Ohaři

Ohaři jsou skupina psích plemen dle FCI s pořadovým číslem sedm. Jedná se o psy vyšlechtěné k lovu zvěře a jejímu aportování, v současné době se ale využívají i jako společníci do rodiny. Skupina ohaři má dvě sekce; kontinentální ohaři a ohaři britských ostrovů, přičemž kontinentální ohaři mají ještě tři podsekce: Typ brague (krátkosrstí), typ španěl (dlouhosrstí) a typ griffon (hrubosrstí). Mezi kontinentální ohaře patří především francouzská a německá plemena, mezi ohaře britských ostrovů pak samozřejmě patří plemena psů ze Spojeného království. Ale i Česká republika má ve skupině ohařů svého zástupce; českého fouska, jedno ze tří českých psích plemen uznaných FCI. Slovensko zde zase má slovenského hrubosrstého ohaře.

Stavějící pointr

Ohaři jsou blízce příbuzní honičům a barvářům. Pravděpodobným předchůdcem všech dnešních ohařů je – již vyhynulý – španělský větřící pes.[1] Toto psí plemeno existovalo v 16. století především na území dnešního Španělska, ale psi podobného typu si lovci rychle oblíbili i v Anglii a Francii.[1] Španělský větřící pes byl charakteristický tím, že sledoval pachovou stopu ve vzduchu (s tzv. „vysokým nosem“) a následně, když našel lovené zvíře, je vystavil. „Stavění“ se nazývá stav, kdy pes ztuhne, narovná ocas, zvedne přední nohu a očima upřeně sleduje kořist (viz obrázek vpravo).[1] Zatímco pes označil kořist, lovci se přibližovali se sítěmi a zvíře polapili. Toto charakteristické chování si zachovali i dnešní ohaři. Tehdejší španělský větřící pes měl dva typy, typ s lehkou konstrukcí (podobný dnešnímu burgoskému perdiqueru) a typ s těžkou konstrukcí (podobný dnešnímu italskému ohařovi).[1]

Co se vzhledu a povahy týče, pak jsou ohaři různorodou skupinou. Mohou mít různé barevné variace, různé typy srsti a různé velikosti, většinu z nich ale spojuje jednoduchý výcvik a výchova a jejich dobrý vztah k dětem.[1]

Plemena dle FCI

Seznam plemen ohařů.[2]

Kontinentální ohaři

Typu brague (krátkosrstí)

Typu španěl (dlouhosrstí)

Typu griffon (hrubosrstí)

Ohaři britských ostrovů

Reference

  1. FOGLE, Bruce. Velká encyklopedie psů. 5. vyd. [s.l.]: Slovart, 2006. 409 s. ISBN 978-80-7391-481-3. S. 202, 203.
  2. Seznam plemen VII ohaři [online]. Česko moravská kynologická unie [cit. 2018-06-20]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.