Sluneční hodiny (Prachatice)

Sochař Zdeněk Šimek (1927–1970) se amatérsky zabýval astronomií a při práci na prachatických slunečních hodinách se inspiroval velkolepou astronomickou observatoří Samrat Yantra z roku 1728 v indickém městě Jaipur. Zdeněk Šimek na slunečních hodinách pracoval v letech 1969–1970. Při jejich tvorbě spolupracoval s odborníkem na astronomii a stavbu slunečních hodin Pavlem Příhodou z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, který provedl přesné rozkreslení, okótování, výpočty a vynesení linií. K realizaci na místě došlo až po smrti autora.[1] Město Prachatice hodiny převzalo do svého majetku 6. prosince 1971.[3]

V roce 2001 byla provedena oprava hodin, která spočívala v opravě ukazatele a celkovém očištění hodin, dále byl proveden hydrofobní nátěr a bylo obnoveno zlacení rysek a čísel.

Město Prachatice připravuje úpravy prostoru Malého náměstí. V roce 2015 nechalo zpracovat urbanisticko-architektonickou studii, která navrhuje řešení subprostoru u slunečních hodin, čímž by mělo dojít ke zvýraznění jejich pozice.[4]

Sluneční hodiny v Prachaticích jsou originální plastikou z mramoru. Bloky číselníku jsou vytvořeny ze zbuzanského mramoru a ukazatel je z vračanského vápence. Rysky pro hodiny od šesté do jedenácté dopolední jsou uvedeny na jednom společném sloupu a odpolední hodiny od dvanácté do osmnácté jsou na samostatných sloupcích. Na sloupcích jsou i zvířetníkové křivky.[5]

Prachatické sluneční hodiny patřily dlouhá léta k největším v Československu, pak Česku, některá média je udávala jako největší ve střední Evropě, ale v roce 2003 je svými rozměry předčily sluneční hodiny v Třešti[6] [7] a v roce 2018 v Bezvěrově.[8] [9]

• 
  Pohled na centrum od V, sluneční hodiny jsou vlevo
• 
  Pohled od J
• 
  Pohled od JV
• 
  Detail; levá část
• 
  Detail; pravá část