Mirogoj
Mirogoj je centrální hřbitov chorvatského hlavního města Záhřebu. S rozlohou téměř 7 hektarů je největším hřbitovem v Chorvatsku. Vzhledem k tomu, že je vybudován jako park, k jeho architektonicky cenným budovám a množství hrobů významných osobností patří k turistickým pamětihodnostem ve městě.
Mirogoj | |
---|---|
Hlavní vchod na hřbitov Mirogoj | |
Lokalita | |
Stát | Chorvatsko |
Obec | Záhřeb |
Zeměpisné souřadnice | 45°50′6″ s. š., 15°59′9,6″ v. d. |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na hřbitově Mirogoj se nachází díla mnoha známých sochařů a umělců jako jsou Antun Augustinčić, Dušan Džamonja, Robert Frangeš Mihanović, Ivo Kerdić, Frano Kršinić, Ivan Meštrović, Edo Murtić, Vanja Radauš, Ivan Rendić, Jozo Turkalj a Rudolf Valdec.[1] Na hřbitově mají prostor všechna náboženství, jsou zde hroby lidí katolického, pravoslavného, protestantského vyznání i stoupenců judaismu nebo islámu či lidí bez vyznání.
Hřbitov je tématem známé básně českého básníka Jiřího Wolkera.
Historie
Hřbitov Mirogoj byl založen v roce 1876 na pozemcích patřících chorvatskému jazykovědci a spisovateli Ljudevitu Gajovi. Do té doby existovalo v Záhřebu deset menších hřbitovů, které všechny Mirogoj nahradil. Hlavní budovu navrhl architekt Hermann Bollé. Stavba arkád, kupole a kostela nad vstupním portálem začala v roce 1879. Stavební práce byly dokončeny v roce 1929.
19. srpna 1991 zde došlo k bombovému útoku, kdy byla výbušnina odpálena v blízkosti židovských hrobů. Šlo o součást operace pod falešnou vlajkou jugoslávské vojenské kontrarozvědky (Kontraobaveštajna služba) s krycím názvem Operace Labrador, která měla světovým médiím a veřejnému mínění poskytnout obraz Chorvatska jako profašistické země.[2] Při útoku došlo jen k materiálním škodám.
Poloha
Hřbitov v parkové úpravě se rozkládá na jednom z hřbetů záhřebského pohoří Medvednica. Leží zřetelně výše než centrum města, přesto je vzdálen jen několik minut jízdy automobilem.
Pomníky
Na hřbitově jsou kromě jiných tyto pomníky:
- Pomník obětem první světové války (1919)
- Pomník národním hrdinům Jugoslávie
- Pomník příslušníku chorvatské Národní gardy (1993)
- Pomník obětem Masakru u Bleiburgu (1994)
- Pomník „Hlas chorvatských obětí“ (chorvatské oběti války za nezávislost)
Pohřbené osobnosti
- Tugomir Alaupović (1870–1958), spisovatel
- Vladimir Bakarić (1912–1983), politik
- Vladimir Becić (1886–1954), malíř
- Milan Begović (1876–1948), spisovatel
- Bruno Bušić (1939–1978), novinář
- Dobriša Cesarić (1902–1980), spisovatel
- Enver Čolaković (1913–1976), spisovatel
- Krešimir Ćosić (1948–1995), basketbalista
- Dimitrija Demeter (1811–1872), spisovatel
- Žarko Dolinar (1920–2003), stloní tenista
- Janko Drašković von Trakošćan (1770–1856), politik a spisovatel
- Franjo Dugan (1874–1948), skladatel
- Petar Dumičić (1901–1984), pianista
- Božidar Finka (1925–1999), lingvista
- Ljudevit Gaj - vedoucí osobnost a spoluzakladatel illyrismu
- Fran Galović - spisovatel
- Jakov Gotovac - skladatel, dirigent
- Vladimir Gotovac - básník a politik
- Vjekoslav Heinzel - architekt
- Aleksandar Horvat - politik
- Ivo Horvat - botanik
- Josip Horvat - publicista a historik
- Rudolf Horvat - historik a politik
- Dubravko Horvatić - spisovatel
- Vojin Jelić - spisovatel
- Sida Košutić - spisovatelka
- Ivo Kozarčanin - spisovatel
- Miroslav Krleža - spisovatel
- Vatroslav Lisinski - skladatel, spoluzakladatel illyrismu
- Vladko Maček - politik
- Nikola Mašić - malíř
- Lovro von Matačić - dirigent
- Antun Gustav Matoš - spisovatel
- Ivan Mažuranić - spisovatel
- Ivana Brlić-Mažuranić - autorka
- Andrija Mohorovičić - meteorolog a geofyzik
- Edo Murtić - malíř
- Vladimir Nazor - spisovatel
- Maximilian Njegovan - admirál
- Krsto Odak - skladatel
- Vlaho Paljetak - zpěvák, skladatel
- Boris Papandopulo - skladatel
- Slavoljub Eduard Penkala - vynálezce
- Rudolf Perešin - pilot
- Dražen Petrović - basketbalista
- Gajo Petrović - filosof
- Vladimir Prelog - nositel Nobelovy ceny za chemii
- Petar Preradović - důstojník, spisovatel
- Braslav Rabar - spisovatel
- Franjo Rački - historik, spisovatel a politik
- Stjepan Radić - politik
- Ivo Robić - zpěvák
- Vladimir Ruždjak - zpěvák a skladatel
- Branimir Sakač - skladatel
- Mirko Seljan - cestovatel a objevitel
- Ivan Slamnig - básník
- Tadija Smičiklas - historik, spisovatel a politik
- Antun Stipančić - stolní tenista
- Rudi Supek - sociolog
- August Šenoa - spisovatel
- Ivica Šerfezi - zpěvák
- Antun Branko Šimić - spisovatel
- Dinko Šimunović - spisovatel
- Božidar Širola - skladatel
- Milan Šufflay - historik
- Stjepan Šulek - skladatel, dirigent
- Ivan Supek – fyzik/spisovatel; předseda Chorvatské akademie věd
- Gojko Šušak - politik
- Miroslav Šutej - pop-artový umělec
- Tvrtko Švob - biolog
- Dragutin Tadijanović - spisovatel
- Nikola Tanhofer - režisér
- Ivan Tišov - malíř
- Ante Miko Tripalo - politik
- Milka Trnina - operní zpěvačka
- Jagoda Truhelka - autorka
- Franjo Tuđman - prezident
- Tin Ujević - básník
- Stanko Vraz - spisovatel
- Bernard Vukas - fotbalista
- Ljudevit Vukotinović - lyrik
- Ivan Zajc - skladatel
- Branko Zebec - fotbalový trenér
- Vladimir Žerjavić - historik
Odkazy
Dílo Těžká hodina/Mirogoj ve Wikizdrojích
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mirogoj-Friedhof na německé Wikipedii.
- Verzeichnis von Werken bekannter Bildhauer auf dem Mirogoj-Friedhof [online]. [cit. 2016-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-16.
- Judith Armatta: Twilight of Impunity: The War Crimes Trial of Slobodan Milosevic, S. 149 (Google Books).
Související články
- Kaple apoštolů Petra a Pavla na hřbitově Mirogoj
Literatura
- ČORAK, Žejlka. Zagreb. Mirogoj Cemetery. Bollé's Masterpiece. The Pantheon of Croatian History. Bologna: Mauro Felicori, Annalisa Zanotti, 2004. (Cemeteries of Europe. A Historical Heritage to Appreciate and Restore). S. 177–182.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirogoj na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky hřbitova