Petr Lotar

Petr Lotar, vlastním jménem Lothar Chitz (12. února 1910, Praha[1] – 12. července 1986, Ennetbaden, Švýcarsko), byl český herec, překladatel a spisovatel.

Petr Lotar
Narození12. února 1910
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. července 1986 (ve věku 76 let)
Ennetbaden
Švýcarsko Švýcarsko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Praze, v německé židovské rodině. Maturoval v roce 1928 na Československé obchodní akademii v Resslově ulici v Praze. V letech 1928–1930 navštěvoval Reinhardtovu dramatickou akademii v Berlíně, v roce 1930 získal angažmá u režiséra Erwina Piscatora v Berlíně. V letech 1931–1932 byl členem městských divadel ve Vratislavi. V roce 1933 hostoval v pražském Národním divadle.

V roce 1933 přišel na základě pozvání režiséra Jana Bora do pražského Městského divadla na Královských Vinohradech, kde působil do roku 1939, kdy odešel před nastupujícím fašismem do Švýcarska. Na Vinohradech vystupoval jako herec především ve hrách režírovaných Janem Borem, Bohušem Stejskalem a Františkem Salzerem. V roce 1937 Petr Lotar režíroval úspěšně na scéně Komorního divadla, které patřilo k Vinohradskému divadlu, hru Modrý pondělek. [2]

Po odchodu do zahraničí přijal v roce 1939 angažmá v Městském divadle v Basileji. V letech 1939–1945 byl hercem a režisérem Spojených městských divadel v Solothurnu a Bielu. Ve Švýcarsku uváděl českou dramatickou tvorbu (Karel Čapek, František Langer, Olga Scheinpflugová, Frank Tetauer aj.) a propagoval českou kulturu v článcích, podepisovaných jménem „Jan Ohneland“. [3]

V roce 1943 uvedl v Londýně hru „Pravda vítězí“ o tragédii Československa. [4] Tato divadelní hra byla na programu v roce 1945 i v divadle v Solothurnu, v hlavní roli s Petrem Lotarem.

V období války, v letech 1939–1945 spolupracoval s československým odbojem a podílel se na publikační činnosti o situaci v Protektorátu. Po válce přijížděl do Prahy v letech 1945–1947 jen na krátké návštěvy.

V období 1946–1949 byl dramaturgem v Basileji, kde spolupracoval např. s Maxem Frischem a Friedrichem Dürrenmattem.

Švýcarské státní občanství získal v roce 1948. Po roce 1950 se věnoval již jen literární tvorbě, publikační činnosti (např. v Neue Zürcher Zeitung vycházela na pokračování studie „Divadlo a drama Čechů“) a vytvořil také téměř 30 rozhlasových a televizních her, překládal též verše (Johann Wolfgang Goethe a Heinrich Heine).

Citát
„ Z mužů k nám přišel, utíkaje obezřetně před Hitlerem, Petr Lotar. Syn pražského židovského, německy mluvícího továrníka, měl úžasnou kinderstube. Velice jsme se spřátelili, byli jsme velcí kamarádi. Životní cesta nás rozdělila, protože před příchodem Němců odjel do Švýcar, kde se stal ředitelem divadla v Bernu a později jeho dramaturgem.. “
— Vladimír Hlavatý[5]

Vybrané divadelní role a režie

Filmografie

Literární tvorba
  • 1951 kniha a hra „O smyslu života“ (Vom Sinn des Lebens), napsaná společně s Albertem Schweitzerem
  • 1954 drama „Obraz člověka“ (Das Bild des Menschen)
  • 1966 drama „Smrt prezidenta“ – odměněna cenou Schillerovy nadace (uvedena v r.1968 i v Brně, v Divadle bratří Mrštíků, překlad Pavel Kohout a František Kafka, režie P. Nebeský)
  • 1978 román „Eine Krähe war mit mir“, vyd. DVA, Stuttgart
  • 1981 „Eine Krähe war mit mir“ vychází v češtině pod názvem „… domov můj“, vyd. Index, Köln
  • 1985 „Das Land, das ich Dir zeige“, vyd. Pendo, Zürich
  • 1989 „Das Land, das ich Dir zeige“ vychází v češtině pod názvem „Země, kterou ukáži tobě“, vyd. Index, Köln

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a obřízce Archivováno 4. 3. 2018 na Wayback Machine pražské židovské náboženské obce
  2. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd.Ústřední národní výbor hl.m.Prahy, Praha, 1958, str. 142
  3. Petr Lotar: …domov můj, PRIMUS, Praha, 1993, ISBN 80-85625-15-6, str. 243
  4. Petr Lotar: Země, kterou ukáži tobě, INDEX, Köln – SRN, 1989, ISBN 80-900095-9-X, str. 237–8
  5. Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 126

Literatura
  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 31
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 124, 155, foto 312, 385
  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 144
  • Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 147, 149, 150
  • Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 23, 44
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 369, 478, 566–7, 636–7
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 252
  • Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 58, 74
  • Petr Lotar: Země, kterou ukáži tobě, Index, Köln–SRN, 1989, poznámka o autorovi – str. 237–8, ISBN 80-900095-9-X
  • Petr Lotar: …domov můj, Primus, Praha, 1993, ISBN 80-85625-15-6
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 60, 142, 179
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 37, ISBN 978-80-7388-552-6
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 174–6
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 269, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.