Lýková vlákna
Lýková vlákna se získávají ze stonku některých, zejména dvojděložných plodin. Patří k nim především juta, len, konopí, ramie, sisal, kenaf a kokos.[1]
V odborné literatuře nepřiřazují někteří autoři k lýkovým vláknům vlákna z listů (sisal),[2] a ani vlákna ze semen (kokos)[3]
Vlastnosti lýkových vláken
V tabulce je uvedena světová spotřeba a některé fyzikální vlastnosti nejdůležitějších lýkových vláken v porovnání s bavlnou: [3]
Vlákno | Světová spotřebax 1000 t[4] |
Střední délka |
Střední jemnost |
Relativní pevnost mN/tex |
juta | 2 500 | 2-4 | 15-20 | 53-196 |
len | 500 | 17-20 | 12-17 | 440-530 |
konopí | 100 | 10-14 | 14-17 | 290-690 |
ramie | 150 | 50-65 | 30-50 | 500-900 |
bavlna | 25 000 | 19-38 | 10-17 | 245-370 |
x Hrubý odhad spotřeby v roce 2015
Galerie výrobků z lýkových vláken
- Kabelka z jutové příze
- Lněný potah na židli
- Japonská tkanina z 19. století: osnova z ramie, útek z konopí
- Kokosové rohožky
Odkazy
Reference
- Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 32
- Franck: Bast and other plant fiblres, Woodhead Publishing 2005, ISBN 1-85573-684-5
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 95, 126, 139, 146, 151.
- Other Natural Fibres [online]. Ministry of Textiles, 2017-08-28 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.