2013-05-15]. Dostupné online. (česky)

Leonhard Kühschelm: "Im Zentrum der Mährischen Strasserzucht in Slavkov (CZ)". In: Österreichischer Kleintierzüchter, 67. Jahrgang,März 2011, Seite 18 Leonhard Kühschelm: "Eine Perle der Taubenzucht: Rote mährische Strasser weißschwänzig". In: Freude mit der Kleintierzucht, 70. Jahrgang, Januar 2015, Seite 10 -12

Literatura

  • PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. (česky)
  • TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.