Živný potok

Živný potok je pravostranný přítok řeky Blanice v povodí Otavy. Má několik názvů jako Bělečský a Prachatický, nejužívanější je však název Živný potok. Délka toku činí 13,6 km.[1] Plocha povodí měří 45,1 km².[2]

Živný potok
(Prachatický potok)
Živný potok v Prachaticích
Základní informace
Délka toku13,6 km
Plocha povodí45,1 km²
Průměrný průtok0,29 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-08-03-030
Pramen
nad osadou Lučenice, severozápadně od Chrobol
48°57′29,32″ s. š., 14°3′13,43″ v. d.
755 m n. m.
Ústí
do Blanice u Těšovic
49°3′14,93″ s. š., 14°1′44,8″ v. d.
465 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Jihočeský krajLučenice, Leptač, Prachatice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Otava, Blanice
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Pramení v lukách nad osadou Lučenice, 1 km severozápadně od Chrobol ve výšce 755 m n. m., na východním úpatí Rohanovského vrchu. Protéká městem Prachatice. U Těšovic ústí zprava do Blanice ve výšce 465 m n. m.

Větší přítoky

Největšími přítoky Živného potoka jsou Fefrovský potok přitékající zleva v Prachaticích a Žernovický potok, který přitéká z pravé strany krátce před jeho ústím do Blanice.

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 0,29 m³/s.[3]

Využití

Doprava

Jeho údolím vede železniční trať Číčenice - Volary.

Kvalita vody

Kvalitou vody nad městem Prachatice patří potok do I. třídy jakosti povrchových vod, jedná se o velmi kvalitní vodu, vhodnou pro vodárenské a rekreační účely. Pro kvalitu vody pod Prachaticemi má rozhodující význam čistírna odpadních vod na severním okraji města. V letech 1996 - 1998 byla provedena její intenzifikace v celkové hodnotě 100 milionů Kč. Po zahájení provozu nové čistírny se kvalita vody Živného potoka pod Prachaticemi velmi podstatně zlepšila. Do potoka se vrátil život a s ním například i pstruzi. Přesto však byl pod vsí Ostrov zaznamenáván zvýšený výskyt obsahu dusíku a hlavně fosforu (ze saponátů). Od ledna do listopadu 2005 byla za 40 milionů Kč provedena obnova (po povodních 2002) a doplnění ČOV Prachatice a tím byl zajištěn II. stupeň kvality vody.

Mlýny na Živném potoce

V době středověku vznikla na Živném potoce, především na okraji Prachatic, řada mlýnů. Byly to například Leptáčský mlýn (Rohnmühle), Velišův mlýn (Wallischmühle, Walischmühle), u Prachatic pak mlýn Bernkopfův mlýn (Bernkopfmühle), Feitlův mlýn (Feitlmühle, jihovýchodně od Klimy, nyní č. p. 105), Bartošův mlýn (později přestavěný na vrchnostenský pivovar, u plaveckého bazénu), Kosmatův mlýn (později Koldův, Nebahovská ul. č. p. 75), Obecní mlýn (Gemeindenmühle, mlýn u Kůrků), Slepý mlýn (Blindmühle), dále Rumpálův mlýn (Rumpalmühle, pod vsí Ostrov), Bělečský mlýn. Při obléhání Prachatic císařským vojskem (v roce 1620) byly všechny předměstské mlýny vypáleny, ale později znovuobnoveny a ještě v 1. polovině 19. století bylo v Prachaticích evidováno 10 mlynářů.

Odkazy

Reference

  1. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 372) [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné online.
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné online.
  3. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 315.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.