Pečora

Pramení na Severním Uralu na jihovýchodě Komiské republiky a teče severozápadním směrem. Až k ústí Uňji má horský charakter. Pod ústím Volostnice se obrací na sever a teče přes Pečorskou nížinu. Šířka doliny v místech jezerům podobných rozšíření řeky dosahuje až 10 km. V místech, kde protíná základní horniny, vytváří úzkou členitou lesnatou dolinu. Pod ústím Usy se stáčí na západ a vytváří široký oblouk se dvěma velkými kličkami. Vodnost se v tomto úseku zvyšuje na dvojnásobek a šířka koryta dosahuje 2 km. Kolem řeky jsou rozsáhlé nivní louky. Pod ústím Pižmy se směr toku mění opět k severu. V úvalu se vyskytuje mnoho průtoků a starých ramen. Ve vzdálenosti 130 km od ústí se řeka dělí na dvě ramena - východní (Velká Pečora) a západní (Malá Pečora). Při ústí vytváří přibližně 45 km širokou deltu. Ústí do Pečorského zálivu Pečorského moře, který je jihovýchodní částí Barentsova moře.

Zdrojem vody jsou sněhové srážky. Průměrný roční průtok vody v ústí činí 4100 m³/s. Je třetí nejvodnější evropskou řekou. Zamrzá na konci října a rozmrzá od horního toku, přičemž rozmrzání je provázeno ucpáváním koryta ledovými krami. Přibližně 60 % ročního průtoku připadá na jaro. Nejvyšších vodních stavů dosahuje od konce dubna až začátku května a v polovině května dosahuje maxima. V létě od poloviny července do srpna je vody v řece málo, ale často dochází k povodním, jež jsou způsobeny dešti. Na podzim hladina stoupá a v zimě opět klesá. Příliv a odliv se projevují až k vesnici Oksino.

Pravidelná vodní doprava je provozována do města Trojicko-Pečorsk a na jaře a na podzim až do Usť-Uňji. Námořní lodě mohou plout do Narjan-Maru ve vzdálenosti 110 km od moře. Po řece se plaví dřevo svázané do vorů a dopravuje se také černé uhlí, ropné produkty, obilí aj. Řeka protéká městy Usť-Ilyč, Trojicko-Pečorsk, Vuktyl, Pečora nebo Narjan-Mar.