Roňava

Pramení v Slanských vrších, v podcelku Bogota, na jihozápadním svahu Bogoty 856 m v nadmořské výšce přibližně 465 m.

Zpočátku teče na jih, nejprve přibírá levostranný přítok z oblasti Malého Kulatého vrchu, pak pravostranný přítok z lokality Vyšné Košariská a opouští Slanské vrchy, východně od obce Slančík vstupuje do Podslanské pahorkatiny v nadmořské výšce 257 m.

Zprava přibírá přítok vznikající při kótě 358 m, zleva z oblasti Národná prírodná rezervácia Krčmárka a stáčí se na jihojihovýchod. Protéká okrajem Slanského Nového Mesta, zprava přibírá potok Slančík a stáčí se více jihovýchodním směrem. Dále intenzivně meandruje, zleva přibírá Jozefovský potok a teče severně od obce Slivník. Výrazně esovitě se stáčí, přičemž zprava přibírá svůj nejvýznamnější přítok Trebeľu, následně z téže strany i Kuzmický potok a stáčí se na jih.

Protéká okrajem obce Kuzmice, z pravé strany přibírá Parnovku a na krátkém úseku pokračuje na jihovýchod. Zleva přibírá Koltajský kanál a Dringáčský potok, opět se stáčí severojižním směrem a protéká územím mezi obcemi Lastovce a Kazimír. U obce Michaľany přibírá z levé strany Lastovický kanál a z pravé strany významný přítok Izru. Pak přibírá levostranný přítok vznikající jihozápadně od obce Veľaty a od hraničního kamene XVIII 1 vytváří Roňava slovensko-maďarskou státní hranici.

Řeka zároveň vytváří širokou Roňavskou bránu, která odděluje Zemplínské vrchy na Slovensku od jejich maďarské části. U Čerhova se od napřímeného koryta odpojují dvě meandrující ramena, nejprve z pravé strany, (sem ústí přítok Hečka zleva), pak přibírá také zleva Čerhovský potok a zprava se odděluje druhé meandrující rameno (tvoří státní hranici). Po spojení s vedlejším ramenem přibírá levostranný Veľkotrnianský potok, potom maďarskou Bózsvu zprava a opět levostranný Malotrnianský potok. Dále na cca 1 km úseku protéká územím Maďarska, vzápětí opět tvoří státní hranici a odděluje Slovenské Nové Mesto na levém břehu od maďarského města Sátoraljaújhely na pravém břehu a pak opouští území Slovenska.

Jižně od Slovenského Nového Mesta se řeka rozvětvuje, přičemž levé rameno teče na východ a do Bodrogu ústí jižně od obce Borša v nadmořské výšce 94,3 m (Nejnižší bod Slovenska). Hlavní koryto Roňavy pokračuje na jihozápad, následně na jih a do Bodrogu se vlévá na území Maďarska severovýchodně od města Sárospatak.

Roňava (P - pravostranný přítok, L - levostranný přítok)

• Slančík P
  • Bradla P
• Jozefovský potok L
• Trebeľa P
  • Starý potok P
  • Ostrý potok P
    • Markov potok P
• Kuzmický potok P
• Parnovka P
• Koltajský kanál L
• Dringáčsky potok L
• Lastovský kanál L
• Izra P
  • Malá Izra L
  • Brezinský potok P
  • Hečkovský potok P
  • Byšta P
• Hečka L
• Čerhovský potok L
• Veľkotrnianský potok L
• Bózsva P (v Maďarsku)
  • Körös-viz-patak L (v Maďarsku)
  • Nyiri-patak L (v Maďarsku)
    • Kréta-patak P (v Maďarsku)
  • Bisó L (v Maďarsku)
    • Nagy-patak P (v Maďarsku)
    • Falu-patak L (v Maďarsku)
• Malotrnianský potok L
• Fehér-patak P (v Maďarsku)
  • Magas-patak L (v Maďarsku)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roňava na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Roňava na Wikimedia Commons