Karel Salvátor Rakousko-Toskánský

Narodil se jako druhorozený syn toskánského velkovévody Leopolda II. a jeho ženy Marie Antonie, princezny Bourbon-Obojí Sicílie. Starší bratr Karla Salvátora Ferdinand byl posledním velkovévodou v Toskánsku, než bylo po zaniknutí roku 1860 připojeno k sardinsko-piemontskému a později k italskému království.

Jako většina arcivévodů měl i Karel Salvátor vojenské vzdělání, zaměřil se však na dělostřelectvo. Od roku 1858 byl generálním inspektorem dělostřelectva v Toskánsku. Po zrušení velkovévodství a nuceném odchodu ze země působil ve službách c. k. armády a podílel se na bojích proti Francouzům a Piemonťanům. Od roku 1860 vykonával funkci plukovníka a stal se majitelem 77. pěšího pluku a od roku 1866 byl polním podmaršálkem.

Karel Salvátor byl aktivní v inovacích vojenských zbraní. V této oblasti se stal autorem několika vynálezů, mezi něž patří:

• kombinovaná kulová a broková opakovačka z roku 1884
• jednoranná lovecká ručnice s hradlovým závěrem
• automatická opakovací pistole

Roku 1886 byl spolutvůrcem vynálezu pušky – 11milimetrové mitrailleusy, na které spolupracoval s baronem Georgem von Dormusem a jejíž výroba probíhala ve Škodových závodech; byla postupně vylepšována a vznikly zbraně známé jako Salvator-Dormus:

• Škoda MG model 1902
• 8milimetrová Škoda MG model 1909
• Škoda MG model 13

V současnosti jsou tyto zbraně umístěny ve vídeňském Vojenskohistorickém muzeu. Mezi další koníčky Karla Salvátora patřila hydrotechnika a architektura.

Mezi místa, kde během života často pobýval, patří Vöslau, Brandýs nad Labem, Vídeň, Traunkirchen, Gmunden a Salcburk.

Zemřel 18. ledna 1892 (ve věku 52 let) ve Vídni v Rakousku, kde je také v kapucínské kryptě pohřben.

Dne 19. září 1861 se v Římě oženil se svou sestřenicí, bourbonsko-sicilskou princeznou Marií Immakulatou, dcerou Ferdinanda II., krále obojí Sicílie, a arcivévodkyně Marie Terezie Izabely. Oddávajícím páru byl papež Pius IX. Během 30letého manželství se rodina rozrostla o deset dětí, z nichž se šest dožilo dospělosti:

• 1. Marie Terezie (1862–1933)
• 2. Leopold Salvátor (1863–1931) ∞ 1889 Blanka Bourbonsko-Kastilská (1868–1949), španělská infantka
• 3. František Salvátor (1866–1939)

1. ∞ Marie Valerie Habsbursko-Lotrinská (1868–1924), dcera Františka Josefa I.
2. ∞ Melanie,baronka Risenfelsová (1898–1984)

• 4. Karolina Marie (1869–1945)
• 5. Albrecht Salvátor (1871–1896), od r. 1894 rytmistr v c. a k. armádě, zemřel na tuberkulózu plic
• 6. Marie Antoinette (1874–1891)
• 7. Marie Imakuláta (1878–1968) ∞ 1900 Robert Württemberský (1873–1947)
• 8. Rainier Salvátor (1880–1889)
• 9. Henrieta (1884–1886)
• 10. Ferdinand Salvátor (1888–1891)

Jako literární postava se vyskytuje v románu "Sličná hraběnka Wedelová. Román jedné pruské lásky" (něm. Die schöne Gräfin Wedel. Roman einer Liebe in Preussen, Mnichov 1974 ) od F. Lützkendorfa v důležité roli jako konstruktér střelných zbraní a jako milovník rozvedené hraběnky Elisabeth von Wedel.