Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský

Byl druhým synem uherského palatina Josefa Antonína. Jeho matkou byla otcova třetí manželka Marie Dorotea Württemberská. Jeho strýcem byl císař František I. Získal výborné vzdělání, zejména od svého učitele, benediktinského mnicha a historika Flórise Rómera.

Od roku 1860 byl generálmajorem a o šest let později, v roce 1866 ho čekalo povýšení na polního podmaršálka za statečnost a řízení vojenských akcí.[1] V roce 1869 převzal vrchní velení uherské zeměbrany a od roku 1874 byl generálem jezdectva.

Vyznal se jak v přírodních, tak společenských vědách. Napsal několik spisů, např. o gramatice cikánského jazyka a cikánské etnografii. Od roku 1888 byl čestným členem Uherské akademie věd a roku 1896 získal čestný doktorát univerzity v Budapešti.[1] V roce 1897 obdržel doktorát univerzity Františka Josefa v Cluji. Zemřel v roce 1905 v Rijece a byl pohřben v Budapešti.

Od roku 1864 byl ženatý s princeznou Klotyldou Sasko-Kobursko-Saalfeldskou (1846–1927), se kterou měl sedm dětí.

• Alžběta (1865–1866)
• Marie Dorotea (1867–1932) ∞ 1896 vévoda Ludvík Filip Robert Orleánský (1869–1926)
• Markéta Klementina (1870–1955) ∞ 1890 kníže Albert z Thurn-Taxisu (1867–1952)
• Josef August (1872–1962) ∞ 1893 Augusta Bavorská (1875–1964), vnučka Františka Josefa I.
• Ladislav Filip (1875–1895), zemřel při nehodě na lovu.[2]
• Alžběta Klotylda (1883–1958), svobodná
• Klotylda (1884–1903), svobodná

• Fundamentum linguae Zingaricae, I. I.M. Koritschhnyák, Anno 1806, v: Egyetemes Philológiai Közlöny, Budapest 1887, 11, 705–731
• Arborethum Alcusthiense (katalog rostlin a keřů pěstovaných v alcsutském arboretu), Kolozsvár (Cluj) 1892, 305 str.
• Czigány nyelvtan (gramatika cikánštiny), Budapest XXIII. 1888, 377 str.
• A cigányokról (dějiny, způsob života, pověry, lidová básnická tvorba, hudba, řeč a literatura cikánů), Budapest 1894, 97 str.
• Zigeunergrammatik, Budapest 1902, 160 str.