Nopka (textil)

jsou nežádoucí smotky vláken, které vznikají při přípravě textilních materiálů k předení.

Např. surová bavlna před vyzrňováním neobsahuje téměř žádné nopky, ale v průběhu zpracování je zaznamenán průměrný výskyt na 1 gram: po vyzrňování – 200, po čechrání – 300, po mykání – 50, po česání – 25. V hotové mykané přízi se počítalo (asi do roku 2000) s 500 nopky na 1000 m, později se (vlivem zlepšených metod zpracování) snížil výskyt na 350 a u česané příze se dosáhlo ve stejné době zlepšení ze 100/1000 m na polovinu.[1]

(U vlněných česanců se počítá s 5–8 nopky na 20 g) [2].

Jsou úmyslně tvořená silná místa v přízi, která vznikají přimícháváním vlákenných smotků. Speciálně zhotovené slepence z krátkých, zplstěných vláken obarvených na určitý odstín se přisypávají na mykacím stroji pomocí dávkovacího ústrojí do zpracovávaného materiálu.

Jednoduché nebo skané příze se zapředenými nopky se používají na ruční pletení[3] jako jednotlivé efektní nitě nebo na tkaniny (např. tvídové) zhotovené kompletně z nopkových přízí.

Někteří odborníci považují za nopky (angl.: slubs, něm.: Noppen) také shluky vláken, které se tvoří jako zesílená místa v přízi ve zvlášť upraveném průtahovém ústrojí dopřádacího stroje. [4] Těmto se však všeobecně říká plameny.[5]

Nopky na vlasovém koberci (10 x zvětšeno)

je varianta chytové vazby zátažných pletenin, u které se hromadí chytové kličky a vytváří tak nopkovou strukturu. Známá jsou početná vzorování:

• např. u jednolícní vazby následují po jednom řádku s očky nejméně tři řádky se střídáním oček a chytových kliček
• nopový vzor v oboulícní vazbě má po dvou řádcích oček nejméně dva řádky s chytovými kličkami pletenými na druhém jehelním lůžku.

jsou konce nití tvořících vlas a smyčky u sametů a plyšů. Obzvlášť u podlahových krytin se pro tyto útvary používá označení nopky.[6]

Jemnost koberců se vyjadřuje obvykle počtem nopků na cm². Dosud (2015) nejjemnější (hedvábný) nástěnný koberec na světě pocházející z tureckého Hereke má dostavu 32 x 32 tj. 1024 nopků na cm².[7]

je oprava chyb na hotových dražších (hlavně vlněných) tkaninách

• odstraňováním nečistot ručně speciálními kleštičkami nebo strojově (kývavými plochými noži). [8]

První nopovací stroj byl patentován ve 20. letech 19. století ve Francii, vynálezci byli údajně bratři Seydourové. [9]

• štepováním malých dírek
• vylepšování barevných skvrn nopovacími barvami, tinkturami nebo extrakty[10]

je tkanina s uzlíkovitou strukturou z různých surovin používaná na šatovky [10]