Karel Ludvík Rakousko-Uherský

Karel Ludvík (Karl Ludwig Joseph Maria) (30. července 1833 zámek Schönbrunn19. května 1896 Vídeň) byl rakouský arcivévoda, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I. a mexického císaře Maxmiliána I.

Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Karel Ludvík kolem roku 1870
Rodné jménoKarel Ludvík Josef Maria Habsbursko-Lotrinský
Narození30. července 1833
Schönbrunn, Vídeň
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. května 1896 (ve věku 62 let)
Vídeň
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníCísařská hrobka ve Vídni
ChoťI. Markéta Saská
II. Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská
III. Marie Tereza Portugalská
DětiFrantišek Ferdinand
Ota František Josef
Ferdinand Karel
Markéta Sofie
Marie Anunciáta
Alžběta Amálie
RodičeFrantišek Karel Habsbursko-Lotrinský
Žofie Frederika Bavorská
Rodhabsbursko-lotrinská dynastie
Funkcečlen Panské sněmovny (od 1861)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ

Narodil se ve Vídni, jako syn rakouského arcivévody Františka Karla (18021878) a jeho manželky Žofie Bavorské (18051872), dcery bavorského krále Maxmiliána I. Josefa.

Život

Karel Ludvík již od dětství žil ve stínu svých starších bratří Františka Josefa a Maxmiliána. Nijak zvlášť se nezajímal ani o politiku, ani o svou vojenskou kariéru, ve které to roku 1884, jak se slušelo na člena císařského domu, dotáhl na generála kavalerie. Stal se místodržícím v Tyrolsku a Vorarlbersku, kde se však stal sympatizantem konzervativních klerikálů, kteří nesouhlasili s protestantským patentem, zakotveným do nové ústavy. Z toho důvodu se rozhodl roku 1861 ze své funkce odstoupit a do budoucna se zřekl jakéhokoliv dalšího politického působení. Propříště vystupoval pouze jako reprezentant císařského domu při nejrůznějších slavnostních příležitostech a výstavách, čímž si vysloužil nepříliš lichotivou přezdívku „výstavní arcivévoda“. V roce 1889, po sebevraždě korunního prince Rudolfa se stal prvním následníkem trůnu a zastupoval císaře i na zahraničních cestách. Oficiálně však následníkem trůnu nikdy jmenován nebyl a vzdal se svých práv ve prospěch svého nejstaršího syna Františka Ferdinanda.

Roku 1896 vykonal, jakožto velmi hluboce věřící člověk, pouť do Svaté země. Zde se napil vody z Jordánu a v důsledku toho nakazil tyfem, na jehož následky po návratu z cesty ve Vídni 19. května 1896 zemřel. Je pohřben v Císařské hrobce ve Vídni v kryptě kapucínského kláštera.

Rodina

Arcivévoda Karel Ludvík byl třikrát ženat a zplodil celkem šest dětí.

  1. 4. listopadu 1856 si vzal v Drážďanech Markétu Saskou (18401858), dceru saského krále Jana I. Toto manželství bylo bez potomků.
  2. 21. října 1862 si vzal v Benátkách Marii Annunciatu Neapolsko-Sicilskou (18431871), dceru krále Obojí Sicílie Ferdinanda II. Z tohoto manželství vzešly následující děti:
  3. 23. července 1873 si vzal v Kleinheubachu (Bavorsko) Marii Terezii Portugalskou (18551944), dceru portugalského prince a vzdorokrále Michala. Z tohoto manželství se narodily dvě dcery:

Vývod z předků

 
 
 
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
Leopold II.
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie
 
 
František I. Rakouský
 
 
 
 
 
 
Karel III. Španělský
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
František Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Karel III. Španělský
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie
 
'arcivévoda Karel Ludvík'
 
 
 
 
 
Kristián III. ze Zweibrücken
 
 
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Josef Karel ze Sulzbachu
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Augusta Falcko-Neuburská
 
 
Žofie Frederika Bavorská
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Amálie Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 

Odkazy

Literatura

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 212–214.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.