Linie následnictví rakousko-uherského trůnu

Následnictví rakousko-uherského trůnu se vztahuje na osoby, kterých se týká nárok na titul hlavy habsbursko-lotrinské dynastie a rovněž následnictví císařského trůnu rakousko-uherského, respektive královských trůnů uherského, českého, chorvatského a slovinského.

Velký znak, podoba z roku 1915: Dvojmonarchie spojená svou dynastií.

Pořadí odpovídá výnosům pragmatické sankce císaře Karla VI. (1713), která stanovovala nedělitelnost území spadající pod správu habsburské dynastie: Arcivévodství rakouské, České a Uherské království, jakož i jejich državy (Nizozemí, Slezsko atd.) Po roce 1804 pravidla následnictví dosud aplikovaná na územích patřících ještě pod habsbursko-lotrinskou správu, přešla na Rakouské císařství a později, od roku 1867, na Rakousko-uherskou monarchii. V roce 1918 došlo k detronizaci habsbursko-lotrinského rodu, což souviselo s rozdělením císařství na různé státy, což však nemělo na pořadí následnictví uvnitř starobylé císařské a královské dynastie vliv.

K následnictví rakousko-uherského trůnu jsou způsobilí pouze mužští členové habsbursko-lotrinské dynastie pocházející z legitimního manželství schváleného hlavou rodu.

Pořadí následnictví je založeno na principu mužské primogenitury (salické právo) a to vylučuje ženské potomky a děti z morganatických manželství. Změnu znamenala Pragmatická sankce z roku 1713, která uzákonila, že ženy mají nárok na hlavy rodu v případě, že by nebylo žádného žijícího přímého mužského potomka rodu. Aby byli členové rodu způsobilí k pořadí v následnictví hlavy habsbursko-lotrinského rodu, musejí kromě genealogických nároků splňovat také podmínku katolického vyznání.

Habsbursko-lotrinská dynastie

Malý habsbursko-lotrinský erb. Tři břevna znázorňují: dynastie habsburskou, rakouskou a lotrinskou.

Potomci císařovny Marie Terezie (z habsburské dynastie) a císaře Františka I. (z domu lotrinského) tvoří dynastii habsbursko-lotrinskou.

Mužští členové habsbursko-lotrinské dynastie (kteří patří k rakousko-uherské, toskánské nebo modenské větvi rodu) jsou nositeli titulu arcivévoda rakouský, princ uherský a český a rovněž predikát Císařská a královská Výsost. Od narození mají tito potomci nárok na pořadí v následnictví rakousko-uherského trůnu.

Zatímco potomci císařské rodiny narození do morganatických svazků jsou z habsbursko-lotrinské dynastie vyloučeni a obvykle jim je uděleno jméno podle některého císařského rodinného panství (jako například hraběcí větev z Merana nebo vévodská rodina Hohenbergů). Princové těchto rodů jsou rovněž vyloučeni z císařského následnictví. To je příklad třeba vévody Maxmiliána z Hohenbergu z roku 1916 z morganatického manželství poté, co se jeho otec následník trůnu František Ferdinand roku 1900 oženil s Žofií Chotkovou.

Pragmatická sankce

Pragmatická sankce císaře Karla VI.

Pragmatická sankce je hlavní zákon vydaný císařem Karlem VI. roku 1713. Jelikož poslední mužský zástupce původní habsburské dynastie neměl žádného mužského potomka, a dynastie by tudíž po jeho smrti vymřela, rozhodl se svěřit následnictví svých držav (Arcivévodství rakouského, Království uherského a českého a k nim náležejících území) své dceři, příští císařovně Marii Terezii, a svému zeti, budoucímu císaři Františkovi I. (z lotrinské dynastie).

Karel VI. následně usiloval o uznání své Pragmatické sankce ze strany ostatních evropských států, což se mu také postupně podařilo. Přesto se po jeho smrti roku 1740 rozpoutala válka o rakouské dědictví a teprve smlouva z Aix-la-Chapelle z roku 1748 uznala následnictví nové habsbursko-lotrinské dynastie.

Pořadí následnictví

Otto Habsbursko-Lotrinský, roku 2011 zesnulý následník rakousko-uherského trůnu.

Osoby uvedené na následujícím seznamu požívají všech práv a poct Prvního řádu vyplývajících z gothajského almanachu, který zahrnuje panovnické rody (vládnoucí v současnosti či v minulosti).

Současným následníkem trůnu ("č. 0" na seznamu) je princ Karel Habsbursko-Lotrinský, narozený 11. ledna 1961. Následníkem trůnu se stal abdikací svého otce, Otty Habsbursko-Lotrinského (1912–2011), arcivévody rakouského, korunního prince uherského, 1. ledna 2007.

císař Svaté říše římské Leopold II. (1747–1792)
- císař Svaté říše římské František II. (1768–1835)
  - císař rakouský Ferdinand I. (1793–1875)
  - arcivévoda František Karel Rakouský (1802–1878)
    - císař rakouský František Josef I. (1830–1916)
    - arcivévoda Karel Ludvík Rakouský (1833–1896)
      - arcivévoda Ota František Josef Rakouský (1865–1906)
        císař rakouský Karel I. (1887–1922)
        korunní princ Otto Rakouský (1912–2011)
        arcivévoda Karel Rakouský (*1961)
        (1) arcivévoda Ferdinand Zvonimir Rakouský (*1997)
        
        (2) arcivévoda Jiří Rakouský (*1964); ženatý s vévodkyní Eilikou, rozenou princeznou z Oldenburgu
        (3) arcivévoda Karel Konstantin Rakouský (*2004)
        
        arcivévoda Robert Rakouský-Este (1915–1996)
        (4) arcivévoda Lorenz Rakouský-Este, princ belgický (*1955); ženatý s princeznou Astrid Belgickou
        (5) arcivévoda Amedeo Rakouský-Este, princ belgický (*1986); ženatý s Italkou Elisabeth Marií Rosboch von Wolkenstein
        (6) arcivévoda Maxmilián Rakouský-Este (*2019)
        
        (7) arcivévoda Joachim Rakouský-Este, princ belgický (*1991)
        
        (8) arcivévoda Gerhard Rakouský-Este (*1957)
        
        (9) arcivévoda Martin Rakouský-Este (*1959); ženatý s princeznou Katharinou von Isenburg
        (10) arcivévoda Bartoloměj Rakouský-Este (*2006)
        
        (11) arcivévoda Emanuel Rakouský-Este (*2008)
        
        (12) arcivévoda Ludvík Rakouský-Este (*2011)
        
        arcivévoda Felix Rakouský (1916–2011)
        (13) arcivévoda Karel Filip Rakouský (*1954), 1. manželka (od roku 1994) Martina Donath (rozveden v roce 1997), 2. manželka (od roku 1998) Anne-Eugénie d'Arenberg; dva synové ze dvou manželství
        
        arcivévoda Raimund Rakouský (1958–2008), ženatý s Bettinou Goetz
        (14) arcivévoda Felix Rakouský (*1996)
        
        (15) arcivévoda Štěpán Rakouský (*1961); ženatý s Paolou Temeshvari
        (16) arcivévoda Ondřej Rakouský (*1994)
        
        (17) arcivévoda Pavel Rakouský (*1997)
        
        arcivévoda Karel Ludvík Rakouský (1918–2007)
        (18) arcivévoda Rudolf Maria Rakouský (*1950); ženatý s baronkou Hélène de Villenfagne de Vogelsanck (manželství bylo zpětně uznáno jako dynastické)[1]
        (19) arcivévoda Karel Kristián Rakouský (*1977); ženatý s Estelle de Saint-Romain
        
        (20) arcivévoda Jan Rakouský (*1981)
        
        (21) arcivévoda Thomas Rakouský (*1986)
        
        (22) arcivévoda František-Ludvík Rakouský (*1988)
        
        (23) arcivévoda Michael Rakouský (*1990)
        
        (24) arcivévoda Josef Rakouský (*1991)
        
        (25) arcivévoda Karel Kristián Rakouský (*1954); ženatý s princeznou Marií Astrid Lucemburskou
        (26) arcivévoda Emerich Rakouský (*1985); ženatý s Kathleen Elizabeth Walkerovou
        
        (27) arcivévoda Kryštof Rakouský (*1988); ženatý s Adelaïde Drapé-Frisch
        
        (28) arcivévoda Alexandr Rakouský (*1990)
        
        arcivévoda Rudolf Rakouský (1919–2010)
        (29) arcivévoda Karel Petr Rakouský (*1955); ženatý s princeznou Alexandrou von Wrede
        (30)arcivévoda Lorenz Rakouský (*2003)
        
        (31) arcivévoda Simeon Rakouský (*1958); ženatý s princeznou Marií z Bourbonu a Sicílie
        (32) arcivévoda Jan Rakouský (*1997)
        
        (33) arcivévoda Ludvík Rakouský (*1998)
        
        (34) arcivévoda Filip Rakouský (*2007)
        
        arcivévoda Maxmilián Evžen Rakouský (1895–1952)
        arcivévoda Ferdinand Rakouský (1918–2004)
        (35) arcivévoda Maxmilián Rakouský (*1961); ženatý s Marou Mayou Al-Askari
        (36) arcivévoda Mikuláš Rakouský (*2005)
        
        (37) arcivévoda Konstantin Rakouský (*2007)
        
        arcivévoda Jindřich Rakouský (1925–2014)
        (38) arcivévoda Filip Rakouský (*1962); ženatý s Mayauzini Heath
        
        (39) arcivévoda Ferdinand Rakouský (*1965); ženatý s hraběnku Katharinu von Hardenberg
        (40) arcivévoda Jakub Maxmilián Rakouský (*2002)
        
        (41) arcivévoda Konrád Rakouský (*1971); ženatý s Ashmit Goswani
- arcivévoda Karel Ludvík Rakousko-Těšínský, kníže těšínský (1771–1847); adoptivní syn Alberta Kazimíra Sasko-Těšínského; zakladatel těšínské větve v habsburské dynastii
  - arcivévoda Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský, princ těšínský (1818–1874)
    - arcivévoda Karel Štěpán Rakousko-Těšínský, princ těšínský (1860–1933)
      - arcivévoda Leo Karel Rakousko-Těšínský (1893–1939); sňatek s hraběnkou Marií-Klothildou von Thuillières
        arcivévoda Leo Stefan Rakousko-Těšínský (1928–2020); zpětně uznán za člena dynastie[1]
- arcivévoda Ferdinand III. Rakousko-Toskánský, velkovévoda toskánský (1769–1824); zakladatel toskánské větve v habsburské dynastii
  - arcivévoda Leopold II. Rakousko-Toskánský, velkovévoda toskánský (1797–1870)
    - arcivévoda Ferdinand IV. Rakousko-Toskánský, velkovévoda toskánský (1835–1908)
      - arcivévoda Petr Ferdinand Rakousko-Toskánský, velkovévoda toskánský (1874–1948)
        arcivévoda Gottfried Rakousko-Toskánský, velkovévoda toskánský (1902–1984)
        (42) arcivévoda Leopold František Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*1942); vzdal se svých práv na titul velkovévody Toskánska a vedoucího toskánské linie ve prospěch svého syna; byl dvakrát ženatý: 1. manželka (od roku 1965) Letizia von Arenberg (rozveden v roce 1981), 2. manželka (od roku 1993) Martha Perez-Fernandez (rozveden v roce 1998); jediný syn z 1. manželství
        (43) arcivévoda Zikmund Rakousko-Toskánský, velkovévoda toskánský (*1966); ženatý s Alice Juliet Edmonson
        (44) arcivévoda Amadeo Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*2001)
        
        (45) arcivévoda Maxmilián Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*2004)
        
        (46) arcivévoda Guntram Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*1967); morganatické manželství s Deborah de Sola (manželství bylo zpětně uznáno za dynastické pouze v Rakousku)[1]
        (47) arcivévoda Tiziano Leopold Rakousko-Toskánský (*2004); ponechává si rakousko-uherská dynastická práva[1]
        
        arcivévoda Jiří Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1905–1952)
        (48) arcivévoda Radbot Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*1938); ženatý morganatickým sňatkem s Caroline Proustovou
        
        (49) arcivévoda Jiří Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*1952)
    - arcivévoda Karel Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1839–1892)
      - arcivévoda Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1863–1931)
        arcivévoda Antonín Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1901–1987)
        (50) arcivévoda Dominik Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*1937); dvakrát ženatý morganatickým sňatkem: 1. manželka (od roku 1960) Angela von Foss (rozveden v roce 1999), 2. manželka (od roku 1999) Emmanuela Mlinarski
      - arcivévoda František Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1866–1939)
        arcivévoda Hubert Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1894–1971)
        arcivévoda Friedrich Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1927–1999)
        (51) arcivévoda Leopold Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*1956)
        
        (52) arcivévoda Alexander Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*1959); ženatý s hraběnkou Marií Gabrielou z Valdštejna
        (53) arcivévoda Konstantin Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*2002)
        
        (54) arcivévoda Pavel Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*2003)
        
        (55) arcivévoda Ondřej Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*1936); 1. manželka (od roku 1986) Maria de la Piedad Espinosa (rozveden v roce 2001), 2. manželka (od roku 2001) hraběnka Valeria Podstatská-Lichtenštejnská
        (56) arcivévoda Tadeáš Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*2002)
        
        (57) arcivévoda Kazimír Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*2003)
        
        (58) arcivévoda Marek Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*1946); morganatický sňatkem s Hildou Jungmeierovou, tři děti
        
        (59) arcivévoda Jan Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*1947); morganatický sňatkem s Anne-Marie Stummerovou, tři děti
        
        (60) arcivévoda Michael Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*1949); ženat od roku 1992 s Evu Antonia von Hofmann, jedna dcera
        
        arcivévoda Theodor Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1899–1978)
        (61) arcivévoda Karel Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (*1936); ženatý s Edith Wenzel, baronkou von Sternbach (manželství bylo zpětně uznáno za dynastické pouze v Rakousku)[1]
        (62) Hrabě Matyáš von Habsburg (*1971), ponechává si rakousko-uherská dynastická práva[1]; 1. manželka (od roku 1995) Sabine Binder (rozveden v roce 1998), 2. manželka (od roku 1999) Eva Anderle; tři děti z 2. manželství
        (63) Hrabě Mikuláš von Habsburg (*2000), ponechává si rakousko-uherská dynastická práva[1]
        
        (64) Hrabě Jakub von Habsburg (*2001), ponechává si rakousko-uherská dynastická práva[1]
        
        (65) Hrabě Martin von Habsburg (*2011), ponechává si rakousko-uherská dynastická práva[1]
        
        (66) Hrabě Jan von Habsburg (*1974), ponechává si rakousko-uherská dynastická práva[1]
        
        (67) Hrabě Bernard von Habsburg (*1977), ponechává si rakousko-uherská dynastická práva[1]
        
        (68) Hrabě Benedikt von Habsburg (*1983), ponechává si rakousko-uherská dynastická práva[1]
        
        arcivévoda Klement Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1904–1974); ženatý s Elizabeth, dcerou Fredericka, hraběte Resseguiera de Mremonta (manželství bylo zpětně uznáno za dynastické pouze v Rakousku)[1]
        (69)Princ Klement von Altenburg (*1932); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie[1]; ženatý s Laurense Costa de Borgar
        (70) Princ Filip von Altenburg (*1966); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie[1]
        
        (71) Princ Jiří von Altenburg (*1933); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie[1]
        
        Princ Petr von Altenburg (1935–2008); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie[1]; ženatý s Julianou, hraběnkou von Wallenstein-Forni
        (72) Princ Fridrich von Altenburg (*1966); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie[1]; ženatý s hraběnkou Gabrielou von Walterskirchen
        (73) Princ Emanuel von Altenburgг (*2002)
        
        (74) princ Mikuláš von Altenburg (*2008)
        
        (75) princ Leopold von Altenburg (*1971); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie[1]
        
        (76) princ Josef von Altenburg (*1941); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie[1]; ženatý s baronkou Christinou von Herdtl
        princ Augustin von Altenburg (1971–2006); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie[1]
        
        (77) princ Mikuláš von Altenburg (*1942); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie[1]; byl dvakrát ženatý, dvě děti z 1. manželství
        
        (78) princ Jan von Altenburg (*1949), se zpětnou platností uznaný za člena dynastie[1]; ženatý s Evgenií Fundulusovou; tři dcery a jeden syn
- arcivévoda Josef Rakouský, palatin uherský (1776–1847)
  - arcivévoda Josef Karel Ludvík Rakouský (1833–1905)
    - arcivévoda Josef August Rakouský (1872–1962)
      - arcivévoda Josef František Rakouský (1895–1957)
        arcivévoda Josef Arpád Rakouský (1933–2017); ženatý (od roku 1956) s princeznou Marií Loewenstein-Wertheim-Rosenberg (1935–2018)
        (79) arcivévoda Josef Karel Rakouský (*1960); hlava maďarské linie; ženatý s princeznou Markétou Hohenberskou
        (80) arcivévoda Josef Albrecht Rakouský (*1994)
        
        (81) arcivévoda Pavel Leo Rakouský (*1996)
        
        (82) arcivévoda Ondřej Augustýn Rakouský (*1963); sňatek s hraběnkou Marií Christine von Hatzfeld-Dongoff
        (83) arcivévoda Bedřich Cyprián Rakouský (*1995)
        
        (84) arcivévoda Petr Rakouský (*1997)
        
        (85) arcivévoda Benedikt Alexandr Rakouský (*2005)
        
        (86) arcivévoda Mikuláš František Rakouský (*1973); sňatek s Eugenií de Calonje a Gurrea
        (87) arcivévoda Mikuláš Rakouský (*2003)
        
        (88) arcivévoda Santiago Rakouský (*2006)
        
        (89) arcivévoda Jan Rakouský (*1975); sňatek s Maríí Gabrielou Montenegro Villamizar
        (90) arcivévoda Jan Rakouský (*2010)
        
        (91) arcivévoda Alexander Rakouský (*2011)
        
        (92) arcivévoda Ignác Rakouský (*2013)
        
        (93) arcivévoda Géza Rakouský (*1940); dva morganatické sňatky: 1. manželka (od roku 1965) Monica Decker (rozveden v roce 1991), 2. manželka (od roku 1992) Elizabeth Jane Künstadter; z 1. manželství, tři synové, z 2. manželství, jedna dcera
        
        (94) arcivévoda Michael Rakouský (*1942); sňatek s princeznou Christine Loewenstein-Wertheim-Rosenberg (*1940), sestru rakouské arcivévodkyně Marie (*1935)
        (95) arcivévoda Edvard Rakouský (*1967); vdaná s baronkou Marii Terezii von Gudenus
        (96) arcivévoda Pavel Benedikt Rakouský (*2000)
        
        (97) arcivévoda Otec Pavel Rakouský (*1968), kněz Legionářů Krista

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ordre de succession au trône d'Autriche-Hongrie na francouzské Wikipedii, Line of succession to the Austro-Hungarian throne na anglické Wikipedii a Thronfolge (Österreich-Ungarn) na německé Wikipedii.

VERLAG, C. A. Starke. Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser XVI.. [s.l.]: [s.n.], 2001. ISBN 978-3-7980-0824-3. S. 87–90, 119–120, 563, 568–569, 577. (německy)

Literatura

Gothajský almanach: nové vydání (anglicky) z roku 1998
L’Intermédiaire des chercheurs et curieux (ICC): vydávaný 11× ročně. Tato revue obsahuje rubriku s názvem «Carnet impérial, royal et ducal» (Císařský, královský a vévodský zápisník) a věnuje se především občanskému životu (převážně evropských) členů rodů panujících dnes či v minulosti
Chantal de Badts de Cugnac a Guy Coutant de Saisseval Le Petit Gotha, první vydání r. 1993, nové rozšířené a aktualizované vydání z roku 2002, editor: Le Petit Gotha, 989 stran: viz str. 176 «LISTE DE SUCCESSION en janvier 2002» («Seznam následnictví v lednu 2002») v kapitole věnované «EMPIRE D’AUTRICHE-HONGRIE» - Rakousko-uherské císařství
Jean-Fred Tourtchine, L’Empire d’Autriche (ve 3 svazcích), sbírka Les Manuscrits du Cèdre. Dictionnaire historique et généalogique, CEDRE (Cercle d'études des dynasties royales européennes), 265 stran, dernier volume publié en 1992, ISSN 0993-3964
Nicolas Enache, La Descendance de Marie-Thérèse de Habsbourg, reine de Hongrie et de Bohême (Potomci Marie Terezie Habsburské, královny uherské a české), 1996, editované L’Intermédiaire des chercheurs et curieux, 795 stran

Externí odkazy

(anglicky) The House Laws of the German Habsburgs

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[ghda-1] VERLAG, C. A. Starke. Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser XVI.. [s.l.]: [s.n.], 2001. ISBN 978-3-7980-0824-3. S. 87–90, 119–120, 563, 568–569, 577. (německy)