Polyamidová vlákna

Polyamidové vlákno vynalezl Američan Wallace Carothers v roce 1928, komerční výroba byla zahájena v roce 1938 (pod označením nylon 66 u firmy DuPont). Přibližně ve stejnou dobu se začalo v Německu s pokusnou výrobou polyamidu 6.[2] Mimo těchto nejznámějších druhů bylo ve druhé polovině 20. století vyvinuto nejméně 30 variant polyamidových vláken. [3]

Výchozím materiálem pro všechny druhy je ropa, ze které vznikají chemickým procesem.[4]

V roce 2016 dosáhla celosvětová výroba cca 5,5 milionu tun (průměrná cena 2,50 €/kg)[5]

V České republice byla zaznamenána v roce 1989 výroba 700 tun, z pozdější doby zde není žádný výrobce polyamidových vláken známý.[6]

[4]

• vysoká pevnost za sucha i za mokra
• vysoká odolnost v oděru
• vysoká pružnost
• možnost trvalého plisování
• vysoká biologická odolnost
• stálost vůči chemickým činidlům, hlavně alkáliím
• nízká specifická váha, velký specifický objem
• velmi snadné udržování (praní, sušení)
• nízká hygroskopičnost (zeslabuje se použitím směsi PAD/CE)
• nepříjemný studený omak hladkého hedvábí (odstraňuje se tvarováním vlákna)
• vznik statické elektřiny při výrobě i použití (ruší se antistatickými preparacemi)
• velmi dobrá barvitelnost závisí na typu vlákna

[3]

• Technické textilie: dopravní pásy, lana, sítě, filtry, chirurgické nitě
• Bytové textilie: koberce, podlahoviny
• Oděvy: punčochy, ponožky, svrchní oděvy

Vzorec para-aramidu

[3] Každé vyprání zvyšuje trvanlivost tkanin nebo pletenin z polyamidu. Časté praní se doporučuje zejména u polyamidu 6 (silon, perlon, grilon).

Mnohé výrobky jsou napuštěny prostředky proti žloutnutí. Do prací lázně se musí přidávat přesná dávka speciální chemikálie, na které tento prostředek nereaguje. Tkanina nebo pletenina jinak po opakovaném praní zešedne.

Teplota žehličky nesmí u výrobků z čistého polyamidu přesáhnout 120 °C.

Eventuální příznaky přecitlivělosti lidské kůže při nošení výrobků z polyamidu nejsou způsobeny vlastnostmi vlákna, nýbrž barvivy, zbytky pracích prostředků a podobně.

Aramid je zkratka sousloví aromatické polyamidy. Sloučenina vzniká napojením aromatických struktur na polyamidový řetěz, přičemž nejméně 85% aramidových skupin musí být přímo spojeno se dvěma aromatickými okruhy. [7]

Aramid byl vyvinut především jako vlákno odolné proti vysokým teplotám. Takzvané meta-aramidy (m-aramidy) mají bod tání přes 400° C, jsou odolné proti mnoha chemikáliím, pružné, snadno se zpracují v textilní výrobě. Nejznámější značka: Nomex.

Dalším stupněm vývoje jsou para-aramidy (p-aramidy) vyráběné od 70. let minulého století např. pod značkou Kevlar nebo Twaron. Tato vlákna dosahují mimořádně vysokou pevnost v tahu při nízké specifické hmotnosti, srovnatelnou jen s uhlíkovými vlákny. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům světla a snadné nabíjení statickou elektřinou.[8]

Způsob výroby: mokré spřádání (s podstatně lepšími vlastnostmi vlákna) nebo spřádání za sucha.

Aramidy se vyrábějí v několika modifikacích a dodávají se ve formě hedvábí, stříže, vločky nebo i tkaniny[9]

Použití: Pneumatikové kordy, dopravní pásy, brzdové obložení, ochranné oděvy (proti horku a proti střepinám), do kompozitů na stavbu lodí, letadel a raket[9]

• 
  Schéma technologie výroby polyamidových vláken (1943)
• 
  Polyamidové vlákno 2600 x zvětšené
• 
  Polyamidová punčocha z roku 1954
• 
  Rolák z PA6: stáří 37 roků, nejméně 200 x praný, opotřebení je znatelné jen pod lupou
• 
  Polyamidové lano splétané z 10 pramenů

• (německy) Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 301–336 a 448, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
• (německy) Kiessling/Matthes: Textil-Fachwoerterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 20 a 295
• (německy) Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4

• Aramid
• Kevlar
• Meryl
• Nylon
• Silon
• Twaron

• Obrázky, zvuky či videa k tématu polyamidové vlákno na Wikimedia Commons