Bavlna

Podle dosavadních poznatků se pěstoval bavlník na textilní vlákno už před několika tisíci lety, jak o tom svědčí nálezy ze 4. tisíciletí př. n. l. v Pákistánu,[3] nebo 7000 let staré textilie z Egypta nebo z Mexika.[4]

Systematické pěstování bavlníku za účelem prodeje vláken bavlny začalo v Egyptě, v Indii a v Peru[5]. Ze 7. století před n. l. pochází asi nejstarší písemná zmínka o exportu bavlny – z Indie do (dnešního) Iráku. Do Evropy se prodala první bavlna asi o 200 let později a do Číny v 6. století n. l.[6]

Bavlněné tobolky objevené v jeskyni poblíž Tehuacánu v Mexiku byly datovány již do roku 5500 př. n. l., ale toto datum bylo zpochybněno.[7] Přesnější datace se odhaduje mezi přibližně 3400 a 2300 př. n. l., kdy došlo k zdomácnění rostlin z rodu Gossypium hirsutum.[8]

V Peru se pěstuje původní druh bavlny Gossypium barbadense. Na základě nálezu v Anconu se datuje do roku 4200 př. n. l.[9] Tento druh bavlny byl důležitý pro rozvoj pobřežních kultur, jako je Močická kultura, Norte Chico a Nazca. Bavlna se pěstovala proti proudu řeky, vyráběly se z ní sítě, se kterými se obchodovalo v rybářských vesničkách podél pobřeží, které disponovaly velkou zásobou ryb. Španělé, kteří přišli do Mexika a Peru na počátku 16. století, zjistili, že lidé pěstují bavlnu a nosí z ní vyrobené oblečení.

V 10. století se dostalo pěstování a zpracování bavlny na přízi do Evropy (Španělsko). Kolovrat, který se rozšířil v Evropě kolem roku 1350, zvýšil rychlost spřádání bavlny.[10] V 15. století byly Benátky, Antverpy a Haarlem významnými přístavy pro obchod a přepravu bavlněných tkanin.[11]

Nejstarší ilustrace kolovrátku se datují do jedenáctého století.[12] První jednoznačná zmínka týkající se kolovrátku v Indii se datuje do roku 1350, což naznačuje, že byl pravděpodobně přivezen z Íránu do Indie během Dillíského sultanátu.[12]

Ruční válcový vyzrňovací stroj se v Indii používal od 6. století a poté se odtud dovážel do dalších zemí.[13] Mezi 12. a 14. stoletím se v Indii a Číně objevily dvouválcové vyzrňovací stroje. Indická verze dvouválcového vyzrňovacího stroje byla v 16. století rozšířena po celém středomoří. Toto mechanické zařízení bylo v některých oblastech poháněno vodní energií.[14]

Za Mughalské říše, která vládla na indickém subkontinentu od počátku 16. století do začátku 18. století, vzrostla indická produkce bavlny, a to jak z hlediska surové bavlny, tak z hlediska bavlněného textilu. Mughalové zavedli agrární reformy ve prospěch plodin s vyšší hodnotou, jako je bavlna a indigo, stát tak podporoval produkci těchto plodin a zvyšoval poptávku na trhu.[15]

Největším výrobním průmyslem v Mughalské říši byla výroba bavlněného textilu, která zahrnovala výrobu kusového zboží, kalika a mušelínů, nebělených a v různých barvách. Bavlněný textilní průmysl byl zodpovědný za velkou část mezinárodního obchodu impéria.[16] Indie měla na počátku 18. století 25% podíl na celosvětovém obchodu s textilem.[17] Indické bavlněné textilie byly v 18. století nejdůležitějším průmyslovým zbožím světového obchodu, rozvážely se po celém světě od Ameriky po Japonsko.[18] Nejvýznamnějším centrem produkce bavlny byl bengálský subah, zejména kolem hlavního města Dháky.[19]

V Mughalské říši se někdy kolem 16. století začal používat stroj na vyzrňování bavlny se šnekovým soukolím, který byl vynalezen v Indii během rané éry Dillíského sultanátu ve 13.–14. století[20] a stále se v Indii používá.[13] Další inovace, zabudování klikového mechanismu do stroje na vyzrňování bavlny, se poprvé objevila v Indii někdy během pozdního Dillíského sultanátu, nebo rané Mughalské říši.[20]

Během dynastie Chan (207 př. n. l.–⁠220 n. l.) Číňané pěstovali bavlnu v jihočínské provincii Jün-nan.[21]

Čchang'e 4 je čínská lunární mise, která byla součástí druhé fáze čínského lunárního výzkumného programu. Přinesla bavlníková semínka na odvrácenou stranu Měsíce. Dne 15. ledna 2019 Čína oznámila, že vzklíčilo bavlníkové semínko, první "skutečně nadpozemská rostlina v historii". Kapsle a semena jsou uvnitř přistávacího modulu Čchang'e v kráteru Von Kármán.[22]

Až do konce 18. století neexistovaly ani o pěstování ani o spotřebě bavlny žádné souhrnné údaje. Z jednotlivých základních informací se dá jen velmi zhruba odvodit, že spotřeba (ručně) spřádané bavlny nepřesáhla několik tisíc ročních tun. Podíl bavlny na celkové spotřebě textilních vláken nepřesahoval 5 % (vlna 77 %, len a konopí 18 %). Teprve po zavedení strojní výroby příze a s vynálezem vyzrňovacího stroje došlo ke značnému nárůstu spotřeby bavlny.[5] V Anglii byla v roce 1771 uvedena do provozu první průmyslová přádelna bavlny na světě, první továrnu tohoto druhu ve střední Evropě postavil v roce 1797 Rakušan Leitenberger ve Verneřicích (okres Děčín).[23]

Od roku 1791 do konce 20. století se zvýšila celosvětová spotřeba z 213 000 tun na téměř stonásobek. Zpracování bavlny se v tomto období, obzvlášť ve 20. století přesunulo z Evropy a USA do Asie:[5]

Světový den bavlny se slaví 7. října. Tento den byl zahájen v roce 2019.[24]

Ve 2. dekádě 21. století (2011–2015) dosáhla průměrná spotřeba bavlny 26,2 miliony tun ročně[25] a výroba příze se dále přemísťuje do zemí, ze kterých pochází surovina:

K růstu je nutných 150–200 dnů bez mrazu, 10–30 m³ vody na kg vláken. Půda má být málo kyselá až málo alkalická, dobře odvodněná nebo jílovitý písek. Semena se před setím napouštějí protiplísňovými prostředky. Seje se s odstupem 30–40 cm mezi rostlinami a asi 1 m mezi řádky. 10–12 týdnů po vysetí rostlina kvete (asi 48 hodin), vláknina vyzrává 175–225 dnů po vysetí.

Na bavlníku narůstá 5–30 tobolek, v tobolce je až 30 semen, každé je obrostlé až 7000 vlákny. Po sklizni se rostliny odstraní a používají jako hnojivo, příp. jako palivo.

Na začátku 21. století byly asi 3/4 osevních ploch uměle zavlažováno.

Způsoby zavlažování:

• Více než 95% plantáží se zavlažuje prostým zatopením, při kterém se však ztrácí 40–60 % vody vypařením.
• Asi 2% ploch se zalévá umělým deštěm, dosahuje se až 90% využití vody, metoda však vyžaduje nákladné investice.
• Odměřováním vody na zalévání po kapkách se dosáhne až 98% využití, je to drahá metoda používaná jen na 1% ploch.

Zavodňování plantáží vede v mnoha regionech k vysychání vodních zdrojů a k zasolení půdy.[36][37]

Během růstu bavlníku se vynakládá při konvenčních metodách pěstování asi 620 pracovních hodin/ha a při plné modernizaci 70–125 h/ha.

Spotřeba chemikálií na tunu bavlny:

• 400 kg hnojiv
• 40 kg insekticidů
• 1,2 kg prostředků na opadání listů (před sklizní)

Snížení výnosu vlivem škůdců se odhaduje na 34 %, z toho 16 % hmyzem, 12 % nemocemi a 6 % plevelem.

Státní podpora pěstitelům bavlny. V období 2002/2003 obnášela v celosvětovém průměru 0,17 US$/kg, z toho např.: Čína 0,07 – Egypt 0,05 – Mali 0,03 – USA 0,26 – Řecko 0,92 – Španělsko 1,12.[38]

V roce 2012 se pěstovala geneticky modifikovaná, zvaná také hybridní nebo Bt-bavlna ve 20 státech, z toho např. v Indii 95 % a v Číně 50 % sklizně.[39]

Podle některých průzkumů se dá u geneticky modifikovaných bavlníků snížit spotřeba pesticidů až o 60 %. Odpůrci však poukazují na neúměrně vysoké ceny modifikovaných semen (ceny osiva se zvýšily od roku 1996 do roku 2011 o více než 500 %[40]) a nepředvídatelné následky pro klasickou bavlnu.[41][42]

Bavlník se pěstuje bez použití škodlivých chemikálií s cílem ochrany životního prostředí a použití bavlny pro zdravotně zaručeně nezávadné výrobky. Dosud (do roku 2013) se z organické bavlny vyráběly např. textilie pro kojence, produkty pro zdravotnickou potřebu, výplň matrací a také oděvy.

V roce 1991 byly v USA vydány předpisy pro certifikaci organicky produkované bavlny, podle kterých:

• půda před nasetím musí 3 roky ležet ladem, nebo
• se na ní musí organicky pěstovat jiné rostliny než bavlna, nebo
• se 3 roky po sobě musí pěstovat bavlna organickým způsobem.

Výnos organického bavlníku nepřesahuje polovinu výnosu normálně pěstovaných rostlin, vlákna jsou kratší a mají menší pevnost.[2]

Světová sklizeň organické bavlny dosáhla v roce 2009 rekordního podílu 1 % na celkové produkci. Produkce (vyzrněné) organické bavlny 180 971 tun za období 2017/2018 představovala podíl 0,7 % na světové produkci všech druhů bavlny.[43]

Ve srovnání s výrobou důležitých chemických vláken má pěstování bavlny z části nepříznivější vliv na využívání přírodních zdrojů a na zatížení životního prostředí[44]:

Asi od roku 1960 jsou ve vývoji poloautomatické přístroje, které mohou nahradit práci klasifikátorů.

V roce 2014 bylo ve světě instalováno 2300 zařízení High Volume Instrument (HVI), která klasifikují v objektivních číselných hodnotách: délku, stejnoměrnost a rozdělení staplu, zralost, pevnost, barvu, množství a velikost nežádoucích příměsí.

V USA nahradil systém HVI od roku 1991 manuální klasifikaci středněvlákných bavln a podobným způsobem organizuje testování vláken např. Čína, Pákistán, Uzbekistán a další státy. Výrobce HVI udává, že se s pomocí tohoto přístroje klasifikuje (2014) 95 % celosvětové sklizně bavlny.[51]

Pro racionální výrobu příze je nutné předzásobení surovinou na dobu nejméně 3 měsíců (6000–7000 balíků bavlny pro provoz střední velikosti). Balíky s materiálem z několika různých proveniencí a lotů se skladují u přepravce nebo ve vlastních prostorách přádelny. Ze zásoby suroviny se sestavují přádní partie obvykle po 40–50 balících.[55]

Průměrná hodnota jakostních ukazatelů (délka, pevnost vláken atd.) musí odpovídat předem stanovené výši, hodnoty jednotlivých balíků se smějí odchylovat od průměru maximálně o 10 %. Jednotlivé partie se zpracovávají odděleně. Pokud se však dá ze zásoby balíků sestavit více partií tak, aby jejich průměrné hodnoty byly (až na nepatrné odchylky) srovnatelné, zpracovávají se bez přerušení v jednom sledu.[51][56]

Balíky se navážejí do mísírny provozu přádelny, zbaví obalu a v moderních provozech (asi od roku 1970) odebírá pojízdný automatický rozvolňovač z každého z nich chomáčky 50–100 gramů vláken. Ty se spojují do rouna, které se na čechradlech dále rozvolňuje na vločky o váze cca 10 g a zbavuje asi 3–5 % nežádoucích příměsí. Materiál se pak rozděluje do 6–8 svislých šachet mísicího stroje, pod kterými se směsuje celý obsah (300–400 kg) tak, že se bavlna ze všech šachet klade vodorovně nad sebe a odvádí ke zpracování na mykacích strojích.[57]

Mísení bavlny s umělými vlákny se provádí zpravidla při zpracování na protahovacích strojích.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cotton na anglické Wikipedii.

• Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 96-97
• Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN(z roku 1970) 3-87150-848-9, str. 505

• Bavlnářská příze
• Bavlnářská tkanina
• Bavlnářství
• Česací stroj
• Denim
• Kartoun
• Klot
• Průtah
• Přádelna

• Obrázky, zvuky či videa k tématu bavlna na Wikimedia Commons