Marijci

Marijci (též Čeremisové, rusky Марийцы) jsou ugrofinský národ žijící v Povolží. Většina Marijců žije v Marijsku a také v Tatarstánu a Baškortostánu. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604 298 občanů Ruské federace. Několik tisíc Marijců žije na Ukrajině a v Kazachstánu.

Marijci
Folklorní skupina marijských horských žen, Marij-El.
Populace
613 000
Ruská federace604 298 (2002) [1]
Kazachstán Kazachstán5 000 (1999)
Ukrajina Ukrajina4 130 (2001) [2]
Jazyk(y)
Ruština, Marijština
Náboženství
Pravoslavná církev, pohanství
Východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij"

Marijci se kulturně dělí na Marijce horské, žijící podél pravého břehu Volhy, Marijce luční, žijící podél levého břehu Volhy a Marijce východní žijící převážně v Baškortostánu.[3]

Jazyk

Marijština náleží do finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. V současností ji lingvisté dělí na čtyři dialekty: luční, horský, východní a severozápadní.

Náboženství

Marijci kromě pravoslaví vyznávají svoji tradiční pohanskou víru spočívající v uctívání přírody.

Tato víra - Kuga sorta (z překladu Velká svíce) vznikla v 19. století na vzdor proti christianizaci, avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky křesťanství.[4] Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných keremet, kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského pantheonu stojí Bílý bůh – Jumo (kognát finského slova jumala znamenající „Bůh“)[5].

Významní Marijci
  • Vjačeslav Bykov — hokejista, trenér ruské reprezentace
  • Ivan Kyrlija — básník a herec
  • Vjačeslav Kislicyn — 2. prezident Marijska
  • Valentin Kolumb — básník
  • Ivan Palantaj — hudební skladatel
  • Oleg Taktarov — zápasník a herec
  • Sergej Čavajn — básník a dramaturg
  • Andrej Ešpaj — hudební skladatel
  • Jakov Ešpaj — hudební skladatel a etnograf

Odkazy

Reference
  1. Etnické skupiny Ruské federace - 2002. www.perepis2002.ru [online]. [cit. 2010-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-02.
  2. Sčítání lidu 2001 - Ukrajina. www.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2010-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-01.
  3. Jazyky Evropy - Volžské jazyky
  4. Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397
  5. Severské listy Archivováno 2. 7. 2007 na Wayback Machine - výprava k jezeru Světlojar

Literatura
  • HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 191–192.
  • ROPPONEN, Ville. Uralské okno. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. ISBN 978-80-7465-308-7.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.