Jan Nepomuk Neumann

Narodil se ve smíšené rodině, jeho otec Filip Neumann pocházel z Bavorska a byl punčochář, matka Agnes byla dcera tesaře Georga (Jiřího) Lebische.[1] Vystudoval piaristické gymnázium v Českých Budějovicích, kde roku 1831 vstoupil do kněžského semináře a kde také přijal nižší svěcení. Pak studoval teologii, filosofii a přírodní vědy v Praze. V Čechách byl tehdy velký přebytek kněží, takže biskup jeho vysvěcení odložil. Neumann se už v Praze naučil anglicky, dopisoval si s americkými biskupy a získal jejich pozvání. Roku 1836 se vydal pěšky do Paříže a protože nestihl dostavník, dále do Le Havru, kde 20. dubna 1836 nastoupil na loď a 1. června přistál v New Yorku. Už 25. června jej biskup Dubois vysvětil na kněze a Neumann odešel jako farář do Williamsville blízko Niagarských vodopádů. Dostavěl místní kostel, založil školu a obcházel farnost o rozloze téměř 1500 km², kde žilo i mnoho německých a italských přistěhovalců.

Roku 1840 se vyčerpáním zhroutil a byl převezen do kláštera redemptoristů v Pittsburghu. Po noviciátu byl roku 1842 přijat do řádu v Baltimore v Marylandu, 1844 se stal představeným domu a roku 1847 celé řádové provincie. Neustále cestoval, zakládal školy a kostely a roku 1851 se stal farářem v Baltimore, kde žilo mnoho imigrantů. Napsal a vydal dva katechismy a biblickou dějepravu. Když roku 1852 zemřel biskup ve Filadelfii, navrhl baltimorský arcibiskup Neumanna na toto místo a ten byl 28. března 1852 vysvěcen na biskupa. Za osm let svého působení založil téměř sto škol a přes 80 kostelů, reformoval kněžský seminář a velmi podporoval i jiné řády, které tam tehdy působily. V roce 1854 se vydal do Říma na slavnostní kongregaci a byl přijat v osobní audienci papežem. Na zpáteční cestě se zastavil v rodných Prachaticích a i když cestu tajil, obyvatelé města mu přichystali slavné přijetí, o němž je český záznam v tamní matrice. Po návratu do USA se dále věnoval své práci a 5. ledna 1860 ve věku 48 let se na ulici zhroutil a zemřel.

• Johana Neumannová – byla jednou z prvních českých boromejek a zakladatelkou kláštera Neumanneum v rodných Prachaticích.
• Katharina – provdána 22. července 1834 za zámečníka Mathiase Bergera, jenž byl o 21 let starší. Žili v domě č.p. 24 v Prachaticích. Dospělosti se dožil syn Johann (1839–1884), který následoval svého strýce Jana Nepomuka Neumanna do USA. Katharina zemřela v roce 1889 v klášteře, který vznikl z jejího rodného domu.
• Veronika (* 3. února 1809, Prachatice) – provdána v roce 1829 za řezníka Antona Kandla, který byl podruhé vdovcem, a žil v domě Neumannových. Později se Veronika s manželem přestěhovala do domu čp. 50 na Velkém náměstí v Prachaticích. Zemřela na choleru.
• Aloisie (13. května 1815 – 26. července 1866) – bezdětná, žila s rodiči
• Václav – vyučil se punčochářem a odjel do Ameriky.

Neumannovy ostatky v Národní svatyni

Už v roce 1886 byl zahájen proces svatořečení, roku 1963 byl prohlášen za blahoslaveného a v roce 1977 za svatého. Katolická církev slaví jeho svátek 19. června. Ctěn je zejména v USA, České republice, Německu a Rakousku.

Je mu zasvěcena řada kostelů a kaplí, převážně v USA. Je pohřben v kryptě National shrine, velkého kostela ve Filadelfii, kde působil a kde je i malé Neumannovo muzeum. Je po něm pojmenována řada institucí, v České republice například Biskupské gymnázium J. N. Neumanna (České Budějovice) či Hospic sv. Jana N. Neumanna (Prachatice), v USA Sts. John Neumann and Maria Goretti High School nebo Neumann University ve Filadelfii.[2] Rok 2011 vyhlásili američtí redemptoristé za "Rok J. Neumanna" a oslavy se konaly i v Prachaticích. [3] [4]