Vatroslav Lisinski

Vatroslav Lisinski (8. července 1819 Záhřeb – 31. května 1854) byl chorvatský hudební skladatel. Byl jedním ze zakladatelů Illyrského národního hnutí, které obhajovalo a zdůrazňovalo význam chorvatského a obecně jihoslovanského kulturního dědictví, jako reakci na maďarizaci během období rakousko-uherské nadvlády.

Vatroslav Lisinski
Narození8. července 1819
Záhřeb
Úmrtí31. května 1854 (ve věku 34 let)
Záhřeb
Místo pohřbeníMirogoj
Povoláníhudební skladatel a akademický hudebník
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vatroslav Lisinski se narodil jako Ignatius Fuchs v německé židovské rodině.[1][2]

Později si jméno změnil na Vatroslav Lisinski,[3] což je chorvatský doslovný kalk jeho původního jména.

Lisinski složil první chorvatskou operu, Láska a zloba (Ljubav i zloba, 1846), kterou napsal na popud svého přítele a donátora Alberta Štrigy.[4] Autorem libreta byl Janko Car.[5] Napsal i druhou grand operu Porin (1851, autorem libreta byl taktéž přítel a chorvatský buditel Dimitrija Demeter) stejně jako četná díla pro orchestr, sbory i sólisty. Premiéry opery Porin, která se konala 2. listopadu 1897 v Chorvatském národním divadle v Záhřebu, pod dirigentskou taktovkou Nikoly Fallera, se Lisinski nedožil.[6]

Albert Štriga Lisinskému sehnal finance na studium v Praze, kde pobýval od podzimu 1847. Soukromě zde studoval u varhaníka a skladatele Karla Pitsche a později u skladatele a ředitele pražské konzervatoře Bedřicha Kittla, u nějž se věnoval kompozici a instrumentaci. V roce 1850 zveřejnil Lisinski v Praze cyklus šesti sólových písní s názvem Šestero českých písní (Vltava, Závist, Slavíček a starost, Poustevník, Matce, Má vlast).[7] Ve stejném roce představil i orchestrální idylku Večer. V roce 1855 bylo vydáno album s názvem Perly české, obsahující dvě jeho písně. Poté, co se Lisinski v době Bachova absolutismu vrátil do Záhřebu, trpěl materiální nouzí. Stal se členem komise Společnosti přátel hudby v Chorvatsku a Slovinsku (Društvo prijatelja glazbe u Hrvatskoj i Slavoniji), dnes Chorvatský hudební institut (Hrvatski glazbeni zavod). Nějakou dobu pracoval jako úředník u nejvyššího soudu (chorvatsky Banski stol) v Záhřebu.

Lisinski zemřel zklamaný, osamělý a téměř zcela zapomenut v Záhřebu 31. května 1854 a byl pohřben na hřbitově Mirogoj.[8]

Ocenění
Busta Vatroslava Lisinského před koncertním sálem nesoucím jeho jméno

Jeho jméno nese Koncertní hala Vatroslava Lisinského (chorvatsky Koncertna dvorana Vatroslava Lisinskog) v Záhřebu. Mezinárodní vlak EuroNight 498/499, spojující Záhřeb a Mnichov nese jméno „Lisinski“. V anketě Největší Chorvat (chorvatsky Najveći Hrvat), kterou podle vzoru britské soutěže 100 největších Britů vyhlásil v roce 2003 chorvatský týdeník Nacional, se Vatroslav Lisinski umístil na 62. místě.

Dílo
  • Oj talasi, mili, ajte
  • Prosjak
  • Miruj, miruj, srce moje
  • Tuga djevojke
  • Moja lađa
  • Putnik
  • Tam gdje stoji
  • Cum invocarem

Opery
  • Porin
  • Ljubav i zloba

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vatroslav Lisinski na anglické Wikipedii.

  1. BEUS-RICHEMBERGH, Goran. Croatian God German. www.matica.hr. Matica hrvatska. Dostupné online [cit. 2016-05-21]. (chorvatsky)
  2. POLIMAC, Nenad. Titula izdanja godine za blistavo restaurirani film. www.jutarnji.hr. Jutarnji list, 2009-12-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-22. (chorvatsky)
  3. KALOGJERA-BRKIĆ, Ivana. I'm not minister for the money, I already have my millions. www.jutarnji.hr. Jutarnji list, 2009-07-26. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (chorvatsky)
  4. Archivovaná kopie. www.hnk.hr [online]. [cit. 2016-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02.
  5. Hudební křižovatky - Čechy, Morava a balkán, Harmonie online, 2016-05-21
  6. HRT: Praizvedba opere Porin Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine, (chorvatsky), 2016-05-21.
  7. Šestero českých písní, Městská knihovna v Praze, 2016-05-21
  8. (chorvatsky) Gradska groblja Zagreb: Vatroslav Lisinski - pod ilir, Mirogoj RKT-908-PAVVEL-1

Literatura

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.