Karel Štěpán Rakousko-Těšínský

Karel Štěpán Rakousko-Těšínský (5. září 1860, Židlochovice[1]7. dubna 1933, Żywiec) byl rakouský arcivévoda a těšínský princ pocházející z tzv. vojevůdcovské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.

Karel Štěpán Rakousko-Těšínský
Karel Štěpán na fotografii z roku 1917
Rodné jménoKarel Štěpán Evžen Viktor Felix Maria
Narození5. září 1860
Židlochovice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. dubna 1933 (ve věku 72 let)
Żywiec
Polsko Polsko
Povolánívoják
ChoťMarie Tereza Habsbursko-Lotrinská
DětiEleonora Marie
Renata Marie
Karel Albrecht
Mechthildis
Leo Karel
Vilém František
RodičeKarel Ferdinand Rakousko-Těšínský
Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská
Rodhabsbursko-lotrinská dynastie
Funkcečlen Panské sněmovny (1885–1918)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ

Byl čtvrtým potomkem arcivévodcovského páru Karla Ferdinanda z těšínské linie a Alžběty Františky z uherské linie. Starší bratr Karla Štěpána Bedřich, byl posledním knížetem těšínským a sestra Marie Kristina se stala španělskou královnou.

Vojenská kariéra

Studoval na námořní akademii v Rijece a po jejím ukončení se v roce 1879 stal praporčíkem na řadové bitevní lodi. V roce 1891 byl povýšen na kapitána. Působil také v Námořním technickém výboru. Svou vojenskou činnost ukončil roku 1896.

Roku 1901 se stal viceadmirálem a v roce 1912 byl jmenován admirálem.

Kandidát na polský trůn

V roce 1915, po dobytí Ruského Polska se o Karlu Štěpánovi uvažovalo jako o jednom z možných kandidátů na nově obnovený polský trůn. V Polsku byl velmi oblíben jak na poli církevním, tak u konzervativců i rolníků. Podporu měl i u bulharského cara a pruského císaře. Tento plán ztroskotal na odmítavém stanovisku vídeňského dvora v čele s císařem Karlem I., který měl v plánu rakousko-polské řešení. Neschopnost domluvy centrálních mocností bylo jedním z důvodů nového uspořádání a vzniku II. polské republiky.

Palác Habsburků v Żywiecu

Soukromý život

Karel Štěpán byl spíše uzavřené povahy a většinu let strávil hospodařením na svých statcích v Żywieci, které zdědil po strýci Albrechtovi. Zde se věnoval svým koníčkům, mezi které patřilo zahradničení a krajinomalba, velmi dobře hrál na klavír. Domluvil se polsky, česky a maďarsky. Rád cestoval na svá sídla, která si pořídil díky zděděným financím. Na ostrově Lošinj ležícím v jaderském moři si nechal postavit vilu a ve Vídni koupil městský palác. Byl v úzkém kontaktu se španělským a pruským královským dvorem.

V roce 1924 daroval 10 000 hektarů půdy krakovské Akademii věd, ve které působil do roku 1918 jako její předseda. Ve stáří byl následkem nervového ochrnutí téměř nepohyblivý a zcela odkázaný na péči své ženy Marie Terezie.

Manželství

Od roku 1886 byl Karel Štěpán ženatý s arcivévodkyní Marií Terezií z toskánské linie rodu. Během manželství se narodilo celkem šest dětí:

Vyznamenání

Národní i zahraniční řády a vyznamenání[2]
Stát Stuha Název Datum udělení
Belgie Belgie velkokříž Řádu Leopolda
Černohorské knížectví velkokříž Řádu knížete Danila I.
Dánsko Dánsko rytíř Řádu slona[3] 1890, 18. srpna
Ernestinská vévodství velkokříž Vévodského sasko-ernestinišského domácího řádu
Portugalsko Portugalsko velkokříž Řádu avizských rytířů
velkokříž Řádu Kristova
velkokříž Řádu věže a meče
Osmanská říše Osmanská říše Řád Osmanie I. třídy s diamanty
Železný půlměsíc
Pruské království Pruské království rytíř Řádu černé orlice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko 1045. rytíř Řádu zlatého rouna[4] 1878
velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána 1912
Vojenský záslužný kříž
rytíř Řádu svatého Štěpána, papeže a mučedníka[5]
Španělsko Španělsko velkokříž Řádu Karla III.
Švédsko Švédsko rytíř Řádu Serafínů 1890, 27. října
Württemberské království velkokříž Řádu württemberské koruny

Vývod z předků

 
 
 
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
Leopold II.
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie
 
 
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
 
 
 
 
 
 
Karel III. Španělský
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský
 
 
 
 
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Karolína Oranžsko-Nasavská
 
 
Jindřiška Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Vilém Jiří z Kirchbergu
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 
 
 
 
 
 
Isabela Augusta Reuss Greiz
 
'arcivévoda Karel Štěpán'
 
 
 
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
Leopold II.
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie
 
 
Josef Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Karel III. Španělský
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
Ludvík Württemberský
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
Marie Dorotea Württemberská
 
 
 
 
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
Henrietta Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Karolína Oranžsko-Nasavská
 

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Židlochovice
  2. ÖNB-ALEX - Staatshandbuch. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné online.
  3. PEDERSEN, Jørgen. Riddere af Elefantordenen, 1559-2009. Odense: Syddansk Universitetsforlag, 2009. 472 s. ISBN 9788776744342, ISBN 8776744345. OCLC 462788152 (dánsky)
  4. Knights of the Golden Fleece. www.antiquesatoz.com [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné online.
  5. The Order of Saint Stephen of Tuscany (Ordine di Santo Stefano di Toscana). web.archive.org [online]. 2007-06-30 [cit. 2019-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Literatura

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 215–216.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.