Vodní nádrž Bystřička

Vodní nádrž Bystřička je údolní nádrž na potoku Bystřička poblíž obce Bystřička na Valašsku, v zalesněném kopcovitém terénu asi 7 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí. Má rozlohu 38 ha. Hráz se nachází na území obce Bystřička (katastrální území Bystřička I), vodní nádrž zasahuje i do území Velké Lhoty a malým územím u počátku vzdutí též do území obce Malá Bystřice.

Vodní nádrž Bystřička
Hráz
Poloha
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
KrajZlínský
OkresVsetín
ObecBystřička, Velká Lhota, Malá Bystřice
Vodní nádrž
Bystřička
Zeměpisné souřadnice49°25′22″ s. š., 18°1′12″ v. d.
Rozměry
Rozloha0,38 km²
Délka1,9 km
Šířka0,3 km
Objem4,960 mil. m³
Povodí64,01 km²
Max. hloubka26 m
Ostatní
Typpřehrada
Nadm. výška372 m n. m.
Přítok vodyBystřička
Odtok vodyBystřička
SídlaBystřička
Kód památky100560 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehrada

Pobřeží, dno

Břehy jsou travnaté a podél nich rostou stromy. Nachází se tu i písečná pláž s mírným poklesem bahnitého dna. Mimo pláž klesá dno prudce až ke 12 m.

Popis hráze

Hráz je postavená z kamenného zdiva a je to hráz gravitační. Přesněji z lomového kamene a s mezery vyplněnými cementovou maltou se základem z prostého betonu. Ční do výšky 36,5 m a táhne se 170 m do šířky, což bylo na tehdejší dobu zcela nevídané. Těsnění je zajištěno nátěrem siderostonovou lubrosou. Těsnění je obloženo chránící vrstvou 50 až 70 cm z droby. Spodní část hráze je zesílena oponou z udusaného jílu a to do mocnosti 150 až 250 cm. Z pohledu půdorysu dělá koruna hráze oblouk o ploměru 135 metrů. Vypouštěcí věž, spodní výpusti a bezpečnostní přeliv není součástí samotné hráze a jsou na levém břehu nádrže. Hráz byla v posledních letech několikrát zpevňována. Na levém břehu od tělesa hráze ve vzdálenosti 150 metrů (ale ne přímou součástí hráze) byl postaven bezpečnostní přeliv s délkou přelivné hrany 43 metrů a pod ním o 220 centimetrů níže je uklidňovací bazén a dalšími dvaceti schody nebo také stupni, každý o 125 níže a každý o šířce 14 metrů. Poslední stupeň v kaskádě je vysoký 3 metry a má vývařiště.

Využití

Dnes je hlavní využití nádrže již čistě rekreační, i když období své největší slávy a popularity již má za sebou. V jejím okolí vyrostlo bezpočet chat a rekreačních středisek, které každoročně lákají spousty návštěvníků. Přehradní nádrž se taktéž využívá pro sportovní a rekreační rybaření. V neposlední řadě se také využívá k výrobě elektrické energie, její maximální výkon je 66 kW. Malý objem nádrže je důvod pro nepřímé nadlepšení množství vody ve Vsetínské Bečvě (logicky dál pod jejím soutokem s Bystřičkou, na které je tato hráz postavena).[1]

Historie
Vodní nádrž Bystřička během povodně v roce 2010
Panorama přehrady Bystřička

Byla postavena mezi lety 1907 až 1912 a je to proto jedna z nejstarších přehradních hrází v České republice a zároveň nejstarší přehradou na povodí řeky Moravy (nad jejím soutokem s Dyjí) a její prvotní využití mělo být, jako zásobárna vody pro budoucí plavební kanál spojující Dunaj, Odru a Labe, který však nikdy nebyl realizován. Druhotným důvodem pro stavbu přehrady byla ochrana proti povodním. Projekt přehrady vytvořil vídeňský inženýr a stavební rada Emil Grohman spolu s architektem Brangemem.[2] Samotnou stavbu hráze provedla firma Rabas, Kosina a Weiner. Ještě před stavbou byla postavena správní budova, která dodnes slouží pro provoz přehrady. Cena stavby se vyšplhala až k asi 7 milionům předválečných korun.[3] Před hlavní stavbou hráze byla v levém břehu vyražena vypouštěcí štola a 54 metrů dlouhá obtoková štola, která sloužila pro to, aby voda z řeky netekla skrz stavbu. Aby opravdu netekla žádná voda skrz stavbu, tak byla přes celé údolí postavena 5 metrů vysoká dočasná zděná hráz. Po dokončení hráze byla obtoková štola zazděna do hloubky 17 metrů. Veškeré práce byly na přehradě prováděny ručně a nebo s použitím jednoduchých strojů bez větší mechanizace. Kámen byl těžen v kamenolomu pod hrází a dopravován na stavbu pomocí dočasné úzkokolejné dráhy. Ovšem nejkvalitnější kámen na vnější obložení byl dopravován z kamenolomu v Hrabůvce u Hranic. [3]Využití přehrada však brzy našla jako vyhlášené rekreační středisko, především díky okolní malebné krajině.

Rekonstrukce a modernizace

V letech 1960 až 1961 proběhla modernizace výpustních zařízení.

V letech 1964 až 1967 proběhla generální rekonstrukce a v roce 1967 byla hráz posílena z důvodu zamezení průsaku a zlepšení stability dodatečně posílena cementovou směsí.[3]

V roce 1982 byla u výpusti hráze postavená vodní elektrárna s Bankiho turbínami s výkonem 68,7 kW a 13,65 kW.

V letech 2001 - 2003 byla provedena rekonstrukce koruny hráze. Nádrž během této byla také vypuštěna a odbahněna. Bylo to první odbahnění od výstavby hráze, proto tato akce vedla k výraznému zlepšení kvality vody.[2]

Zajímavosti

Hráz a přehrada jsou kulturní památkou České republiky. Je to velmi rozsáhlý komplex zařízení s jednoutným architeknonickým stylem, který převládal mezi 19. a 20. stoletím. V roce 2003 Ministerstvem kultury České republiky přidána na seznam kulturních památek.[4]

Odkazy

Reference
  1. Přehrada Bystřička. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
  2. VODNÍ NÁDRŽ BYSTŘIČKA - Beskydy - Sport - Plavání a vodní sporty - Bystřička - Beskydy.cz. www.beskydy.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
  3. Historie - Oficiální stránky obce Bystřička. www.bystricka.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
  4. VD Bystřička - Povodí Moravy. www.pmo.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.

Související články

Literatura
  • Štefáček Stanislav, Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska, Bystřička ÚN (s. 37), Nakladatelství Libri, Praha, 2010 ISBN 978-80-7277-440-1

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.