Povodí Volhy

Povodí Volhy je povodí řeky 1. řádu a zahrnuje území na východě Evropy, z něhož odvádí vodu řeka Volha do Kaspického moře. Tvoří je tedy oblast, z níž do řeky Volhy přitéká voda přímo nebo prostřednictvím jejich přítoků. Jeho hranici tvoří rozvodí se sousedními povodími (a většinou i úmořími). Na jihu jsou to bezvodé oblasti v Kaspické nížině, na západě povodí Donu, Dněpru (Černé moře), Daugavy a Něvy (Baltské moře), na severu povodí Oněgy, Severní Dviny (Bílé moře) a Pečory (Pečorské moře), a na východě povodí Obu (Karské moře) a Uralu (sousední povodí Kaspického moře). Téměř celé povodí (přes 99,77 %) náleží Rusku, pouze velmi malá část u dolního toku přesahuje do Kazachstánu.

Mapa povodí Volhy

Rozloha povodí se liší podle různých zdrojů (neurčité je zejména vymezení na jihu), každopádně však přesahuje 1,38 milionu km². Povodí zahrnuje asi 151 tisíc vodních toků (řeky, potoky a dočasné toky) o celkové délce 574 000 km. Nejvyšším bodem povodí je s nadmořskou výškou 1640 m Velký Jamantau v Jižním Uralu, samotná Volha pramení ve Valdajské vrchovině na západním okraji ve výšce pouhých 228 m. Dno (resp. vyústění) povodí se nachází 28 metrů pod úrovní moře.

Celé povodí Volhy je bezodtokou oblastí (součást největší světové bezodtoké oblasti v centrální Eurasii), jelikož voda z něj směřuje do uzavřeného Kaspického moře. Mezi bezodtokými povodími světa má povodí Volhy zdaleka největší odtok (v absolutní i relativní míře).

Popis povodí

Celkem zahrnuje více než jednu třetinu evropské části Ruska a rozprostírá se od Valdajské a Středoruské vrchoviny na západě po Ural na východě. Horní část povodí, kde řeka získává naprostou většinu vody, se nachází od pramene k městu Kazaň (kde se vlévá největší přítok Kama) a je převážně pokryta lesy. Střední část povodí k městům Samara a Saratov je pokrytá lesostepí a je také využívána k pěstování zemědělských plodin (obilniny, technické rostliny, dýně, sady), ve značné míře právě díky zavlažování z řeky. V oblasti Saratova se povodí zužuje na bezprostřední okolí toku, odsud dále už prakticky neexistují přítoky. Dolní část povodí až k Volgogradu je pokryta stepí a ještě jižněji se už nacházejí polopouště. U Volgogradu se řeka začíná větvit a okolo Astrachaně vytváří rozsáhlou deltu.

V uralské části se nachází naleziště ropy a zemního plynu (Volžsko-uralská ropná a plynová oblast). U Solikamsku se nachází velké zásoby draselných solí. V bezodtokých oblastech na levé straně dolního toku se těží kuchyňská sůl (Baskunčak, Elton).

Dílčí povodí
povodí rozloha
km²		 nejvyšší bod nadm.výška
m		 odtékající
řeka		 průtok
v ústí m³/s
Povodí Kamy 507 000 ... ... Kama 4100
Povodí Oky 254 000 ... ... Oka 1300
Povodí Sury 67 500 ... ... Sura 260
Povodí Samary 46 500 ... ... Samara 47
Povodí Vetlugy 39 400 ... ... Vetluga ...
Povodí Mology 29 700 ... ... Mologa 172
Povodí Unži 28 900 ... ... Unža 158
Povodí Velkého Irgizu 24 000 ... ... Velký Irgiz 158

Obyvatelstvo

Na povodí Volhy žije asi 40 % obyvatel celého Ruska,[1] tedy bezmála 60 milionů lidí. Kromě Rusů jsou to zejména Baškirové, Čuvaši, Marijci, Mordvinci, Tataři a Udmurti, jejichž autonomní republiky se na povodí nacházejí.

Přímo na Volze se nacházejí milionová města Nižnij Novgorod, Kazaň, Samara, Volgograd, jinde na povodí pak Perm, Ufa a také ruská metropole Moskva.

Reference
  1. SCHLETTERER, M.; SHAPORENKO, S. I.; KUZOVLEV, V. V. The Volga: Management issues in the largest river basin in Europe. River Research and Applications. 2019, roč. 35, čís. 5, s. 510–519. Dostupné online [cit. 2021-08-10]. ISSN 1535-1467. DOI 10.1002/rra.3268. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.