Příze

K obsahu pojmu příze se v odborné textilní literatuře najdou velmi rozdílné definice.

• Všeobecně se pokládají za příze výlučně výrobky z přírodních a umělých staplových vláken zpevněných zákrutem, tj. spředených v surovém stavu nebo upravené (skaním, barvením apod.) pro další zpracování[2] a případně výrobky z opřádaných filamentů (jádrové příze).[1]

• Velká část odborníků však používá pojem příze také pro výrobky s nepřetržitou délkou vzniklé zvlákňováním jak chemických tavenin a roztoků (filamenty), tak i živočišných sekretů (přírodní hedvábí).[1]
• V novější literatuře se pojmem příze označují také příze z fóliových pásků.[3] a pásky ze zátažných pletenin, a proplétané nebo splétané úzké textilie.[4]
• Rozdíly a nesrovnalosti mezi pojmy příze a nit jsou popsány ve článku nit.
• Z nanovláken a whiskerů se (dosud) nedá vyrábět ani staplová ani filamentová příze. Pro rovingy (svazky z několika tisíc filamentů) se označení příze nepoužívá.

[5] Podle původu lze textilní vlákna rozdělit na

• rostlinná (bavlna, len, juta, konopí, sisal aj.)
• živočišná (vlna, přírodní hedvábí, angora, velbloudí srst aj.)
• minerální (azbest)
• umělá
  • z přírodních polymerů (např.: viskóza, acetát)
  • syntetické polymery (nejznámější: polyester, polyakryl, polyamid)
  • anorganické sloučeniny (sklo, měď a jiné kovy)

Do roku 2020 má celosvětová spotřeba textilních vláken dosáhnout 100 milionů ročních tun, ze kterých bude použito více než 90 % na výrobu příze.[6][7]

Předení je jedna z nejstarších rukodělných činností v dějinách lidstva.[8] Ruční předení nahradila už před více než 200 lety průmyslová výroba. Ta dosáhla v roce 2012 ve světě cca 46 milionů tun[9] a zaměstnávala více než 6 milionů lidí (z celkového počtu 11,5 milionů zaměstnaných v textilním průmyslu).[10][11]

[5] Výrobní zařízení jsou z velké části specializovaná na zpracování určitého druhu suroviny.

Podle toho se pak rozdělují příze např. na bavlnářské (z bavlny a směsí vláken s délkou do cca 60 mm), vlnařské (z vlny a vláken do cca 150 mm), z lýkových vláken, vigoňové, odpadové

Od suroviny, z níž je příze zcela nebo převážně vyrobena, se obvykle odvozuje pojmenování: vlněné, polyesterové, acetátové, skleněné atd.

Podle způsobu předpřádání: mykané, česané, poločesané, směsové, viguré

Podle účelu použití: tkalcovské, pletařské, ručně pletací, krepové, kobercové

Podle způsobu úpravy nebo zpracování: režně bílé, barevné, mercerované, opalované, křížem soukané, skané (dvojmo- trojmo- atd.), efektní (buklé, nopkové, střapcové atd.)

Světová výroba filamentových přízí dosáhla v roce 2012 cca 30 milionů tun.[13]

Technologie výroby umělých filamentů sestává ze zvlákňování, dloužení, fixace a úpravy filamentových přízí. Z řady známých způsobů zvlákňování je nejpoužívanější (přes 90 % vyráběného množství) tzv. tavné zvlákňování.

[3]

se vyrábí stříháním nebo štěpením fólie (barvené obvykle v tavenině) na pásky o šířce 2–60 mm. Pásky se mohou upravovat kadeřením, vrapováním, matováním aj.

Použití: vázací šňůry, dekorační a technické tkaniny, vlasové pásky (niti) pro umělý trávník

• 
  Předení na kolovrátku (asi v roce 1910)
• 
  Mykací stroj na bavlnu z 30. let 20. století
• 
  Část křídlového (předpřádacího) stroje
• 
  Prstencové dopřádací stroje z 50. let 20. století
• 
  Spřádací jednotka rotorového dopřádacího stroje
• 
  Zvlákňovací tryska na PA filamenty z roku 1958
• 
  Odvíjení hedvábných filamentů z kokonů bource morušového
• 
  Bavlněná příze s periodickou vadou (moaré)
• 
  Šicí nit z polyesterové stříže (předená bavlnářskou technologií)
• 
  Efektní skané příze
• 
  Cívky se skleněnou filamentovou přízí
• 
  Tvarovaný polyamidový filament
• 
  Ručně pletací příze z fóliového pásku
• 
  Příze z fóliových pásků (hliník/polyester)