Libín (Šumavské podhůří)

Libín (1094 m n. m.) je hora nacházející se 4 km jižně od Prachatic. Je nejvyšším vrcholem Šumavského podhůří, náleží do geomorfologického podcelku Prachatická hornatina a okrsku Libínská hornatina. Tvoří výraznou, zdaleka viditelnou dominantu nad Prachaticemi. Je součástí dlouhého strukturního hřbetu protaženého od severozápadu na jihovýchod se strmým severovýchodním svahem. Přirozený horský suťový les je chráněn v přírodní rezervaci Libín.

Libín
Pohled na Libín
Vrchol1094 m n. m.
Prominence269 m ↓ sedlo u Skříněřova
Izolace10,7 km → Bobík[1]
SeznamyTisícovky v Česku #198
Ultratisícovky #59
Nejprominentnější hory CZ #50
Hory Šumavského podhůří #1
Poznámkarozhledna na vrcholu
Poloha
StátČesko Česko
PohoříŠumavské podhůří / Prachatická hornatina / Libínská hornatina / Libínský hřbet
Souřadnice48°58′44″ s. š., 14°0′42″ v. d.
Libín
Horninarula
PovodíBlanice
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geologie a geomorfologie
Prachatice s masivem Libína v pozadí

Strukturní hřbet libínského masívu je tvořen migmatitickými pararulami a granitizovanými rulami šumavského moldanubika. Příkřejší severovýchodní svah sleduje tektonickou poruchu. Na vrcholu a především v severovýchodním svahu jsou četné skalní tvary zvětrávání a odnosu.[2]

Vegetace a fauna
Související informace naleznete také v článku Libín (přírodní rezervace).

Na strmých severovýchodních svazích hory roste komplex starých přirozených porostů květnatých bučin a horských kyselých smrkových bučin s typickou květenou, ptactvem a hmyzem. Převažujícími druhy stromů jsou zde smrk ztepilý, buk lesní, jedle bělokorá a javor klen. Z bylin jsou významné čarovník pařížský, dymnivka dutá, kyčelnice devítilistá, věsenka nachová, měsíčnice vytrvalá, kokořík přeslenatý a plavuň pučivá. Z ptáků vázaných na horské lesy zde hnízdí datlík tříprstý, kos horský, sýc rousný, holub doupňák, dlask tlustozobý a lejsek malý.[3]

Rozhledna
Rozhledna Libín
Podrobnější informace naleznete v článku Libín (rozhledna).

Na vrcholu Libína se nalézá 27 metrů vysoká kamenná rozhledna válcovitého tvaru, horská chata a telekomunikační věž. Na jejím vzniku mělo zásluhu převážně německé obyvatelstvo Prachaticka sdružené v Šumavském klubu turistů (odnož Rakouského turistického klubu). Slavnostní otevření rozhledny se konalo 16. září 1883. Z rozhledny lze spatřit město Prachatice a velkou část Šumavy, dále lze dohlédnout na Novohradské hory, Českobudějovickou pánev a také horu Kleť s rozhlednou a vysílačem. Je vidět i na Písecko, Strakonicko a Brdskou vrchovinu. Za dobré viditelnosti je možné dohlédnout i na Alpy.

Přístup

Na vrchol Libína vede červeně značená turistická stezka z Prachatic a dále modře značená stezka z Libínského Sedla a rovněž modře značená stezka z Chrobol. Na vrchol vede rovněž silnice odbočující u Libínského Sedla ze silnice II/141 Prachatice – Volary.

Památky
Kaple sv. Filipa Neri pod Libínem

Na severním svahu Libína, 1 km od vrcholu, v nadmořské výšce 860 m se nachází poutní kaple sv. Filipa Neri (Patriarcha) z let 1859–61 s křížovou cestou.[4]

Odkazy

Reference
  1. Prominence a izolace hor šumavské soustavy na Ultratisicovky.cz
  2. DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny - zeměpisný lexikon ČSR. Praha: Academia, 1987. Kapitola Libín, s. 319.
  3. PETR, David; VLADIMÍR, Soukup. Velká turistická encyklopedie. Jihočeský kraj. Praha: Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2075-8. Kapitola Libín, s. 163.
  4. ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.