Baskunčak

Baskunčak (rusky Баcкунчак) je slané jezero v Achtubinském rajóně v Astrachaňské oblasti v Rusku. Leží asi 270 km severně od Kaspického moře a 53 km východně od Volhy. Jeho rozloha je 106 km²[1]. Je 18 km dlouhé a 13 km široké. Jezero se nachází v místní proláklině 21 m pod úrovní hladiny světového oceánu a dosahuje maximální hloubky 3 m.

Baskunčak
Poloha
SvětadílEvropa
StátRusko Rusko
OblastAstrachaňská
Zeměpisné souřadnice48°12′42″ s. š., 46°52′50″ v. d.
Rozměry
Rozloha106 km²
Délka18 km
Šířka13 km
Povodí11 000 km²
Max. hloubka3 m
Ostatní
Nadm. výška-21,6 m n. m.
Přítok vodyGorkaja
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Kotlina jezera je vyrovnávacím korytem, které leží jižně od slané kupole hory Velké Bogdo. Podle jiných pramenů vzniklo na místě slané kupole, která zanikla při poslední transgresi Kaspického moře.

Vodní režim

Vtéká do něj jediná řeka Gorkaja, která spolu s jezerem odvodňuje bezodtoké území o rozloze 11 000 km². Jezero je napájeno také vodami slaných pramenů vyvěrajících na pobřeží a na dně a také atmosférickými srážkami.

Vlastnosti vody

Z nasyceného roztoku soli (solanky) se v důsledku letního odpařování vytváří tenká vrstva (5 – 6 cm) soli tzv. novosadka a starosadka - vrstvená drobnokrystalická sůl (od 2-10 do 40 cm). Níže se nacházejí mocné vrstvy soli „čugunki“ (0,5 až 2 m) a „granatki“ (0,5 až 12 m) - hruběkrystalická a průzračná sůl, která je kvalitnější, co se týká jejich vlastností i co se týká průmyslového zpracování. Obsah soli v jezeře činí přibližně 300 g/l.

Využití

Těžba soli

Sůl zde byla získávána od 8. století a a prostřednictvím hedvábné stezky se šířila do ostatních zemí. Avšak sůl nebyla těžena místním obyvatelstvem. Daleko ležící města a vesnice posílaly delegáty na sklizeň soli. Do r. 1917 byla těžba naleziště prováděna ručním primitivním domácím způsobem (těžilo se až 250 tisíc tun soli za rok). Od roku 1931 je průmysl mechanizovaný. Provádí se hlubinná těžba soli „granatki“ (do 7,2 m od povrchu jezera) solnými kombajny a "čugunki (do 0,4 m) stroji na řezání kamene. Dnes pokrývá tato vysoce kvalitní sůl (99,8 % NaCl) 80 % produkce soli v Rusku. Podle poptávky činí roční produkce soli mezi 1,5 - 5 milionů tun.

Automobilismus

Jezero bylo vhodnou lokalitou k rychlostním testům automobilů. V roce 1963 dosáhl na jezeře J. Tichomirov ve voze Pioneer 2M rychlosti 311,419 km/h.

Ochrana přírody

Od roku 1997 je oblast jezera přísně chráněnou rezervací.

Reference
  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 114.

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.